logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Zachycen
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Objeven nejchladnější hnědý trpaslík 2009.04.22 07:10

Hnědý trpaslík Wolf 940B. Mezinárodní tým astronomů pod vedením pracovníků University of Hertfordshire (Velká Británie), objevil doposud nejchladnějšího hnědého trpaslíka. Nové těleso, označené Wolf 940B a obíhající kolem červeného trpaslíka Wolf 940, se nachází ve vzdálenosti 40 světelných roků od Země.

Porovnáním infračervených spekter obou objektů bylo zjištěno, že jejich podobnost je velmi překvapující, říká objevitel objektu Wolf 940B. Hnědí trpaslíci vznikají podobně jako hvězdy, avšak svůj vývoj zakončí v okamžiku, kdy jsou velmi podobné planetě Jupiter. Mají stejný rozměr, avšak jsou asi 20 až 30krát těžší, což je hmotnost nedostačující na zapálení termojaderných reakcí v jejich nitru.

Objekt Wolf 940B byl původně objeven v rámci projektu UKIRT Infrared Deep Sky Survey (UKIDSS), který pro pozorování využíval dalekohled United Kingdom Infrared Telescope (UKIRT) na Mauna Kea, Havajské ostrovy, pracující v infračerveném oboru, který je vybaven širokoúhlou kamerou.

Projekt UKIDSS se zaměřuje na pátrání po chladnějších a méně svítivých tělesech v okolí naší Galaxie. Poté bylo zjištěno, že objekt má stejný vlastní pohyb napříč oblohou jako hvězda Wolf 940 a že je tudíž jejím průvodcem. K potvrzení objevu byla použita data, získaná dalekohledy v Chile, na Kanárských a Havajských ostrovech.

Teplota objektu byla určena na základě pozorování pomocí dalekohledu Gemini-North na Mauna Kea. Objev byl představen na European Week of Astronomy and Space Science, uspořádaném v těchto dnech univerzitou v Hertfordshire. Brzy bude publikován v měsíčníku Královské astronomické společnosti Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Nově objevené těleso obíhá kolem červeného trpaslíka ve vzdálenosti zhruba 440krát větší, než je vzdálenost Země od Slunce. Jeden oběh vykoná podle výpočtů přibližně za 18 000 roků.

Hnědí trpaslíci mají hmotnosti mnohem menší než opravdové hvězdy, avšak jsou hmotnější než plynné obří planety, jako je například Jupiter. Vzhledem k jejich nízké teplotě tyto objekty září ve viditelném světle jen velmi slabě. Nejčastěji jsou detekovány na základě pozorování v oboru infračerveného záření.

„Třebaže teplota nového objektu je pouze 300 °C, což je skoro tak vysoká teplota, která je potřebná k tání olova, je to však velmi nízká teplota v porovnání s běžnými teplotami hvězd,“ říká Ben Burningham (University of Hertfordshire). „Ve skutečnosti je to první případ, kdy jsme byli schopni studovat tak studené těleso v takových detailech. Skutečnost, že obíhá kolem jiné hvězdy, z něj dělá velmi důležitý objekt.“

Modelování atmosfér studených hnědých trpaslíků je velmi komplexní a složitý úkol, který je klíčový pro poznání planet, obíhajících kolem jiných hvězd. V řadě případů toho astronomové zpočátku mnoho neznali o věku a chemickém složení hnědých trpaslíků – potom může být těžké říci, které modely jsou správné a které mohou být chybné.

„Co je tak vzrušující na tomto případu, je fakt, že můžeme využít známá fakta o primární hvězdě k určení vlastností hnědého trpaslíka, takže můžeme říci, že se jedná o velmi užitečný objev,“ říká Burningham. „Můžete si představit, že světlo z takto chladných objektů je pro nás něco jako Rosettská deska pro rozluštění hieroglyfů.“

Červený trpaslík Wolf 940A byl poprvé katalogizován německým astronomem Maxem Wolfem před 90 roky.

„Červení trpaslíci jsou nejrozšířenější populací hvězd v naší Galaxii a systémy jako tento mohou být mnohem častější, než si myslíme,“ říká David Pinfield, rovněž z univerzity v Hertfordshire. „Jak bude pokračovat průzkum struktury vesmíru, můžeme objevit celou řadu objektů, podobných jako Wolf 940B.“

Zdroj: universetoday
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 6805x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce