Jaká je pravděpodobnost, že se Země srazí s planetkou?
Na to se dá odpovědět jedním slovem: stoprocentní. Jinak řečeno, Země se určitě srazí s planetkou. Abych nevyděsil, upřesním to. Země se zcela běžně sráží s malými planetkami o velikostech několika metrů, občas i desítky metrů. V dlouhé historii na Zemi dopadnou i planetky větší, o rozměru třeba 1 kilometr. Pokud nás zajímá pravděpodobnost srážky Země s blízkou planetkou v době, která se nás týká, jsou dvě možnosti.
1. Buď zjišťujeme pravděpodobnost, s jakou se se Zemí srazí nějaká konkrétní planetka. A ačkoliv se tato čísla velmi rychle, téměř ze dne na den mění, v tuto chvíli známe například jednu planetku, u které je pravděpodobnost srážky se Zemí řádově 1 : 1000, asi 13 planetek s pravděpodobností v řádu 1 : 10 000 a řadu dalších, u nichž je ta pravděpodobnost ještě menší. Jak je vidět, jsou tyto pravděpodobnosti docela malé.
2. Pokud jde o pravděpodobnost, že se Země vůbec s nějakou planetkou srazí, musíme napřed určit, jak velkou planetku máme na mysli. Například planetka o velikosti 1 metr se srazí se Zemí v průměru každých 5 dnů. To jsou ty velké bolidy, o nichž občas slyšíme, pokud taková planetky vletí do atmosféry nad obydlenou oblastí. Pětimetrové těleso se srazí se Zemí zhruba jednou za rok a 30 metrové těleso jednou za 50 let.
Zdá se, že je to poněkud složitější. Jak se dá taková pravděpodobnost srážky planetky se Zemí vypočítat?
Ono to na první pohled vypadá podivně. Když známe nějakou planetku a její dráhu, měli bychom umět říci, zda se se Zemí srazí nebo nesrazí. Takže jak do toho vstupuje ta pravděpodobnost? Každé fyzikální měření, včetně měření dráhy planetky, je zatíženo určitou nejistotou. Z jednotlivých pozorování nejsme schopni říci, kde přesně v prostoru se ta planetka nachází, ani po jaké dráze přesně letí. Nejistota dráhy pak vytváří v prostoru jakousi trubici. Zjednodušeně se dá říci, že pravděpodobnost srážky planetky se Zemí se vypočítá jako poměr průřezu Země a průřezu této trubice. Ve skutečnosti je to samozřejmě o něco složitější.
Zkusme si udělat alespoň nějakou představu o tom, kolik planetek prolétá v blízkosti naší planety, dejme tomu v oblasti mezi Zemí a Měsícem…
Pokud jde o malé planetky, tak těch je opravdu hodně. Například těles o velikosti 1 metr je několik stovek za den. Pětimetrových proletí touto oblastí asi 10 za den, 30 metrové přibližně jedno za 5 dnů, 100 metrová asi 2 za rok a kilometrová tělesa proletí touto oblastí jen vzácně, tak jednou za sto let.
 Z čísel, která uvádíte, to vypadá, že Země je doslova obstřelována planetkami. Astronomové na základě svých pozorování ale tolik planetek nehlásí. Kolik jich tedy vidíme a proč je to číslo menší?
Začnu u těch největších planetek, kilometrových. Ty v současnosti známe všechny, ale vzhledem k tomu, že blízkým okolím Země proletí tak jedna za 100 let, nemáme téměř žádnou šanci ji spatřit. Malá tělesa vidíme jen zřídka. Za poslední rok například byly do vzdálenosti Měsíce pozorovány jen tři průlety planetky o velikosti 1 metr a asi 4 o velikosti 10 metrů. Je to dáno tím, že současné přehlídky oblohy nejsou vybaveny na to, aby průlety takhle malých a tedy málo jasných těles zaznamenávaly. Jejich pozorování je spíše náhodné. S tím, jak se budují stále větší dalekohledy pro hledání blízkozemních planetek, budou takové záznamy průletu malých těles častější a nebudou už náhodné.
Říkáte tedy, že jsme zaznamenali několik menších planetek ročně. Jak je to ale s průlety větších těles, která by mohla ohrozit Zemi?
Během posledních sta let, kdy pozorujeme blízkozemní planetky, byl zaznamenán pouze jeden blízký přelet kilometrové planetky. V roce 1942 proletěla ve vzdálenosti 1,7 násobku vzdálenosti Měsíce planetka Hermes. Je to dvojitá planetka, každé těleso má průměr kolem 0,6 km a můžeme ji přibližně považovat za jedno těleso o průměru asi 1 km. Zároveň během posledních 100 let byly v okolí Země do vzdálenosti Měsíce pozorovány asi 3 průlety těles o velikosti 100 až 500 metrů.
 S jakým předstihem dnes dokážou vědci odhalit planetku, která by na 100 % hrozila srážkou se Zemí?
Jak vyplývá z předchozích čísel, tak zatím to nedokážeme odhalit téměř pro žádné těleso. Přesněji řečeno, bylo by to pouze několik dnů dopředu. Ale všechna ta velká, kilometrová tělesa dnes známe a u nich naopak dokážeme téměř se 100% jistotou říci, že se se Zemí nesrazí. Alespoň v blízké budoucnosti, nejbližších 100 letech.
O možnosti srážky Země s planetkou slyšíme v médiích poměrně často. Dá se říct, že každý rok se objeví taková zpráva s varováním. Jakým způsobem na to máme reagovat?
Nejlepší je sednout k internetu a vyhledat si, jaká je pravděpodobnost této srážky. To je věc, kterou často média neuvádějí, i když se to v posledních letech zlepšuje. Z těchto údajů se pak obvykle dozvíte, že se pravděpodobnost srážky pohybuje kolem 1 : 100 000, tedy že je malá. A obvykle také během pár dnů, kdy se zpřesní dráha, klesne tato pravděpodobnost téměř na nulu. O tom už ale média, bohužel, neinformují.
Rozhovor vysílal Český rozhlas Leonardo v pořadu Nebeský cestopis ve dnech 4. 7. a 11. 7. 2009. Otázky pokládal Petr Sobotka. Přepis rozhovoru připravila Věra Bartáková. |
