logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Hluboké pole mlhoviny Kukla
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Cabeus-A: místo dopadu sondy LCROSS na Měsíc 2009.09.20 10:00

Dopad sondy LCROSS a stupně Centaur na povrch Měsíce NASA vybrala definitivní místo na povrchu Měsíce, které se stane "hřbitovem" pro sondu LCROSS (Lunar CRater Observation and Sensing Satellite) po absolvování vesmírné cesty v délce 9 miliónů kilometrů (včetně oběhů kolem Země a Měsíce). Vědecký tým vybral kráter Cabeus-A, který bude konečnou stanicí dvojitého dopadu sondy LCROSS a urychlovacího stupně Centaur. Ke srážce s Měsícem dojde v pátek 9. října 2009 ve 13:30 SELČ. Zmíněný kráter dostal na základě komplexního posouzení přednost pro zjištění, zda v okolí jižního pólu Měsíce existují zásoby vodního ledu.

Kosmická sonda LCROSS bude pátrat po přítomnosti ledu následně po dopadu prázdného urychlovacího stupně Centaur na povrch Měsíce v polární oblasti, která je trvale ponořena do stínu. Sonda prolétne gejzírem odpařeného materiálu a prachu, vyvrženého při dopadu urychlovacího stupně a bude měřit jeho chemické složení předtím, než sama narazí do měsíčního povrchu. K tomuto účelu je vybavena spektrometry pro oblast blízkého infračerveného záření, spektrometrem pro oblast viditelného světla a několika kamerami pro oblast infračerveného a viditelného záření. Dopad sondy LCROSS na povrch Měsíce bude monitorován přístroji na sondě LRO a pozemními observatořemi. Při srážce sondy LCROSS s povrchem Měsíce bude uvolněno více než 200krát více energie, než tomu bylo v případě pádu sondy Lunar Prospector 31. 7. 1999.

Mapa okolí kráteru Cabeus-A na povrchu Měsíce Kráter Cabeus-A byl vybrán na základě řady splňujících podmínek včetně vhodného osvětlení vyvržených částic pro zajištění viditelnosti ze Země, předpokládané vysoké koncentrace vodíku a vlastností povrchu, jako je rovné dno kráteru, mírné svahy či nepřítomnost velkých balvanů.

"Výběr kráteru Cabeus-A byl výsledkem vášnivé debaty mezi odborníky na výzkum Měsíce, kteří rovněž vzali v úvahu poslední data, získaná jak pozemními dalekohledy, tak i několika kosmickými sondami, jako je Kaguya, Chandrayaan-1 či Lunar Reconnaissance Orbiter," říká Anthony Colaprete (NASA’s Ames Research Center, Moffett Field, Kalifornie, USA). "Vědecký tým je přesvědčen, že tato unikátní mise poskytne velké množství zajímavých informací."

Astronomové využijí kapacity mnoha pozemních observatoří, které mohou pomoci maximalizovat vědecká data, jež budou získána při dopadu stupně Centaur a sondy LCROSS na povrch Měsíce. Na sledování se budou podílet astronomické observatoře Infrared Telescope Facility a Keck Telescope na Havajských ostrovech; Magdalena Ridge a Apache Ridge Observatories v Novém Mexiku a MMT Observatory v Arizoně; nedávno opravený Hubblův kosmický dalekohled HST; sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) na oběžné dráze kolem Měsíce a mnoho dalších observatoří.

"Tyto a některé další observatoře se zúčastní pozorovací kampaně impaktu sondy LCROSS, čímž poskytnou výhodná, avšak odlišná pozorovací místa a různé typy pozorovací techniky a pozorovacích metod," dodává Jennifer Heldmann, vedoucí týmu pozorovací kampaně sondy LCROSS. "Tato rozmanitá pozorování umožní zkompletovat získaná data, což pomůže určit, zda v kráteru Cabeus-A vodní led existuje či nikoliv."

Kosmické sondy LRO a LCROSS byly vypuštěny 18. 6. 2009 a společně s urychlovacím stupněm Centaur byly navedeny na oběžné dráhy kolem Měsíce. Následovaly prověrky a kalibrace jednotlivých přístrojů a rovněž snímkování měsíčního povrchu. Před několika dny byla sonda LRO převedena na nižší oběžnou dráhu ve výšce pouhých 50 km nad povrchem. Pořízené fotografie by měly být velmi detailní a měly by přispět k výběru zajímavých míst pro další výzkum či pro výběr vhodných oblastí pro přistání pilotovaných výprav, eventuelně k vybudování uvažované stálé vědecké základny na povrchu Měsíce.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 5968x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce