logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Stopy hvězd a Bracewellovy rádiové sluneční hodiny
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Největší sluneční dalekohled 2010.02.08 07:00

Model slunečního dalekohledu ATST. National Science Foundation (NSF) přidělila 298 miliónů dolarů asociaci AURA (Association of Universities for Research in Astronomy) na výstavbu nového slunečního dalekohledu ATST (Advanced Technology Solar Telescope) o průměru 4 m. ATST se stane největším a nejvýkonnějším dalekohledem k pozorování Slunce. Žádné srovnatelné zařízení neexistuje, ani se neplánuje. ATST se stane světovou vlajkovou lodí pro výzkum magnetických jevů ve sluneční atmosféře.

"Toto je mimořádná příležitost pro NSO (National Solar Observatory) udávat tón ve výzkumu Slunce," říká Dr. William Smith, prezident společnosti AURA. "Díváme se dopředu a očekáváme, že brzy k tomu získáme prvotřídní pozorovací techniku." Na vývoji nového dalekohledu bude spolupracovat celkem 22 vědeckých pracovišť a universit.

Sluneční dalekohled bude postaven na vrcholu sopky Haleakala (Maui, Havajské ostrovy), v nadmořské výšce 3 084 m n. m. Tato lokalita byla vybrána na základě posouzení 72 míst, následně byl jejich počet snížen na šestici stanovišť pro dodatečný průzkum přímo na místě. Z těchto šesti míst pouze Haleakala vyhověla všem požadavkům pro dalekohled ATST: nízké znečištění atmosféry, nejvíce dnů v roce s jasnou oblohou, nízká hladina prachu v ovzduší a nejmenší teplotní výkyvy. Toto místo je blízko již existující observatoře Mees Solar Observatory (MSO), kterou vlastní a provozuje University of Hawai'i's Institute for Astronomy, hlavní partner projektu dalekohledu.

Porozumění úloze magnetických polí ve vnějších oblastech Slunce je rozhodující pro pochopení činnosti slunečního dynama, proměnlivosti sluneční aktivity včetně erupcí a koronálních výronů hmoty, které mohou významně ovlivňovat život na Zemi. Astronomové budou dalekohled ATST využívat k výzkumu změn ve sluneční aktivitě a jejich dopadů na tzv. kosmické počasí. Sluneční erupce, výrony hmoty a další projevy sluneční činnosti mohou mít následně významný dopad na pozemské telekomunikace a energetické soustavy, mohou vyřadit z činnosti telekomunikační družice a rovněž ohrozit kosmonauty na oběžné dráze.

Schéma slunečního dalekohledu ATST. Sluneční dalekohled ATST s primárním zrcadlem o průměru 4 m bude napájet řadu moderních přístrojů, navržených k detailnímu studiu slunečního světla v rozsahu od blízkého ultrafialového (350 nm) až po daleké infračervené záření (28 000 nm nebo-li 28 mikrometrů). Systém adaptivní optiky vyššího řádu, který byl vyzkoušen na NSO - Richard B. Dunn Solar Telecope (Sacramento Peak), bude provádět zaostřování obrazu a odstraňovat tak defekty, způsobené zemskou atmosférou. To umožní dalekohledu ATST pozorovat detaily ve sluneční atmosféře s doposud nevídaným rozlišením, o velikosti pouhých 40 km.

Jedinečné vyhlídky konstrukce dalekohledu ATST spočívají v tom, že umožní astronomům pozorovat jak velmi jasný sluneční disk, tak i mimořádně slabě zářící sluneční korónu, nejvyšší vrstvu sluneční atmosféry. ATST bude velmi přesně měřit magnetická pole v koróně, jejíž jasnost je pouze několik milióntin jasu slunečního disku.

Výstavba dalekohledu bude zahájena ještě v roce 2010, první pozorování by se měla uskutečnit v roce 2017.

Zdroj: spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 4611x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce