 Noční svítící oblaka, jak je nazýváme po česku, vznikají v období kolem letního slunovratu (zpravidla v červnu a v první půli července) v závratných výškách okolo 85 km nad zemským povrchem. Leží tedy přibližně sedmkrát výš než nejvýše položená atmosférická oblaka (tzv. cirry). Po soumraku běžná oblaka ztmavnou, nebo získají nažloutlý nádech vlivem světelného znečištění z měst. Naopak NLC začnou být pozorovatelná právě za a po soumraku, neboť klesající Slunce je nasvěcuje zespod. Spatřit je můžeme ve chvíli, kdy se Slunce nachází ve výšce přibližně 6° - 16° pod obzorem. Díky tomu je v tomto období můžeme pozorovat, neboť Slunce v noci neklesne pod obzor níže jak 18° a oblaka, vyskytují-li se zrovna v atmosféře, zmizí jen v kolem tzv. místní půlnoci (v našem letním čase je to několik minut před 1. hodinou ranní).
Druhým faktorem umožňujícím pozorování oblaků v době kolem letního slunovratu je fakt, že ve vrstvě zemské atmosféry, v níž NLC vznikají (tedy v mezosféře, proto se také NLC občas nazývají mezosférická oblaka) se v červnu a červenci ustálí teplota (paradoxně na nejnižší v roce - kolem minus 130° C). A to ke vzniku NLC velmi nahrává. Samotná příčina vzniku NLC ještě není zcela známa - spekuluje se o tom, že jsou do velké míry způsobena průmyslovou činností, odpadem z letů raketoplánů či prachem z mohutných sopečných erupcí případně kosmickým prachem. Ve všech případech se totiž jedná o velmi jemné prachové částce fungující jako kondenzační jadérka, na něž se nabaluje vodní led přicházející jak ze spodních vrstev zemské atmosféry tak při reakcích vrchních vrstev atmosféry se slunečním zářením. Právě samo Slunce pak výskyt NLC ovlivňuje, neboť stabilní teplotu v mezosféře značně narušuje sluneční aktivita. Ta byla v minulém roce v hlubokém minimu, zatímco letos se Slunce již citelně "probouzí" a výskyt NLC by tedy mohl být oproti minulému roku mnohem vzácnější.
 Oproti běžným vysokým oblakům rozeznáme NLC především tak, že jejich výška se v průběhu první poloviny noci bude zmenšovat (vlivem klesající "baterky" - tedy našeho Slunce) zatímco v druhé polovině noci před rozbřeskem zvětšovat. Samotná NLC jsou velmi vláknitá a svou nápadnou strukturu neztratí ani při pohledu malým dalekohledem, například loveckým triedrem. Najdeme je vždy kolem severního obzoru (výjimečně se mohou rozkládat ve velmi širokém pásu od severozápadu až k severovýchodu - jako například minulý rok 13. července), a to v nepříliš velkých výškách nad obzorem (maximálně kolem 40°). Prozradí se i svou neobvyklou stříbřitě namodralou barvou a především pak - díky své výšce nad zemským povrchem - malým pohybem na obloze.
 Jak naznačuje název článku, můžeme si letošní vyhlížení nočních svítících oblak zpestřit pozorováním poměrně jasné komety C/2009 R1 McNaught. Kometa se bude v průběhu června pohybovat nevysoko nad severním obzorem ze souhvězdí Andromedy přes Persea do Vozky. Koncem června by pak mohla dosáhnout 3. - 4. magnitudy a mohla by tedy být bez větších obtíží pozorovatelná pouhýma očima na městy neosvětleném severním nebi.
 Kometu už nyní zdobí slabý iontový chvost a u hlavy komety (tzv. komy) je patrné protažení, z něhož by se mohl zrodit jasnější prachový ohon. Při své jasnosti i výšce nad obzorem bude vlasatice vypadat spíše jako protažená mlhavá "hvězdička", která však noční obloze při výskytu NLC dodá patřičný nádech jedinečnosti. Více informací o kometě najdete v již vydaném článku.
Podtrženo, sečteno - výskyt NLC může být letos ohrožen narůstající sluneční aktivitou a kometa nemusí dosáhnout očekávané jasnosti. Navíc i v červnu nejspíš počasí nebude moc přát kvůli prachu ze sopky Eyjafjallajökull, který nechvalně ovlivňuje počasí nad Evropou už celý měsíc. Přesto ale bedlivě sledujte oblohu, neboť taková fotogenická příležitost se nemusí dlouho opakovat. Nutno poznamenat, že k pozorování je třeba si najít pozorovací stanoviště s odkrytým severním obzorem (nejlépe nějaký kopec) a s oblohou nepříliš ovlivněnou světlem z měst.
Fotografujte, soutěžte!
Pokud budete mít štěstí a kometu či NLC (nebo obojí) nafotografujete, určitě své snímky pošlete do redakce na info@astro.cz. V případě, že se sejde více snímků, vytvoříme fotogalerii. Nezapomeňte uvést své jméno, datum, čas a místo pozorování, příp. technické informace k fotografii (fotoaparát, clona, expoziční čas, následné úpravy v nějaké software). Své fotografie rozhodně posílejte i na ukazy.astro.cz, kde se snímky zachycující mimořádné atmosférické jevy archivují a vyhodnocují. Zdařilé fotografie samozřejmě zasílejte do soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Neposledně můžete o hodnotné ceny soutěžit i na APO (Amatérská Prohlídka Oblohy). Soutěž probíhá od 7. května do 31. července 2010. Více informací ZDE.
Zdroje a doporučené odkazy (NLC):
[1] Blíží se období pro sledování nočních svítících oblaků (článek z roku 2009)
[2] Letní slunovrat s sebou přinesl mimořádně intenzivní noční svítící oblaka (článek z roku 2009)
[3] Noční svítící oblaka 20./21. června 2009 - fotografie čtenářů
[4] O NLC na ukazy.astro.cz
[5] Pozorování NLC z České republiky na ukazy.astro.cz
[6] Registrace na Alerty NLC na ukazy.astro.cz
[7] Celosvětová galerie NLC z roku 2009 na Spaceweather.com
[8] Fotogalerie autora
[9] Fotografická soutěž na APO
Zdroje a doporučené odkazy (kometa C/2009 R1 McNaught):
[1] Jasnou kometu nalezneme v červnu nízko nad severním obzorem
[2] Detailní informace včetně vývoje jasnosti na stránkách Seiichi Yoshidy
[3] Aktuální vyhledávací mapka
|
