Bílí trpaslíci představují konečný vývojový stupeň většiny hvězd v naší Galaxii. Jakmile hvězda spálí všechno své jaderné palivo, odvrhne většinu ze svých vnějších vrstev a zůstane z ní jen horké husté jádro. Protože již neprobíhají jaderné reakce, toto jádro, bílý trpaslík, jednoduše chladne a uvolňuje tepelné záření. Hmotnost a teplota bílého trpaslíka odpovídá stáří hvězdy. Většina bílých trpaslíků má hmotnost větší než 0,4 hmotnosti Slunce. Existuje však malá populace bílých trpaslíků s extrémně malými hmotnostmi, které jsou lehčí než pětina hmotnosti Slunce. Naše Galaxie není dostatečně stará na to, aby se nejméně hmotné hvězdy, jejichž vývoj je pomalejší, vyvinuly do bílých trpaslíků. Proto takovéto objekty musely vzniknout v těsných interagujících dvojhvězdách.
 Astronomové z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově objevili jednu z nejstarších a nejrychlejších hvězd v naší Galaxii, bílého trpaslíka o extrémně nízké hmotnosti, jehož jméno je NLTT 11748. Adéla Kawka a Stéphane Vennes, dva pracovníci stelárního oddělení, učinili svůj objev pomocí dalekohledů v Jižní Americe. Použili spektrografy na dalekohledu NTT (New Technology Telescope) a na jednom z největších dalekohledů ve světě, na VLT dalekohledu Antu, které se nacházejí na Evropské jižní observatoři (ESO) v Chile a podařilo se jim určit rychlost pohybu této hvězdy. Díky Dopplerovu efektu zjistili, že tato rychlost je 350 kilometrů za sekundu. Tak vysokou rychlostí by se cesta ze Země na Mars dala zvládnout během víkendu. Na škále stovek milionů let se tato hvězda dostane z blízkého okolí Slunce daleko od galaktické roviny, v níž se nachází většina hvězd, a bude mít možnost na čas "uvidět" celou Mléčnou dráhu ze vzdálenosti 30 000 světelných let.
Ale tato výjimečná hvězdná pouť skrývá ještě jednu dráhu, objevenou rovněž během pozorování v Chile. Kawka a Vennes zjistili, že NLTT 11748 obíhá navíc ještě rychlostí 200 kilometrů za sekundu kolem jiné hvězdy, která je temná a hmotná. Obě hvězdy se nacházejí pouhých 600 000 kilometrů od sebe, což je jen o málo více než vzdálenost Měsíce od Země. Tato neobvyklá hvězdná kombinace vznikla v dávném vesmíru před asi 10 miliardami let a od té doby byla svědkem zrození, života i konce mnoha generací hvězd.
Výsledky byly publikovány v mezinárodním časopise Astronomy and Astrophysics (A&A 506, L25). Tato práce využila pozorování z Evropské jižní observatoře (ESO) a byla podporována Grantovou agenturou Akademie věd České republiky (IAA300030908 a IAA3016308901). |
