Noční svítící oblaka jsou nejlépe pozorovatelná v červnu a v první polovině července, kdy Slunce neklesne v našich zeměpisných šířkách níže než 17° pod obzor. Měřením a pozorováním bylo zjištěno, že nejde o typické oblaky (které se nachází v troposféře maximálně 12 km nad úrovní moře), ale vrstvy Sluncem nasvícených ledových krystalek vysoko v mezosféře, konkrétně ve výšce kolem 80 - 85 km nad zemí. V období kolem slunovratu je tedy může Slunce (či dokonce i Měsíc) nasvítit zespod a díky tomu je také pozorujeme. Slunce navíc pod obzor „vplouvá“ v letních měsících pod velmi malým úhlem a NLC tak lze sledovat poměrně dlouhou dobu (desítky minut, či dokonce hodiny).
Nejvíce připomínají jemná závojovitá (cirrovitá) oblaka, která jsou při pohledu malým dalekohledem mnohem jemnější a vláknitější než běžné cirry. Prozradí je též nezvyklá světle modrá až stříbřitá barva. Spatřit je lze přibližně hodinu po západu či před východem Slunce nad severním obzorem a mohou být pozorovatelné až hodinu před místní půlnocí (či hodinu po ní). Vysoko v severních horách (např. v Krkonoších), odkud je výhled velmi daleko do Polska, je lze sledovat ve výšce několika málo stupňů nad obzorem. Maximální výška nad obzorem se v České republice pohybuje kolem 35°. Na bezoblačné obloze se mohou rozkládat v rádiusu i více jak 60°.
Z dosavadních pozorování, ke kterým významným způsobem napomohly i umělé družice, se zjistilo, že v oblasti vzniku NLC (v mezosféře kolem 83 km nad zemí) se teplota stále mění. Jen během několika týdnů okolo letního slunovratu se teplota ustálí (paradoxně na nejnižší hodnotu v průběhu roku), a to na přibližně -130° C. Teprve za těchto podmínek se mohou NLC tvořit. Částečky ledu zde vznikají z malého množství vodních par z nižších (a teplejších) vrstev atmosféry a také štěpením molekul vody přímo v mezosféře (patrně štěpením metanu slunečním zářením). Jev ovšem není zdaleka osvětlen a v současnosti se NLC věnuje před dvěma lety vyslaná družice AIM. O družici a jejím výzkumu se můžete v článku Tomáše Tržického [1].
Výskyt NLC je v posledních desetiletích častější. První zmínky se o nich dochovaly z dob průmyslové revoluce. Vzhledem k jejich pozorování se dá usuzovat, že k jejich vzniku nemálo přispívá i globální oteplování. Vyšší koncentrace oxidu uhličitého přináší více tepla a více vodních par, které stoupají do mezosféry. Naopak tento fenomén patrně vede k ochlazování samotné mezosféry. Další velký vliv na výskyt NLC má sluneční aktivita. Ukazuje se, že v době minima sluneční aktivity je výskyt NLC mnohem vyšší (nízká aktivita přispívá k nižší teplotě polární mezopauzy). To dobře dokazují i pozorování z roku 2007, kdy byla aktivita Slunce v hlubokém minimu a NLC byly pozorovatelné z našich zeměpisných šířek prakticky každou druhou až třetí noc. V roce 2008 už NLC nebyly pozorovány tak výrazně. V současnu je sluneční aktivita stále ještě nízká, takže šance spatřit NLC je poměrně vysoká.
Nejčastěji jsou NLC ze Země pozorovatelné z oblastí v pásech 50° - 65° severní a jižní šířky, a to ve chvílích, kdy je Slunce 6° - 16° pod obzorem. V té době naše mateřská hvězda nasvěcuje právě oblast mezosféry. Okolo slunovratu tato hloubka Slunce pod obzorem odpovídá okamžiku, kdy je u nás místní půlnoc (1 hodina letního času). Nejvhodnější lokalitou pro pozorování jsou vysoké hory, kde neobtěžuje parazitní pouliční osvětlení a odkud je dokonale odkryté okolí severního obzoru.
Mnohem podrobněji se (nejen) NLC věnují internetové stránky o optických jevech v atmosféře pod správou Tomáše Tržického, které naleznete na odkazu [2]. Jak sám autor vyzývá, pokud se vám podaří NLC spatřit a nějakým způsobem zachytit (fotograficky, na video...), určitě nezahálejte a o svá pozorování se podělte (svá pozorování pošlete buďto správci stránek na kontakt uvedený na stránkách, nebo pomocí příslušného webového formuláře). Máte-li zájem NLC pozorovat soustavněji, můžete se přímo přidat do pozorovací skupiny pozorovatelů přes jednoduchý formulář [3]. Na zmíněných stránkách se též nachází rozsáhlá galerie NLC pozorovaných z České republiky v minulých letech a aktuální situace včetně snímků z vybraných online webových kamer.
Plnou krásu NLC od autorů z celého světa můžete obdivovat i ve fotogalerii zahraničního webu spaceweather.com [4].
Zdroje a odkazy:
[1] http://www.astro.cz/clanek/2759
[2] http://ukazy.astro.cz/nlc.php
[3] http://ukazy.astro.cz/nlc-registrace.php
[4] http://www.spaceweather.com/nlcs/gallery2008_page1.htm
|
