4:35 Raketoplán stojí na přistávací dráze a dorazili k němu technici a lékaři. Pozornějším divákům možná neuniklo,
že z vrchní části stroje šlehají plamínky. Nejde ale o nic nebezpečného ani neobvyklého, toto se děje při každém přistání, jde o
činnost odvětrávacího systému stroje. Náš přenos tímto končí, děkujeme za pozornost.
4:30 "Je dobré být doma. Bylo to pořádné dobrodružství." prohlásil po přistání velitel Zamka. Endeavour při
misi STS-130 celkem 217krát obletěl Zemi a urazil více než 9 milionů km.
4:22 Raketoplán před malou chvílí bezpečně přistál na Floridě. "Houstone, Endeavour. Právě jsme zastavili." ohlásil přistání velitel
George Zamka. Spojař Rick Sturckow z řídícího střediska uvítal posádku doma a pogratuloval k vynikající misi.
4:19 Na záběrech TV NASA je už nyní patrný raketoplán, blížící se k přistávací dráze 15.
4:12 Raketoplán se blíží k přistávací dráze Kennedyho kosmického střediska a přechází na navigaci pomocí
GPS. Velitel George Zamka zanedlouho převezme ruční řízení aby zarovnal letoun s přistávací dráhou.
4:02 Síť satelitů TDRS na oběžné dráze, která zajišťuje sledování a spojení s raketoplánem po celou dobu
jeho mise umožňuje i komunikaci v době, kdy je letoun při návratu obalen žhavou plazmou. K výpadkům spojení sice
dochází ale nejsou tak markantní jako je tomu např. u lodí Sojuz.
3:59 Během průletu atmosférou raketoplán provede několik ostrých zatáček do stran, čímž jeho trajektorie
dostane vzhled písmena S a letoun přichází o kinetickou energii. První zatáčka byla provedena ve 3:53 doleva. Na
obrázku je vidět příletová dráha raketoplánu na Floridu.
3:54 Z raketoplánu se nyní stává klasický kluzák. Jak prolétá atmosférou a dostává se do čím dál hustšího
prostředí, jeho trysky jsou deaktivovány a úlohu řízení přebírají elevony a směrové kormidlo, řízené hydraulickými
jednotkami. Rychlost letoun snižuje třením jeho tepelného štítu z uhlíkových destiček o zemskou atmosféru.
3:50 Endeavour právě vstoupil do zemské atmosféry ve výšce asi 122 km nad Tichým oceánem. Letí rychlostí
25krát větší než zvuk.
3:39 V seznamu procedur příprav k přistání pro posádku raketoplánu najdeme i zvýšený příjem tekutin
a pojídání solných tablet. Je to proto, že při pobytu ve stavu beztíže se tělo části tekutin zbaví a protože sůl pomáhá
udržet tekutiny v těle, tato procedura umožní astronautům lépe se readaptovat na zemskou gravitaci. Posádka raketoplánu
nyní sedí upoutána v křeslech a na sobě má oranžové skafandry, jako při startu. Za chvíli si již astronauté budou
vychutnávat pohled na žhavou plazmu za okny.
3:31 Posádka raketoplánu jej nyní manévruje do správné pozice pro vstup do atmosféry, který nastane
za necelých 20 minut. Endeavour nyní také provádí vypuštění zbylého paliva z předního bloku manévrovacích motorů
a jeho posádka spouští hydraulické řídící jednotky.
3:28 Na obrázku můžeme vidět pohled na kolonu vozidel, která míří
k přistávací dráze Kennedyho kosmického střediska, aby jejich posádky pomohly po přistání zajistit raketoplán a postaraly
se o jeho posádku.
3:17 Motory vypnuty, manévr proběhl bez problémů. Zážeh trval celkem 2 minuty a 34 vteřin. Endeavour
je na cestě domů. Do atmosféry vstoupí asi ve 3:49.
3:14 Motory hoří, letoun zažehnul dva motory OMS na zadní části stroje proti směru letu, což by
mělo Endeavour zpomalit o asi 322 km/h.
3:10 Vítejte u dnešního přenosu přistání raketoplánu Endeavour. Počasí na Floridě se kupodivu
umoudřilo a raketoplán dostal povolení přistát tam při první příležitosti ve 4:20 SEČ. Za několik málo minut
Endeavour zažehne motory proti směru letu a sníží tím rychlost, což mu umožní vstoupit do atmosféry.
Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.