Už je to nějaký ten pátek (od 16. ledna), co do svého křesla ředitele NASA naposledy usedl Michael Griffin, jež na tomto postu skončil s nástupem Baracka Obamy. Griffin, v pozici od 14. dubna 2005, se zasadil především o uskutečnění pátého letu k Hubbleovu teleskopu. Za jeho „vlády“ se také rozjela příprava programu Constellation a bylo rozhodnuto o osudu raketoplánů.
 Jeho nástupce Charles Bolden se narodil 19. srpna 1946. Získal diplom v oboru System Management na University of Southern California a titul bakaláře v oboru Electrical Engineering na U.S. Naval Academy. V roce 1968 vstoupil do námořnictva a v květnu 1970 se stal námořním pilotem. V roce 1972 a 73 podnikl více než 100 bojových misí ve vietnamské válce. Jako astronaut byl vybrán v roce 1980 a stal se třetím Afroameričanem ve vesmíru.
Letěl celkem čtyřikrát, dvakrát jako pilot a dvakrát velel. Jeho první misí byla Columbia STS-61C ve dnech 12. – 18. ledna 1986, poslední úspěšná mise před zkázou Challengeru. Po ní byl Bolden jmenován jako šéf bezpečnostní divize v Johnsonově kosmickém středisku, která měla za úkol dohlédnout na bezpečnost při obnovení letů raketoplánů. Znovu se do vesmíru podíval v dubnu 1990, kdy startoval opět jako pilot raketoplánu Discovery STS-31, při tomto letu byl vypuštěn Hubbleův teleskop. Jako velitel letěl v březnu 1992 na palubě raketoplánu Atlantis STS-45 a v únoru 1994 při misi Discovery STS-60. Poprvé byl při tomto letu raketoplánu přítomen ruský kosmonaut, a sice Sergej Krikaljov (pro zajímavost, člen první posádky ISS).
 Lori Garverová, původně kandidující na ředitelku NASA po odchodu Griffina, nakonec jmenována zástupkyní ředitele. Má diplom vědy, techniky a diplomacie z George Washington University a titul bakaláře v politologii a ekonomice z Colorado College. V letech 1998 až 2001 působila v NASA jako přidružená administrátorka kanceláře pro politiku a plánování, byla také hlavní mluvčí NASA. Před nástupem Obamy do prezidentského křesla pomáhala vést komisi pro zhodnocení stavu americké kosmonautiky. Projevila také zájem letět do vesmíru jako turistka v ruské lodi Sojuz, bohužel neměla dost peněz.
Nový ředitel to určitě nebude mít jednoduché. Před námi je posledních 8 misí raketoplánů, při kterých hodlá Amerika dokončit svůj segment Mezinárodní kosmické stanice. Historicky poslední start raketoplánu je zatím naplánován na 16. září 2010, mise Discovery STS-134. Nahradit je má podle prozatímních plánů kosmická loď Orion v roce 2015, do té doby budou američtí astronauté létat na ISS pouze na palubě ruských Sojuzů. Stále se vedou spory o nové nosné rakety Ares, které mají být použity pro lodě Orion, někteří volají po využití již zavedených raket, vývoj Ares jim připadá zbytečně drahý a komplikovaný.
Podle prozatímních plánů také bude NASA postrádat mezi lety 2011 a 2013 celkem 3,1 miliardy dolarů na vývoj superrakety Ares 5, což může ohrozit americký návrat na Měsíc okolo roku 2020. Nicméně, počátkem května si Obama objednal nezávislé posouzení kosmického programu NASA, výsledky obdrží v létě. Určitě to bude jeden z odrazových můstků, které poslouží Obamovi v rozhodování, jakým směrem se bude dále ubírat americká kosmonautika. A svoji roli v tom sehraje i Charles Bolden, na jehož adresu Michael Griffin řekl, že „NASA bude v dobrých rukou“.
Zdroje:
|
