Přistání raketoplánu Endeavour po úspěšné misi STS-127 k Mezinárodní kosmické stanici proběhlo v pátek 31. 7. v 16:48 SELČ v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě. Online přenos zde běžel od 15:30.
16:53: Posádka raketoplánu byla řídícím střediskem přivítána zpět a dostalo se jí gratulací k úspěšné misi, stroj opustí asi za hodinu. Děkujeme za pozornost, v záznamu tohoto přenosu se co nejdříve objeví také videozáznam tohoto perfektního přistání.
16:50: "Houstone, právě jsme zastavili". Raketoplán Endeavour po bezchybném přistání stojí na dráze 15 Kennedyho kosmického střediska na Floridě.
16:45: Velitel Mark Polansky převzal ruční řízení.
16:43: 5 minut do přistání, na TV NASA už můžeme vidět blížící se raketoplán.
16:39: Letoun překročil břeh Floridy a blíží se k místu přistání.
16:38: Endeavour přelétá ostrov Kuba.
16:36: Komunikace s raketoplánem se ztrácí, v těchto chvílích je to ale očekáváno.
16:33: Výška 67 km, rychlost 22000 km/h.
16:32: Všechny systémy raketoplánu v normálu.
16:26: Rychlost 25000 km/h, výška 72 km.
16:25: Zde si můžete prohlédnout příletovou dráhu raketoplánu na Floridu (přistává z 248. obletu Země).
16:23: V těchto chvílích také raketoplán začíná sérii asi 80stupňových zatáček doprava i doleva, což slouží k jeho zpomalení.
16:22: Raketoplán prochází největším tepelným zatížením. V těchto chvílích je stroj řízen počítačem, při ohromném žáru vstupu do atmosféry je potřeba rychle vyhodnocovat takové množství údajů, jakého by člověk snad ani nebyl schopen.
Ruční řízení přebírá velitel raketoplánu jen pár minut před vlastním přistáním, přičemž zarovnává raketoplán s přistávací dráhou.
16:17: Endeavour právě vstupuje do atmosféry ve výšce 122 km nad jižním Tichým oceánem, od runwaye na Floridě ho dělí asi 8000 km, letí rychlostí 25krát větší než rychlost zvuku.
16:07: Spuštěny byly všechny 3 hydraulické systémy, které budou řídit pohyb elevonů (kormidla na koncích křídel) a vysunutí podvozku při přistání.
16:03: Endeavour klesá do zemské atmosféry. Na jeho palubě je kromě jiných také Koichi Wakata, první japonský astronaut, který absolvoval dlouhodobý kosmický let. Na ISS pobýval od poloviny března. Nyní je na palubě raketoplánu Endeavour upoután ve speciálním křesle, které zmírní dopady zemské gravitace na jeho tělo po dlouhém pobytu ve stavu beztíže.
15:59: Okolo přistávací dráhy, kam Endeavour dosedne asi za 50 minut, se ozývají výstřely. Kennedyho kosmické středisko totiž leží v chráněné krajinné oblasti a jeho pracovníci odhánějí slepými náboji okolní ptactvo.
15:52: Posádka právě dostala povolení vypustit do prostoru zbylé palivo pro přední blok manévrovacích motorků na "nose" raketoplánu. Dále budou používány jen dva zadní bloky.
15:49: Raketoplán nyní čeká naorientování pro vstup do atmosféry, při kterém s ní jeho tepelný štít svírá úhel asi 40 stupňů. První kontakty letounu s atmosférou nastanou asi za necelou půlhodinu.
15:45: Motory utichly, hořely 3 minuty a 4 sekundy, rychlost raketoplánu byla snížena asi o 100 m/s, což ovšem ke vstupu do atmosféry stačí.
15:42: Zážeh! Endeavour právě proti směru letu zapálil dva motory, určené k manévrování na oběžné dráze, a tím snižuje rychlost, aby zhruba za půl hodiny vstoupil do atmosféry.
15:40: Čekáme na brzdící manévr v 15:42. Počasí dnes, stejně jako při opakovaných pokusech o start, působilo mnoha lidem starosti, nakonec se však umoudřilo. Přistání neprovází žádné technické potíže (kromě selhání jedné z vyrovnávacích trysek v předním bloku, což však nezpůsobí problémy) a nic neodhalila ani poslední inspekce tepelného štítu, provedená ve středu.
15:33: V 15:42 by měl Endeavour na asi 3 minuty zažehnout motory a tím snížit rychlost, což jej navede do zemské atmosféry.
15:30: Vítáme vás u přenosu přistání raketoplánu Endeavour, který před 16 dny odstartoval k Mezinárodní kosmické stanici a doručil na ni poslední část japonské laboratoře Kibo. Ředitel směny v řídícím středisku v Houstonu Bryan Lunney právě přistání oficiálně povolil.
Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
