logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Zachycen
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
O gravitačním a tíhovém poli - díl druhý 2010.08.10 14:10

Intenzita gravitačního pole V minulém díle jsme se zabývali Newtonovým gravitačním zákonem. Vysvětlili jsme si pojem gravitace a definovali Gaussovu gravitační konstantu. V dnešním díle se blíže zaměříme na intenzitu gravitačního pole a vysvětlíme si všechny jeho alternativy.

Intenzita gravitačního pole:

Ve škole je problémem vysvětlit pojem silového pole. Snad přijatelnou definicí (pro žáky) je, že je to prostor vyplněný silovými účinky nějakého tělesa. Gravitační pole musí být popsatelné v tom smyslu, že každému bodu pole přisoudíme číslo nebo vektor. Vektorem bude veličina K (intenzita gravitačního pole), daná poměrem Fg/m2, popisující pole vytvořené tělesem o hmotnosti m1, přičemž m2 je zanedbatelně malá. Upustíme-li pak od indexování, platí pro intenzitu pole tělesa o hmotnosti m

K = -κ(m/R3)/r.

Jednotkou intenzity K je 1 N.kg-1, což je také 1 m.s-2, neboť intenzita gravitačního pole udává také zrychlení, se kterým se těleso nepatrné hmotnosti pohybuje vůči tělesu pole vytvářejícímu.

Centrální a homogenní gravitační pole:

Z výše uvedeného vztahu plyne, že každému bodu pole přísluší jiný vektor intenzity K. Pole s touto vlastností se nazývá nehomogenní. Je-li pole vytvořeno hmotným bodem nebo tuhou homogenní koulí, nazýváme ho centrálním. Opakem nehomogenního pole je pole homogenní, v němž je intenzita K ve všech bodech stejná co do velikosti, tak i směru. Homogenní pole je idealizace, ve skutečnosti neexistuje. Za okolností uvedených níže lze nehomogenitu pole zanedbat.

Intenzita gravitačního pole na povrchu tuhé homogenní koule:

Uvažujme tuhou homogenní kouli o hmotnosti M, poloměru M a hustotě ρ. Pak nekonečně blízko povrchu této koule je velikost intenzity

K = κ(M/R2).

Vyjádříme-li hmotnost této koule pomocí objemu a hustoty, obdržíme

K = (4/3)πκρR.

Příklad: Odhadněme intenzitu grav. pole Země za předpokladu její kulatosti. Hmotnost Země M = 5,9736×1024 kg, R = 6,371.106 m, odtud pak K = 9,823 N/kg.

Intenzita pole uvnitř kulového pláště:

Intenzita uvnitř kulového pláště Z níže uvedeného obrázku snadno dojdeme ke zjištění, že uvnitř dutiny je intenzita pole nulová. V průsečíku přímek na obrázku, představujících kuželovou plochu se gravitační síly ruší, neboť poměr čtverců dvou vzdáleností od průsečíku k vrchlíkům je roven poměru ploch obou vrchlíků (platí ovšem pro nekonečně malý prostorový úhel kuželové plochy).

Intenzita pole uvnitř tuhé homogenní plné koule:

Intenzita pole uvnitř tuhé homogenní plné koule Z výše uvedeného plyne, že na hmotný bod uvnitř plné koule silově působí jen koule, jejíž poloměr je nanejvýš roven vzdálenosti bodu od středu koule. Síla je tedy přímo úměrná vzdálenosti hmotného bodu od středu koule, což platí i pro intenzitu pole. Průběh velikosti intenzity pole je znázorněn na grafu, na vodorovné ose je uvedena vzdálenost od středu koule v násobcích poloměru koule, na svislé ose je uvedena velikost intenzity v násobcích intenzity na jejím povrchu.

Reference:
[1] Internet, www. Wikipedia.org
[2] Kleczek J., Švestka Z., Astronomický a astronautický slovník (Orbis, Praha 1963)
[3] Železný V., Návraty první dámy (Panorama, Praha, 1986)

  Šulc Miroslav   Zobrazeno: 6991x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce