Nově objevená exoplaneta dostala označení Gliese 581 g a jeden
z objevitelů, Steve Vogt, jí dokonce dal i jméno. Pojmenoval ji Zarmina podle své ženy, ale tento název je samozřejmě zcela neoficiální. Objevena byla pomocí měření radiálních rychlostí. Tato metoda bohužel neumožňuje stanovit hmotnost tělesa přesně, dá se pomocí ní zjistit jen dolní odhad hmotnosti. V tomto případě je spodní hranice 3,1 násobek hmotnosti Země, ale ve skutečnosti se může jednat až o 4,3 násobek. Při určování velikosti tělesa se musíme spolehnout jen na teoretické modely, ze kterých vyplývá, že by se měla pohybovat v rozmezí od 1,3 do 2 násobku velikosti Země. Samozřejmě záleží na materiálu, ze kterého je exoplaneta složena.
Kolem své mateřské hvězdy oběhne Gliese 581 g jednou za 36,6 dne po téměř kruhové dráze s velkou poloosou 0,146 AU (cca 22 miliónů km). V článcích se píše, že se nachází v obyvatelné zóně, to znamená v takové vzdálenosti od hvězdy, kde jsou vhodné podmínky pro existenci života, podobného pozemskému. Jak je to možné, když uvedená vzdálenost je téměř 7x menší, než v jaké obíhá Země kolem Slunce? Je to díky tomu, že Gliese 581 je červený trpaslík s velikostí a hmotností jen asi jako třetina Slunce. Má tudíž i výrazně menší svítivost a obyvatelná zóna leží mnohem blíže.
Jaké panují podmínky na povrchu exoplanety můžeme jen odhadovat. Podle
přibližných hodnot hmotnosti a velikosti se dá předpokládat, že gravitace bude
jen o něco větší než na Zemi, asi tak 1,1 až 1,7 násobně. Průměrná teplota by se mohla pohybovat mezi -33 až -15°C. Planeta má vázanou rotaci, takže je ke své hvězdě natočena trvale jen jednou stranou. Pokud by snad na ní existovala nějaká forma života, nejvhodnější podmínky by měla zřejmě na hranici mezi osvětlenou a neosvětlenou částí, u tzv. terminátoru. Potencionální pozorovatel, nacházející se na "denní" straně planety, by viděl mateřskou hvězdu stále na stejném místě oblohy a byla by asi 3x větší než naše Slunce, pozorované ze Země. Nebyla by ale tak jasná a obloha by kvůli tomu měla narudlou barvu. Sytě rudou až načernalou barvu by měly vodní plochy, pokud by se na povrchu nacházely.
Hvězda Gliese 581 je vděčným objektem pro objevitele planet mimo naší
sluneční soustavu. Nachází se v souhvězdí Vah a její vzdálenost je asi
20 světelných let. První exoplanetu u ní objevili astronomové v roce 2005,
další podobná tělesa byla nalezena v letech 2007 a 2009. Zajímavým objektem je
Gliese 581 e, u kterého se hmotnost odhaduje pouze na 1,94 násobek Země. Je to exoplaneta s nejnižší odhadovanou hmotností u hvězdy hlavní posloupnosti. Vzhledem k tomu, že nově objevená Gliese 581 g je v tomto směru hned na druhém místě, může se mateřská hvězda pochlubit tím, že dvě nejméně hmotné exoplanety náleží k jejímu planetárnímu systému. Zároveň pět ze šesti objevených těles může mít hmotnost nižší než desetinásobek Země a patřit tak mezi kamenná,
případně ledová tělesa.
Vybrané zdroje:
Doplnění: Krátce po zveřejnění tohoto článku se objevily informace, že exoplaneta Gliese 581 g i zároveň s ní objevená Gliese 581 f nebyly dosud potvrzeny a je možné, že ve skutečnosti vůbec neexistují. Z Encyklopedie exoplanet už byly odstraněny, případně byl jejich status upraven na "nepotvrzené". Objev měl formálně potvrdit tým evropských astronomů, který měl k dispozici novější data ze spektrografu HARPS (High Accuracy Radial velocity Planet Searcher). Ten však v nich nenašel nic, co by nasvědčovalo existenci těchto exoplanet. Na důkladné prověření bude zapotřebí ještě více času, ale není vyloučeno, že se opravdu jednalo o nějakou chybu měření.
Změna radiální rychlosti, jakou měla způsobovat exoplaneta Gliese 581 g, je totiž pouze 1,29 m/s a citlivost spektrografu HARPS se pohybuje kolem 1 m/s.
Zdroj: Gliese 581 g neexistuje? První exoplaneta s podmínkami k životu byla vyhozena z katalogu!
Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň
|
