Ve čtvrtek 10. září v 19:01 SELČ odstartovala z japonského kosmodromu Tanegashima raketa H-2B s premiérovou lodí HTV-1. Jde o příspěvek Japonska k budování a provozování Mezinárodní kosmické stanice, bezpilotní loď HTV je schopna na orbitální komplex dopravit až 6000 kg zásob a vybavení. Mezi lety 2010 a 2015 navíc japonská kosmická agentura JAXA plánuje vypouštět lodě HTV k Mezinárodní kosmické stanici každý rok.
Japonská loď HTV má podobná specifika jako evropské ATV nebo ruský Progress, v bezpilotním režimu doručí zásoby a užitečný náklad na ISS, má hermeticky uzavřenou část, která umožňuje astronautům vstoupit dovnitř bez skafandrů a vyložit náklad a následně loď naplnit odpadem. Poté se "náklaďák" od stanice odpojí a je naveden k řízenému zániku v atmosféře. V něčem se ale HTV od svých "kolegů" přece jen liší. Předně, loď se sama ke stanici nepřipojí, je potřeba ji uchopit a připojit robotickou paží. Rozeberme si ale HTV trochu podrobněji.
Nový japonský dopravní prostředek je tvaru válce o délce 9,8 metrů a šířce 4,4 metru. Prázdný váží 10 500 kg a na Mezinárodní kosmickou stanici je schopen dopravit 6000 kg materiálu. Při své první misi je však HTV těžší o dodatečné pohonné látky a baterie, protože je nutné před připojením k ISS uskutečnit nejrůznější testy manévrování a činnosti systémů plavidla. Proto při misi HTV-1 klesla hmotnost nákladu pro potřeby stanice na asi 4500 kg.
Solární panely (celkem jich má 57) jsou připevněny přímo na povrchu lodi a té tak zůstáva vzhled hladkého válce.
Zásobovací loď HTV se skládá ze 4 hlavních částí:
Hermetizovaný nákladní modul (PLC) Nachází se na něm stykovací uzel, kterým bude HTV připojeno ke stanici. Ten také umožní astronautům vstup do tohoto hermeticky uzavřeného modulu, ze kterého budou moci vyložit zásoby a vybavení a poté jej naplnit odpadem.
Nehermetizovaný nákladní modul (ULC)
Plní prakticky stejnou úlohu jako PLC, jenže není hermeticky uzavřený a není do něj tudíž možné vstoupit. Náklad, který obsahuje (dva vědecké experimenty určené do otevřeného prostoru) je uložen ve speciální paletě, která bude z tohoto modulu vyložena staniční robotickou paží. Oba experimenty budou poté taktéž robotickou paží vyloženy na externí plošinu modulu Kibo.
Řídící modul (Avionics Module)
Obsahuje všechny elektronické řídící systémy plavidla. Navigační, komunikační systém, také řídí distribuci elektřiny do všech komponent lodi a přijímá a třídí příkazy pro jednotlivé systémy. Je to vlastně mozek celé lodi.
Pohonný modul (Propulsion Module)
V tomto segmentu jsou uloženy palivové nádrže a hlavní pohonný systém. Nádrží je zde celkem 8. Čtyři větší obsahují pohonné látky pro motory (monomethylhydrazin a oxid dusičitý jako okysličovadlo) a čtyři menší nádrže jsou určeny pro plynné helium k natlakování nádrží s pohonnými látkami. Na tomto modulu jsou rovněž připojeny čtyři hlavní motory o tahu 490 N. Menších manévrovacích motorků o tahu 110 N má HTV celkem 28. Jsou rozděleny do 14 jednotek po dvou a rozmístěny po povrchu celé lodi.
Start HTV-1 www.youtube.com
Raketa H-2B při svém startu 10. září vynesla HTV-1 na oběžnou dráhu s perigeem 200 km a apogeem 300 km nad zemským povrchem. Po oddělení od nosné rakety (asi 15 minut po startu) se HTV "probudilo" k životu. Aktivovalo a zkontrolovalo své systémy a ohlásilo se řídícímu středisku. V následujícím týdnu jej čekalo jednak postupné zvyšování dráhy kvůli setkání s ISS a jednak rozličné testy manévrovacích schopností. Za normálních okolností má HTV trvat přiblížení ke stanici 3 dny, tentokrát, právě kvůli nezbytným testům, se tato doba protáhla na 7 dní.
Až dosud šlo všechno dobře a manažeři NASA povolily HTV čtvrteční setkání s Mezinárodní kosmickou stanicí. To bude probíhat asi následovně: 23 kilometrů od stanice s ní HTV naváže přímý kontakt (s naváděcím systémem PROX, instalovaným v japonském modulu Kibo). Japonská loď se přiblíží do vzdálenosti 5 km od ISS (ve směru pohybu za ni) a zde vyčká závěrečného souhlasu se setkáním obou těles. Po jeho udělení se HTV, řízena GPS anténami, přesune 500 m pod stanici a pomocí laserového naváděcího systému se k ní bude přibližovat rychlostí od 1 do 10 metrů za minutu. Zastaví se asi 10 metrů pod stanicí a posádka ISS na dálku deaktivuje motory HTV. Astronautka Nicole Stottová, připravená u panelu řídící staniční robotickou paži, poté loď pomocí staničního manipulátoru uchopí a připojí na dolní port modulu Harmony. Následující den by měli astronauté otevřít poklop do hermetizované části HTV a začít s vykládáním zásob.
Zachycení HTV robotickou paží ISS je v plánu ve čtvrtek 17. září ve 21:50 SELČ, přílet HTV můžete na TV NASA sledovat od 21 hodin.
Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
