Endeavour před dvěma měsíci vyčkával v pohotovosti na rampě 39B jako možný záchranný člun pro poslední opraváře, kteří zamířili k Hubbleovu teleskopu, jeho start tehdy naštěstí nebyl potřeba (viz článek). 31. května byl tedy přesunut na rampu 39A, odkud v neděli odstartuje k Mezinárodní kosmické stanici. Hlavní části laboratoře Kibo (Naděje) byly na stanici doručeny při misích Endeavour STS-123 a Discovery STS-124 minulý rok, třetí a poslední část se na stanici dostane při tomto letu. Jak jsme už zmínili, půjde o externí plošinu širokou 5 m; 5,2 m dlouhou a 3,8 metrů tlustou. Váží 4,1 tuny a obsahuje 12 zařízení pro uchycení nákladu. Tuto verandu nejdříve z nákladového prostoru raketoplánu vyzvedne jeho robotická paže, předá ji staniční paži a ta se postará o její přenesení a uchycení k modulu Kibo. Samozřejmě nejde o jediný cíl mise. Endeavour s sebou také přiveze přepravní modul s přístroji a experimenty, aby mohla být veranda co nejdříve plně využívána, druhý přepravní modul bude obsahovat náhradní díly pro stanici (např. anténa pro spojení se Zemí, jednotka pro dálkové ovládání nebo čerpadlo), tyto díly budou uchyceny vně stanice ve speciálních nosných konstrukcích (možná si vzpomenete, že jednu z nich se nepodařilo vyklopit astronautům při březnové misi STS-119). V neposlední řadě dojde také na výměnu baterií, které sbírají energii ze solárních panelů energetického modulu P6, jde o první modul svého typu, připojený ke stanici v roce 2000. Úkoly budou plněny v průběhu pěti kosmických vycházek.
 Posádce STS-127 bude velet veterán Mark Polansky(sedící vpravo), ve vesmíru byl již dvakrát jako pilot mise Atlantis STS-98 v roce 2001 a velel misi Discovery STS-116 v roce 2006. Jako pilot mu bude sekundovat nováček Douglas Hurley (sedí vlevo). Místa letových specialistů zaujali veterán David Wolf (první zleva, byl třikrát ve vesmíru, dvě mise raketoplánů plus 128 dní na ruské stanici Mir), nováčci Christopher Cassidy (druhý zleva) a Thomas Marshburn (druhý zprava), kanadská astronautka Julie Payetteová, která má za sebou už také jeden let americkým raketoplánem a Timothy Kopra (úplně vpravo), který zůstane na ISS místo japonského astronauta Koichiho Wakaty, který se při STS-127 vrátí na Zemi. Momentálně na stanici spolu s ním pobývá velitel Gennady Padalka, letový inženýr Michael Barratt a posádka Sojuzu TMA-15: belgický astronaut Frank De Winne, rus Roman Romaněnko a kanaďan Robert Thirsk, kteří dorazili na stanici 29. května, při čemž došlo k dlouho očekávanému zdvojnásobení počtu členů základní posádky.
Zůstaňme na chvíli u dění na ISS. 5. a 10. června uskutečnili Padalka a Barratt dvě kosmické vycházky, při kterých připravovali modul Zvezda pro připojení nového ruského modulu MRM-2 (start 10.listopadu). Ten by měl sloužit jako čtvrtý stykovací uzel na ruském segmentu stanice pro připojování lodí Sojuz a nákladních lodí Progress. Při první vycházce instalovali na Zvezdu antény automatického naváděcího systému a zaměřovací terč. Druhá vycházka byla poněkud kuriózní, protože se uskutečnila uvnitř stanice. Astronauté strávili pouhých 12 minut v nehermetizované části modulu Zvezda, když její poklop vyměňovali za stykovací uzel pro modul.
Zdroje:
Aktualizace 13. 6. po odložení startu
 V noci na sobotu ve 3:52 SELČ začalo plnění externí nádrže tekutým vodíkem, který při startu zásobuje tři hlavní motory raketoplánu (jako okysličovadlo mu slouží tekutý kyslík, do nádrže se celkem tankuje asi 2 miliony litrů paliva v hmotnostním poměru 5,5:1). Kapalný vodík ale unikal do potrubí, které z rampy odvádí přebytečný vodík v plynném skupenství a senzory v místě, kde je toto ventilační potrubí připojeno k nádrži, zaznamenaly vyšší množství procházejícího vodíku, než je tolerováno. Zajímavé je, že kvůli prakticky stejnému problému byl 11. března odvolán start raketoplánu Discovery STS-119. Technici tehdy rozebrali komponentu, která připojuje ventilační potrubí k nádrži a vyměnili uzávěry, podezřelé z netěsnosti. Při druhém pokusu 15. března už celý systém fungoval dobře. Odebrané ventily byly tehdy důkladně prozkoumány ale příčinu úniku se odhalit nepodařilo. V podstatě to stejné dnes potkalo Endeavour.
NASA se problémem intenzivně zabývá a v neděli ve 20 hodin našeho času se uskuteční setkání manažerů, na kterém se bude řešit jak tento problém, tak okolnosti odkladu. Start byl odložen minimálně do 17. června, v ten den je ale naplánován start sondy LRO k Měsíci, tato mise má zodpovědět spoustu nevyřešených otázek o naší přirozené družici, jedná se také o důležitou část přípravy návratu Američanů na Měsíc v roce 2020, takže start této sondy má pro NASA vysokou prioritu a Endeavour mu zřejmě bude muset jít z cesty, protože mezi starty musí být mezera minimálně 48 hodin. Po startu LRO by tak měl Endeavour pouze jednu šanci vzlétnout, a sice 20. června. O den později se totiž zavírá startovací okno a další se otevře 11. července. Je tedy dost možné, že mise STS-127 se uskuteční až v červenci. Více se dozvíme v neděli později večer, po tiskové konferenci NASA.
Zdroje:
|
