logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Mlhovina Tarantule
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Nejstarší černé díry ve vesmíru 2010.03.25 07:00

Prvotní superhmotné černé díry ve vesmíru podle družice Spitzer Astronomové pravděpodobně objevili dvě z nejranějších superhmotných černých děr ve vesmíru. Tento objev, založený především na pozorování prostřednictvím kosmické observatoře NASA s názvem Spitzer Space Telescope, umožní lépe porozumět podstatě našeho vesmíru a vzniku prvních černých děr, galaxií a hvězd.

"Zjistili jsme, že se podobají první generaci kvasarů, zrozených v prostředí bez prachu, v počáteční fázi vývoje vesmíru," říká Linhua Jiang (University of Arizona, Tucson, USA). Linhua Jiang je hlavním autorem článku oznamující objev v časopise Nature ze dne 18. 3. 2010.

Černé díry velmi silně zakřivují prostor a čas. Nejhmotnější a nejaktivnější z nich se ukrývají v jádrech galaxií a jsou obvykle obklopeny útvarem připomínajícím koblihu z prachu a plynu, která "krmí" a udržuje rostoucí černou díru. Tyto hladové supermasivní černé díry označujeme jako kvasary.

Předpokládá se, že kvasary jsou galaxie v rané fázi svého vývoje, v jejichž centru se nachází superhmotná černá díra, pohlcující okolní materiál. Hmota, která padá na černou díru, je intenzivně zahřívána, přičemž silně září v širokém spektru vlnových délek.

Astronomové se domnívají, že velmi mladý vesmír neobsahoval žádný prach. Nebyl tak špinavý a nepořádný, jako je současný vesmír. Z toho vyplývá, že první kvasary rovněž nemohly obsahovat prach. Avšak žádné takové čisté kvasary nebyly pozorovány - až doposud. Kosmická observatoř Spitzer objevila hned dva, vzdálené od Země asi 13 miliard světelných roků.

Kvasary pojmenované J0005-0006 a J0303-0019 byly poprvé odhaleny ve viditelném světle na základě dat z přehlídky oblohy SDSS (Sloan Dogital Sky Survey). Vedoucím objevitelského týmu byl Xiaohui Fan (University of Arizona), spoluautor článku. Rentgenová družice NASA s názvem Chandra X-ray Observatory rovněž pozorovala rentgenové záření jednoho z objektů. Rentgenové, ultrafialové a viditelné světlo vzniká v kvasaru v důsledku pohlcování okolního plynu.

"Kvasary produkují obrovské množství záření, které bylo detekováno doslova z okraje viditelného vesmíru," říká Xiaohui Fan.

Když Linhua Jiang se svými spolupracovníky chtěl pozorovat zdroje J0005-0006 a J0303-0019 pomocí družice Spitzer v období let 2006 až 2009, jejich cíle nevybočovaly tak moc z obvyklých vlastností kvasarů. Kosmická observatoř Spitzer však registrovala infračervené záření objektů společně s dalšími 19 kvasary - všechny patřily do třídy nejvzdálenějších známých kvasarů. Každý kvasar obsahuje superhmotnou černou díru, jejíž hmotnost dosahuje více než 100 miliónů Sluncí.

Ze zkoumaných 21 kvasarů pouze dva (J0005-0006 a J0303-0019) postrádají charakteristické znaky přítomnosti horkého prachu, jak to vyplývá z údajů družice Spitzer. Infračervený pohled observatoře Spitzer je mimořádně vhodný k detekci tepelného záření prachu, který je zahříván při pohlcování černou dírou.

"Myslíme si, že prvotní černé díry vznikaly zhruba v období, kdy prach ve vesmíru teprve vznikal, tedy v období méně než 1 miliarda roků po Velkém třesku," říká Xiaohui Fan. "Prvotní vesmír neobsahoval žádné molekuly, které by se mohly shlukovat do podoby prachových zrníček. Prvky nezbytné pro tento proces byly vyrobeny v nitrech hvězd a vyvrženy do vesmíru až v pozdější době."

Astronomové rovněž zjistili, že množství horkého prachu v kvasarech se zvyšuje s hmotností jejich černé díry. Jak černá díra roste, prach má více času zaplnit prostor kolem ní. Černé díry v jádrech kvasarů J0005-0006 a J0303-0019 mají nejmenší určené hmotnosti známé v raném vesmíru, což naznačuje, že jsou velmi mladé a existují ve stadiu, kdy se prach v jejich okolí ještě nevytvořil.

Zdroj: spitzer.caltech.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 7438x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce