Snímek dne
Zachycen
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
|
|
|
Zatmění Slunce 22. července 2009 - Zajímavosti |
2009.07.11 09:00 |
Nejdelší zatmění Slunce v tomto století se nezadržitelně blíží. Pozorovatelé ve východní Číně budou moci sledovat za příznivého počasí téměř 6-ti minutový zákryt Slunce temným měsíčním kotoučem. Letošní úplné zatmění Slunce však není mimořádné pouze svou délkou. Vážou se k němu velmi zajímavá a (nejen) historická fakta. |
Zajímavosti
- Zatmění Slunce i Měsíce se opakují ve stejném sledu a podobných velikostech vždy po 18 letech 10 dnech (nebo 11 dnech) 7 hodinách a 42 minutách. Za tu dobu se totiž uzly měsíční dráhy, polohy Slunce, Měsíce i Země dostanou do téměř stejných pozic. Tato perioda se nazývá SAROS a sčítá 29 měsíčních a 41 slunečních zatmění. Periodu objevili již Chaldejci 500 let před Kristem. Každé další zatmění dané série se uskuteční z důvodu 8-hodinového zpoždění o přibližně 120° v zeměpisné délce na západ.
- Série SAROS, do níž patří toto zatmění, má číslo 136 a je 37. z celkem 71 zatmění této série.
- Poslední zatmění této série nastalo 11. července 1991 (viz úvodní snímek) a pás totality procházel přes Kalifornii, Mexiko, Guatemala a další státy okolo panamského průplavu až do Brazílie. Maximální délky dosáhlo na území Mexika, a to 6 minut a 58 sekund. Toto zatmění můžete shlédnout v mezinárodně uznávaném filmovém eposu režiséra Rona Frickeho Baraka z roku 1992. Režisér využil k natáčení 70mm kameru na klasický film, čímž se mu podařilo natočit nejlepší videozáběr slunečního zatmění, jaký snad kdy existuje. Dnešní digitální kamery zdaleka nemají takový dynamický rozsah natáčeného jasu, a proto jsou i nejlepší záběry na zatmění Slunce, které se snaží zachytit celou sluneční korónu, saturované kolem tmavého měsíčního kotouče.
- 12. srpna 2026 nastane úplné zatmění Slunce v Evropě, konkrétně ve Španělsku. Půjde o zatmění série SAROS číslo 126, jejíž poslední zatmění nastalo v minulém roce v Rusku a u nás bylo pozorovatelné jako částečné o velikosti kolem 25 %. Série SAROS číslo 136, do níž patří letošní zatmění, přinese za zmíněných 18 let 11 dní a 8 hodin podívanou o hodně blíže k Evropě. V pondělí 2. srpna 2027 totiž nastane druhé nejdelší zatmění v tomto století, které maximální délky 6 minut a 23 sekund dosáhne v Egyptě. V České republice bude zatmění částečné o velikosti 54 %.
- V České republice nastane úplné zatmění Slunce až 7. října roku 2135. Půjde o poměrně dlouhé zatmění (kolem 3 minut v Opavě), které přejde přes severní polovinu našeho území. Toto zatmění bude patřit do stejné série SAROS jako to letošní! Spolu s letošním i tímto zatměním to však bude 7 slunečních zatmění, 7 sérií SAROS, tedy 126 let. Průměrný člověk, byl-li by to vášnivý a bohatý cestovatel, by tedy mohl spatřit 4 zatmění jedné série SAROS, nejstarší lidé na světě možná 6 zatmění. Celá jedna série SAROS není věčná (začíná částečnými zatměními, vrcholí úplnými nejdelšími zatměními a končí opět částečnými). Tato série sčítá 71 zatmění a trvá tedy něco přes 1280 let.
- Letošní zatmění má v sobě i jistou symboliku pro ty, co se jej vydají pozorovat do Číny. Právě z čínských kronik pochází historicky první zmínka o slunečním zatmění vůbec. Zmínka se ovšem netýká samotného zatmění, nýbrž popravy dvou císařských astrologů Chi a Ho, kteří měli za úkol udržovat z měsíčních fází kalendář. Měli také za úkol v případě ohrožení Slunce, které měla požírat obrovská obluda, začít bubnovat a střílet šípy, aby příšeru zahnali. Hvězdáři se ale opili a když 22. října roku 2137 před Kristem nastalo zatmění Slunce (tedy Slunce požrala obluda - tehdy nebyla známa skutečná příčina úkazu), nesplnili svou povinnost a za ní byli setětím hlavy popraveni.
- Přes 7 minut dlouhé zatmění Slunce nastane až 25. června 2150. Do roku 5000 nastane nejdelší zatmění Slunce vůbec až 16. července 2186. Nejdéle potrvá 7 minut a 29 sekund.
Další informace a odkazy:
|
|
Horálek Petr
Zobrazeno: 8519x
Tisk
|
|
Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
| 02.17 21:22 | Astro | M. Gembec |
Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
| 02.16 21:06 | Astro | M. Gembec |
Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz | 02.05 12:40 | Nezařazeno | M. Gembec |
VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu: Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.
Zdroj: ESO | 02.05 10:35 | Astro | M. Gembec |
Archiv novinek
|