logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Simeis 147: Zbytek supernovy
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Pod závojem oranžové mlhy IV 2009.04.14 09:20

Titan v předsdtavě malíře V závěrečném dílu seriálu o Saturnově měsíci Titan se seznámíme s názory některých odborníků, které se týkají možnosti života na tomto velmi studeném a vzdáleném tělese.

Život na Titanu

Vědci předpokládají, že krátery na povrchu měsíce Titan, které jsou impaktního původu, jsou nejvhodnějším místem pro hledání stop života. Ralf Lorentz z Laboratoří aplikované fyziky na univerzitě Johna Hopkinse předpokládá, že v důsledku velkého impaktu se může uvolnit dostatečné množství tepla k roztavení vodního ledu v okolí. Následně může kapalná voda začít reagovat s chemickými sloučeninami atmosféry Titanu a jeho povrchu. Při experimentech v pozemních laboratořích bylo zjištěno, že z ingrediencí, analogických sloučeninám na Titanu vznikají látky, nezbytné pro vznik bílkovin a DNK.

Podle názoru Lorentze mohly uplynout tisíce let do zamrznutí vody, vytvořené roztopením ledu při kosmické srážce. Avšak není jasné, zda se za toto období mohly prebiotické molekuly přeměnit na samoreprodukující se chemické systémy ještě předtím, než voda zamrzla.

Že na Titanu může být objeven život, předpokládají také ve výzkumném středisku NASA – Ames Research Center (Moffet Field, California, USA). Spolupracovník centra Chris McKay a Heather Smithová (International Space University, Strasbourg, Francie) vypracovali novou teorii, vysvětlující přítomnost metanu v atmosféře. Teorie předpokládá aktivní účast bakterií, vzdáleně připomínajících obyvatele hydrotermálních zdrojů v pozemských oceánech.

Podle názoru vědců tyto bakterie potřebují k životu vodík a organické látky, které vznikají v horních vrstvách atmosféry a vlivem gravitace pomalu klesají k povrchu měsíce. Jako potravu nejspíše konzumují etan, acetylén a další produkty, vznikající působením ultrafialového záření na jednotlivé molekuly v atmosféře. Životaschopnost bakterií je umožňována teplem, vznikajícím při reakcích těchto látek s vodíkem.

Atmosféra Titanu obsahuje asi 5 % metanu. Vědci předpokládají, že zde mohou existovat nějaké poměrně složité organické sloučeniny či mikroorganismy, které „vyrobily“ alespoň část přítomného metanu.

Potvrdí se přítomnost života? Neprůhledná atmosféra Titanu

Chris McKay a Heather Smithová předpokládají, že na Titanu mohou existovat živé organismy, které k dýchání nepotřebují kyslík jako většina živých tvorů na Zemi, ale dýchají vodík. A živí se organickými molekulami, které se nacházejí v atmosféře. Patří mezi ně etan, acetylén a další složitější organické sloučeniny. Jestliže se v laboratořích ozáří vzorek Titanovy atmosféry (tj. směsi uhlovodíků a dusíku), vznikne červenohnědý prášek, který byl nazván tholin. Je to neobyčejně složitá organická látka. Ve vodě se rozpouští a uvolňuje aminokyseliny – základní složky bílkovin. Tholin je zřejmě původcem červenohnědého smogu v atmosféře Titanu. Jeho částice zvolna padají k povrchu a zde se usazují.

V důsledku „dýchání“ mikroorganismů, přítomných ve spodní vrstvě atmosféry Titanu, bude v těchto oblastech snížen obsah vodíku na jednu tisícinu množství v porovnání se zbývajícím ovzduším. Zjištění tohoto rozdílu může být považováno za důkaz existence života, neboť zatím není znám žádný jiný nebiologický proces, který by mohl způsobit takovýto rozdíl v koncentraci vodíku na Titanu.

„Pozemský život je založen na bázi uhlíku. Zjištění, jak daleko ve složitém řetězci směrem k životu mohly chemické reakce dojít v prostředí na Titanu, bude důležité k pochopení původu života ve vesmíru,“ říká Ralph Lorenz (Johns Hopkins University, USA).

Související články:

Pod závojem oranžové mlhy I

Pod závojem oranžové mlhy II

Pod závojem oranžové mlhy III

Zdroj: saturn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 7028x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce