logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Zachycen
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Gigantický mezigalaktický proud plynů 2010.01.12 07:00

Magellanův proud (vodíku) Obrovský proud plynů směřující od sousedních galaxií (Velké a Malé Magellanovo mračno) kolem naší Mléčné dráhy je podstatně delší, než astronomové ještě donedávna předpokládali. Nové objevy poskytují zřetelnější pohled na vznik mezigalaktického plynného proudu.

Na připojeném obrázku, sestrojeném kombinací dat v rádiovém oboru a ve viditelném světle, je znázorněna naše Galaxie, a také Velké a Malé Magellanovo mračno. Červená barva představuje proud plynného vodíku. Mléčná dráha je znázorněna vodorovně uprostřed obrázku. Magellanova oblaka se nacházejí vpravo dole pod středem obrázku jako světlejší skvrny a plynný proud u nich prakticky začíná. Hnědou barvou jsou znázorněna oblaka prachu v naší Galaxii.

teleskop v Green Bank Astronomové využili ke zmapování plynu, proudícího od Magellanových oblaků, pozorování pomocí radioteleskopu Robert C. Byrd Green Bank Telescope (GBT). První důkazy přítomnosti tohoto toku, nazvaného Magellanův proud (Magellanic Stream) byly objeveny před více než 30 roky. Bylo otázkou, zda existují ještě další obdobné útvary.

"Nyní známe odpověď na tuto otázku. Plynný proud je souvislý," říká David Nidever (University of Virginia). "Nyní máme k dispozici mnohem komplexnější mapu Magellanova proudu," dodává Nidever. Astronomové prezentovali tento objev ve Washingtonu na konferenci Americké astronomické společnosti.

Velké a Malé Magellanovo mračno jsou ve skutečnosti dvě nejbližší nepravidelné galaxie, které od naší Galaxie dělí vzdálenost 150 000 až 200 000 světelných roků. Jsou pozorovatelné na jižní polokouli, jsou mnohem menší než naše Galaxie a v budoucnu mohou být její gravitací roztrhány.

David Nidever se svými spolupracovníky studoval Magellanův proud po dobu více než 100 hodin pomocí radioteleskopu GBT (průměr antény 100 m). Následně zkombinovali tato data s údaji, získanými již dříve jinými radioteleskopy včetně největší antény v Arecibu na Puerto Rico, radioteleskopem Parkes v Austrálii či soustavou radioteleskopů Westwbork v Nizozemí. Výsledky ukazují, že plynný proud je více než o 40 % delší, než bylo doposud známo.

Jedním z výsledků pozorování je, že plynný proud musí být starší. Věk tohoto proudu nyní astronomové udávají hodnotou 2,5 miliardy roků. Revidovaný rozměr a stáří plynného proudu rovněž poskytnou nová možná vysvětlení počátku jeho existence.

"Nové stáří proudu klade jeho počátek přibližně do doby, kdy Magellanova oblaka mohla procházet navzájem blízko kolem sebe, což mohlo vést ke spuštění explozivní tvorby hvězd," vysvětluje Nidever. "Mohutný hvězdný vítr a exploze supernov mohly odfouknout plyny a nastartovat tak jejich tok směrem k naší Galaxii."

"To se přesně shoduje s dřívějšími pracemi, které přinesly důkazy pro existenci takovýchto výtrysků plynů v Magellanových mračnech," dodává Steven Majewski (University of Virginia).

Nidever a Majewski spolupracovali s dalšími astronomy, jako je Butler Burton (Leiden Observatory a National Radio Observatory) a Lou Nigra (University of Wisconsin). Kromě prezentace výsledků na zasedání Americké astronomické společnosti předložili článek k publikaci v časopisu The Astrophysical Journal.

Zdroj: www.nrao.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 6778x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce