Podle jedné z nich se jedná o syna Iasona a Démétér, který vynalezl pluh. Tuto pověst uvádějí např. německé naučné slovníky z 19. století (m. j. Meyerův malý konverzační slovník, Bibliographisches Institut, Leipzig und Wien 1893), Slovo Bootes, pocházející z řečtiny, vykládají jako poháněč býků (Stiertreiber) či volů (Ochsentreiber). Je tu souvislost s latinským "bos", což je homonymum s více významy. Logičtější je "poháněč volů", neboť býky lze těžko nutit k polním pracím.
Podle jiné pověsti byl Bootes vlastním jménem Arkás, jehož matku Kallistó (zapletla se s Diem) pomstychtivá Héra proměnila v medvědici, kterou Arkás v nevědomosti pronásledoval a Zeus ji zachránil tím, že ji přenesl na oblohu i s jejím synem. Tuto variantu rozpracoval Publius Ovidius Naso v Proměnách. Na ni se odvolává také Ottův slovník naučný (ONS), kde je uveden český překlad slova Bootes - volák.
Zde je také zmínka o tom, že alternativní název souhvězdí byl Arktofylax, což znamená v klasické řečtině "strážce medvěda" (arktos = medvěd, viz vědecký název medvěda hnědého - Ursus arctos). Nejjasnější hvězda souhvězdí - Arcturus (původně řecky Arkturos) - znamená v překladu "ocas medvěda". Avšak v heslu "Hvězdoznalství" používá OSN již výlučně název Bootes (vysvětlen jako "hlídač medvěda").
Pro český název souhvězdí jsou tedy dvě východiska. Vzniká samozřejmě otázka, proč nezůstal název Arktofylax a ujal se Bootes. H. Slouka v knize Poznejte souhvězdí (Orbis, Praha 1955) vysvětluje: "Podle svého jména je Bootes poháněč volů (7 jasných hvězd Velkého vozu slulo často Sedmero volů)." Současně také uvádí český ekvivalent "Pastýř". Kromě toho je v této knize reprodukce Bayerova (Uranometria, 1603) znázornění Boota jako muže s holí a srpem.
H. Slouka však není prvním autorem, který nahradil slovo Bootes názvem Pastýř. Již Riegrův Slovník naučný (1887) zavádí název "Pastucha", což ovšem nepřekvapuje, neboť to bylo v době, kdy např. Venuše byla nazývána Krasopaní a Mars Smrtonošem.
Masarykův slovník naučný (Československý kompas, Praha 1925): překládá Bootes jako "skoták" a dodává: "...Římané viděli v 7 hvězdách Velkého vozu 7 býků, jež Bootes honí okolo pólu, aby vyšlapávali obilí. Nejjasnější hvězda je Arkturos, strážce Velké medvědice."
Mladší Komenského slovník naučný (Praha 1937): překládá Bootes jako "honec volů". Oba slovníky tedy vystihují význam slova správně, jenže českým uším to zní poněkud pejorativně. To snad bylo důvodem k tomu, že v mapách hvězdné oblohy bylo po několik desítek let užíváno výhradně názvu Bootes. Příkladem budiž Dorazil O., Semík M., Kapesní kalendář, atlas ČSČK (Praha 1930) a Vandová A., Kapesní atlas světa (Kartografické nakladatelství, Praha 1971) a v tomto časovém intervalu i jiné atlasy.
Ovšem paralelně s touto zvyklostí se název Bootes mezi jinak českými názvy souhvězdí objevuje i v popularizující literatuře a v učebnicích. Název Bootes najdeme v knize C. A. Chanta Divy vesmíru (přel. O. Seydl, obraz. část J. Klepeta; Melantrich, Praha 1930), B. H. Bürgela Z dalekých světů (přel. J. Bochníček; Česká grafická unie, kolem r. 1942), učebnici V. Gutha, F. Linka, J. M. Mohra a B. Šternberka: Astronomie (Nakladatelství ČSAV, Praha, 1954), ve Vanýskových Základech astronomie a astrofyziky (Academia,Praha 1980) a několika knihách J. Grygara, např. J. Grygar, Z. Horský, P. Mayer, Vesmír (Mladá fronta, 1979). Tento usus byl tak zakořeněný, že dokonce jeden, dnes již nežijící astronom tvrdil, že Bootes je vlastní jméno, tudíž nepřeložitelné.
Tuto "bariéru" prolamují dva autoři. V r. 1960 vydává nakladatelství Orbis knihu M. Plavce Člověk a hvězdy, v níž je souhvězdí opět označeno termínem Pastýř a následuje ještě radikálněji J. Kleczek, jednak svým šestijazyčným slovníkem (Astronomical Dictionary in six Languages, Nakladatelství ČSAV, Praha, 1961) v němž používá názvu "Honák" a jednak dva roky nato Astronomickým a astronautickým slovníkem (Orbis, Praha 1963) v němž k Bootu přiřazuje hned tři významy: "Honák, Pastýř, Volák". O řadu let později vychází jeho knížka Naše souhvězdí (Albatros, Praha 1986), v níž ponechává jen označení "Honák - Pastýř". Těžko říci, zda právě z této příčiny J. Švestka ve Školním atlase světa (Geodetický a kartografický podnik, Praha 1989) má v mapě hvězdné oblohy název "Pastevec".
Může to však být také zásluhou A. Rükla. Jeho Otáčivá mapa hvězdné oblohy (ČTK - Pressfoto, Praha, 3. vydání) obsahuje název "Pastýř" a stejně tak to nalezneme u J. Pacáka v Otočné mapě oblohy (Astropis, Supra Praha, ČAS).
Pojem Pastýř se pak objevuje i ve slovnících, např. v Ilustrované encyklopedii (Encyklopedický dům, Praha 1995; autor hesla M. Grün) nebo v překladech cizích autorů např. v Hermannových, Hvězdách (Ikar 1997, překlad P. Příhoda). Už osamoceně vystupuje J. Kleczek ve Velké encyklopedii vesmíru (Academia, Praha 2002) s termínem "Honák", jsa blíž skutečnému významu slova Bootes. Školní atlas dnešního světa (Terra 2001) rovněž uvádí název souhvězdí "Pastýř". A stejně tak pozdější vědecko-populární literatura a zeměpisné atlasy.
V nedávné době vyšla terminologická komise České astronomické společnosti z této nové zvyklosti a doporučila název "Pastýř" jako ekvivalent k mezinárodnímu názvu Bootes s nevyjádřeným politováním, že nenašla jiný jednoslovný libozvučný český pojem vystihující skutečný význam mezinárodního termínu.
Podívejme se nyní, jak záležitost řeší jiné indoevropské jazyky. Na doslovný překlad se odvolává běloruština (Валапас), ruština (Вoлoпас), ukrajinština (Волопаc), bulharština (Воловар), polština (Wolarz), portugalština (Boötes, o Boieiro), španělština (Boötes, el Boyero), holandština (Ossenhoeder) a slovinština (Volar). Méně přesný překlad má angličtina (Herdsman- pastýř, Ploughman - oráč), francouzština (Bouvier - honák), rumunština (Boarul - kanec(?), podle překladače Google) a slovenština (Pastier). Naopak germánské jazyky vycházejí ze vztahu Boota k Velké medvědici. I v angličtině nacházíme alternativní Bear Driver ( jak uvádí J. Kleczek, 1961), norština má Bjørnepassaren, Bjørnevokteren, dánština Bjørnevogteren , švédština Björnvaktaren, němčina Bärenhüter - strážce medvěda, což je zřejmě i překlad ostatních germánských názvů. Některé jazyky nepřekládají, samozřejmě řečtina (Βοώτης), italština (Boote), angličtina (přednostně Bootes).
Závěrem tedy můžeme konstatovat, že v souladu s (nejméně) dvojím starověkým výkladem názvu souhvězdí používají indoevropské jazyky dvou diametrálně odlišných názvů, vážících se funkcí buď k dobytčeti nebo medvědu.
Poznámka: Z pochopitelného důvodu jsem neuvedl všechny případy užití názvu souhvězdí, na které jsem narazil. Mimo Wikipedii jich bylo asi 42. Kromě nich jsem získal informace od paní dr. I. Zachové z FF MU a paní Mgr. J. Fialové z gymnázia v Brně-Králově Poli, za něž jim tímto děkuji. |
