2. Roky v občanském životě
2.1.Kalendářní rok
Délka tohoto roku je všeobecné známá. Z důvodů, vysvětlených výše, je v gregoriánském kalendáři každý rok, jehož letopočet je dělitelný 4 přestupný a má 366 dnů. Sekulární rok (t.j. takový, jehož letopočet končí dvěma nulami) je však přestupný jen tehdy, je-li letopočet dělitelný 400. Následkem toho v čtyřsetletém období je pouze 97 přestupných roků a průměrná délka kalendářního roku je 365,2425 dnů. Rok začíná 1.1. v 0 h pásmového času daného místa.
2.1.1. "Právnický" rok
V občanském právu ( např. v § 122 odst.(2) zákona č. 40/1964 Sb.) je lhůta jednoho roku určena jako doba, která uplyne mezi stejně označenými dny ve dvou po sobě následujících kalendářních rocích. Jen v případě, že by konec takto určeného roku padl na neexistující den, končí lhůta v den předcházející. Takto definovaný rok má podle okolností délku od 364 do 366 dnů.
2.1.2. Církevní rok
Křesťanský církevní rok je stejně dlouhý jako kalendářní, avšak začíná první nedělí adventní, což je v období od 26. listopadu do 3. prosince, podle toho, na který den padne 25. prosinec.
2.2. Lunární rok
Toto období je tvořeno 12 synodickými měsíci (synodický měsíc je období mezi dvěma stejnými fázemi Měsíce - 29, 530587 dne. Přívlastek synodický je odvozen od slova sýnodos, znamenající "setkání". Délka lunárního roku je přibližně 354,36704 d. Používal se v starověkých kalendářích. Dnes je užit po úpravách v Orientu.
2.2.1. Mohamedánský rok
V mohamedánském roku se střídají měsíce po 30 a 29 dnech tak, že liché jsou delší než sudé. Obyčejný rok má 354 dnů. V přestupném roce má i 12. měsíc 30 dnů, takže jeho délka je 355 dnů, přičemž přestupných roků je v 30-letém období 11. Průměrná délka roku je (354,3 + 2/30) dne.
2.2.2. Židovský rok
Židovský kalendář je komplikovaný. Měsíce jsou lunární s délkou 30 a 29 dnů jako v mohamedánském kalendáři. V 7. a 8. měsíci se počet dnů může měnit, takže rok má 353 až 355 dnů. V 19-letém období se vkládá do 7 roků třináctý měsíc na konec roku, čímž vzniká přestupný rok s délkou 383 až 385 dnů.
2.3. Indický rok
Indický rok trvá 365 dnů, pokud je přestupný, tak 366 dnů. Začíná 22. března podle gregoriánského kalendáře. Měsíce s délkou 31 dnů jsou seskupeny v první polovině roku. Přestupný rok je ten, jehož letopočet zvýšený o 78 padne na přestupný rok gregoriánského kalendáře.
3. Roky v přeneseném smyslu slova
Níže uvedené termíny se již týkají úplně odlišných period, které s vlastním rokem nemají jinou souvislost, než tu, že jejich trvání lze v rocích vyjádřit.
3.1. Platónský rok
V důsledku výše zmíněné zemské obecné precese se jarní bod dostane do téhož postavení vůči hvězdám za dobu 360x3600/50,26 = 25786 roků (juliánských), což je onen platónský rok. Většinou (zejména v běžných učebnicích) se však uvádí zaokrouhlený na 26 000 let.
Platí rovnice
1/pl.r. = 1/trop.r. - 1/sider.r.
3.2.Galaktický rok
Galaktický rok je perioda oběhu Sluneční soustavy kolem středu Galaxie s trváním poněkud neurčitým. Kleczek a Švestka (a také wikipedie) uvádějí hodnotu 230 milionů roků při dráhové rychlosti Slunce 220 km/s a vzdálenosti Slunce od středu Galaxie 8,2 kpc ( kpc je tisíc parseků, 1 pc je přibližně 206 265 AU) Podle Vanýska, uvádějícího vzdálenost Slunce od středu Galaxie 10 kpc a rychlost Slunce 250 km/s, vychází délka galaktického roku na 246 milionů roků. Grygar naopak uvádí hodnotu 200 mil. roků při rychlosti Slunce 230 km/s a jeho vzdálenosti od středu 23 000 svět. let, tedy 7,1 kpc; z těchto hodnot však plyne doba pouze 190 mil. let. Délka galaktického roku není ovšem přímo měřitelná.
4. Roky okrajového významu
Tyto termíny uvádí en.wikipedia.org/wiki/Year. V běžné praxi se s nimi příliš nesetkáme.
4.1. Sezónní rok
je doba mezi dvěma po sobě následujícími přírodními událostmi, jakými jsou např. Pravidelně se opakující záplavy (např. všeobecně známé záplavy na Nilu), tahy ptactva, rozkvétání rostlin atp.
4.2. Fiskální rok
je doba mezi dvěma ročními účetními uzávěrkami. Nemusí začínat 1. ledna. Např. v USA začíná 1. října, v Britském společenství 6. dubna, v Austrálii 1. července.
4.3. Akademický rok
je období, v němž studenti navštěvují školu
5. Veličina s odchylným významem
Na následujícím případě lze demonstrovat jednu sémantickou pozoruhodnost, totiž že přívlastek pojmu může zcela změnit jeho původní smysl.
5.1. Světelný rok
Světelný rok není časovým intervalem, nýbrž vedlejší jednotkou délky. Je to dráha, kterou světlo urazí za 1 juliánský rok, tedy 9,46073047.1015 m. To představuje 63 241 AU nebo 0,3066 pc. Značkou světelného roku je l.y. (light year = světelný rok).
6. Životopisné poznámky
6.1. Friedrich Wilhelm Bessel (*22. července 1784 v Minden, Vestfálsko, +17. března 1846 v Königsbergu, Východní Prusko) byl německý astronom, matematik, geodet a ředitel observatoře v Königsbergu (Královec, Kaliningrad; nyní Rusko). V roce 1838 jako první člověk změřil paralaxu hvězdy (61 Cygni - Labutě) a vypočítal její vzdálenost od Země. K jeho největším dílům patří definice zemského elipsoidu, po něm nazvaného, určené na základě vlastních měření na deseti místech světa. Vypočítal také dráhu Halleyovy komety.
6.2. Johann Carl Friedrich Gauss (*30. dubna 1777 v Braunschweigu, +23. února 1855 v Göttingenu) byl slavný německý matematik a fyzik. Zabýval se mimo jiné geometrií, matematickou analýzou, teorií čísel, astronomií, elektrostatikou, geodézií a optikou. Podstatně ovlivnil většinu z těchto oborů. Ve školách bývá zmiňován v souvislosti s výukou aritmetické posloupnosti, neboť výraz pro součet jejích členů našel jako školák. Je také původcem "metody nejmenších čtverců".
Reference:
[1] Brož J. aj., Fyzikální a matematické tabulky (SNTL, Praha 1980)
[2] Grygar J., Vesmírná zastavení (Panorama, Praha 1990)
[3] Guth V. a j., Astronomie (Nakladatelství ČSAV, Praha 1954
[4] Internet, en.wikipedia.org/wiki/Year a další strany.
[5] Kleczek J., Švestka Z., Astronomický a astronautický slovník (Orbis, Praha 1963)
[6] Šindelář V, Smrž L., Nová soustava jednotek (SPN, Praha 1989)
[7] Vanýsek V., Základy astronomie a astrofyziky (Academia, Praha 1980)
[8] Zachová I., FF MU Brno, soukromé sdělení
|
