V úterý 20. dubna v 15:08 SELČ na Floridě bezpečně přistál raketoplán Discovery, který v uplynulých dvou týdnech absolvoval úspěšnou zásobovací misi ke stanici ISS (viz článek o průběhu letu). Online přenos přistání jste zde mohli sledovat od 13:50.
15:17 Bezproblémovým přistáním právě skončila 131. mise raketoplánu, předposlední mise stroje Discovery.
Celkem jsou před námi ještě poslední tři mise raketoplánů, každý exemplář (Discovery, Atlantis, Endeavour) čeká
jeden poslední let. Co se týče posádky mise STS-131, ta opustí letoun asi za hodinu, až po "horkém návratu"
trochu vychladne. Náš přenos tímto končí, děkujeme za pozornost. V blízké době se v tomto článku objeví
multimédia z přistání.
15:08 "Dexi, gratulujeme k úžasné misi," řekl veliteli raketoplánu spojař Rick Sturckow po hladkém
přistání raketoplánu Discovery.
15:05 Do přistání zbývá několik minut. Velitel Alan Poindexter přebírá ruční řízení, aby vyrovnal
raketoplán s přistávací dráhou a hladce s ním přistál.
15:01 Na NASA TV právě můžeme vidět první záběry raketoplánu (zatím velmi malého) z místa přistání.
14:59 Raketoplán letí rychlostí 18 000 km/h ve výšce 58 kilometrů. Blíží se k místu přistání. Posádka
přechází na navigaci pomocí GPS.
14:56 Spojení bylo obnoveno, přistání ale může zkomplikovat oblačnost, která se objevila nad
kosmodromem. Možná si situace vyžádá změnu směru příletu.
14:54 Spojení s raketoplánem je nyní asi na 4 minuty přerušeno, pravo- a levotočivé zatáčky ho dostaly
do úhlu, ve kterém není v dosahu komunikačních satelitů.
14:49 Discovery se pohybuje asi 85 kilometrů nad severozápadem USA.
14:48 Na obrázku můžete vidět dráhu, po které se Discovery bude blížit přes celé USA k Floridě. Letoun
právě přelétá severozápadní pobřeží USA poblíž hranice s Kanadou.
14:41 Raketoplán čeká během přistávacího manévru několik ostrých zatáček o 80 stupňů doprava
a doleva. Jeho trajektorie tak bude připomínat písmeno S. Nyní letoun provádí první zatáčku. Tyto manévry slouží ke spotřebování kinetické energie.
14:36 Raketoplán právě vstoupil do atmosféry ve výšce asi 122 km nad Tichým oceánem. Čeká
ho ohnivý průlet vyššími vrstvami atmosféry, při kterém ho obklopí žhavá plazma o teplotě asi 1100 °C.
14:34 Discovery se pohybuje nad severním Tichým oceánem.
14:28 Posádka raketoplánu zapnula zbývající dvě hydraulické řídící jednotky, které umožňují řízení elevonů,
směrového kormidla a vysunutí podvozku. První ze tří jednotek byla zapnuta ještě před brzdícím manévrem.
14:21 Do vstupu do atmosféry zbývá 15 minut. Posádka je oblečena do oranžových kombinéz, které
musí podle předpisů mít na sobě během startu a přistání. Všichni jsou upoutáni v křeslech. Zanedlouho budou moci
pozorovat žhavou plazmu za okny, která při návratu do atmosféry obklopí raketoplán.
14:17 Posádka raketoplánu orientuje svůj stroj pro vstup do atmosféry. Raketoplán vstupuje do atmosféry
"nosem" dopředu, jeho podélná osa svítá se zemským povrchem úhel asi 40 stupňů.
14:15 Raketoplán je na Floridě netrpělivě očekáván. Na obrázku
je vidět kolona vozidel, miřící k přistávací dráze. Jejich posádka se po přistání postará o zajištění letounu a jeho
posádku.
14:05 Brzdící manévr úspěšně dokončen, zážeh trval 2 minuty a 57 sekund. Discovery se sedmi astronauty
je na cestě domů. Do přistání zbývá zhruba hodina. Raketoplán se nyní nachází nad Indickým oceánem.
14:02 Discovery právě zapálil proti směru letu své dva motory OMS (Orbital Maneuvring System),
tento zážeh sníží jeho rychlost o necelých 100 m/s, což však stačí k tomu, aby letoun za asi půl hodiny vstoupil
do zemské atmosféry. Tento zážeh je rozhodující, po jeho provedení již není možné přistání odvolat.
13:56 Discovery zamíří do Kennedyho kosmického střediska, kde přistane na dráze 33. Je zde pouze
jedna runway, čísly 15 a 33 jsou rozlišeny směry, ze kterých se přistávající raketoplány blíží. 33 znamená přílet
z jihovýchodu, 15 ze severozápadu.
13:50 Vítejte u našeho přenosu návratu raketoplánu Discovery z jeho mise STS-131 k Mezinárodní
kosmické stanici. Počasí na floridském kosmodromu se konečně umoudřilo a posádka raketoplánu dostala před
několika minutami povolení k návratu.
Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.