Nefunkční satelity nebo jejich zbytky na oběžné dráze jsou stále větším problémem a hrozbou aktuálním misím, díky radarovému monitorování nízké oběžné dráhy se však daří případné nebezpečí včas odhalit. Pozorným očím tento týden neunikl ani zbytek amerického satelitu na možné kolizní dráze se stále obydleným orbitálním komplexem a ten tak mohl včas satelitu uhnout. V uplynulých dnech se toho ale dělo více, pojďme se na tyto události podívat blíže.
Radary, monitorující kosmické smetí okolo Země, začaly v úterý 26. října bít na poplach: fragment amerického výzkumného satelitu ohrožuje Mezinárodní kosmickou stanici, šest zaměření objektu ukázalo vysokou pravděpodobnost kolize. Specialisté v řídících střediscích v Houstonu a Moskvě se proto rozhodli pro úhybný manévr, který vykoná svými motory nákladní loď Progress M-07M, v současné době připojená ke kosmické stanici.
Deset minut před plánovaným zážehem přišly do Houstonu výsledky nejnovějších sledování objektu, jejichž závěry zněly jasně: objekt nepředstavuje nebezpečí, stanici mine asi o dva kilometry. Letový ředitel Derek Hassmann zaváhal, šest předchozích sledování fragmentu přece hlásilo vysoké nebezpečí. Po poradě s letovým ředitelem v Moskvě Hassmann rozhodl: manévr proveden bude. A tak byly 26. října ve 12:25 SELČ zapáleny na tři minuty motory lodi Progress a pozměnily dráhu stanice. Nepředpokládá se, že by tento manévr nějak výrazně ovlivnil nejbližší starty k ISS, především misi raketoplánu Discovery, která začne 1. listopadu (viz níže).
Objekt ohrožující stanici byl zbytkem dnes již nefunkčního amerického vědeckého satelitu UARS (Upper Atmosphere Research Satelite; satelit pro výzkum horních vrstev atmosféry), vypuštěného v září 1991 z paluby raketoplánu Discovery, provoz satelitu byl ukončen v prosinci 2005.
Úspěšná oprava raketoplánu
Úspěchem byly korunovány také snahy techniků v Kennedyho kosmickém středisku o opravu netěsnosti v palivovém potrubí raketoplánu Discovery (viz článek). Na konci minulého týdne technici odčerpali toxické palivo z nádrží raketoplánu, potrubí vakuově vysušili a během víkendu vyměnili dva vnitřní ventily, podezřelé ze způsobení malého úniku par monomethylhydrazinu. Po dokončení prací a opětovném naplnění palivových nádrží proběhly testy, které ukázaly, že potrubí je teď dokonale utěsněno a nevykazuje stopy jakéhokoliv úniku. Co ho předtím způsobilo zůstává otázkou, při pracích na výměně ventilů totiž technici provedli také vizuální inspekce systému a neobjevili žádné poškození. Hlavním podezřelým podle nich zůstává možnost přechodné kontaminace dotyčného segmentu nečistotami.
Hlavní je, že problém je vyřešen a raketoplán dostal v pondělí 25. října při schůzce odpovědných manažerů NASA a spolupracujících firem oficiální povolení ke startu. Ten je v plánu v pondělí 1. listopadu ve 21:40 SEČ. Posádka raketoplánu by měla na floridský kosmodrom přiletět ve čtvrtek a zahájit poslední přípravy ke startu, oficiální odpočítávání začne v pátek 29. října ve 21:00 našeho času. V současné chvíli startu nic nestojí v cestě, kdyby se přece jen na poslední chvíli ještě něco pokazilo, start je možné uskutečnit do 7. listopadu, pak by se muselo čekat na další startovací okno do 1. prosince.
K ISS letí zásoby
V pondělí 25. října se od modulu Pirs Mezinárodní kosmické stanice odpojila zásobovací loď Progress M-05M, kterou ke komplexu 1. května úspěšně připojil v nouzovém režimu pomocí manuálního ovládání tehdejší velitel ISS Oleg Kotov. Mise této lodi skončila a je na čase, aby uvolnila místo svému nástupci. Její nástupce se jmenuje Progress M-08M a byl vypuštěn z Bajkonuru pomocí rakety Sojuz-U ve středu 27. října v 17:11 SELČ. Start proběhl úspěšně a po devíti minutách se bezpilotní náklaďák odpoutal od třetího stupně nosné rakety a vyklopil a aktivoval komunikační antény a solární panely. Jeho výchozí dráha má parametry 242 krát 192 km. Po třech dnech precizních manévrů a dohánění stanice se k ní Progress připojí v sobotu 30. října v 18:39 našeho času.
Loď nese asi 2,5 tuny nákladu pro potřeby posádky komplexu i samotné stanice. Progress je naplněn 1272 kilogramy "suchého nákladu" (jídlo, zásoby, náhradní díly, vědecká výbava), dále taky 870 kilogramy paliva pro motory stanice, 226 kilogramy vody a 500 kilogramy kyslíku.
Na start lodi Progress se můžete podívat zde:
Na závěr jeden malý rekord: v pondělí 25. října se ISS stala nejdéle obydlenou základnou v kosmu, s 3644 dny od příletu první dlouhodobé posádky porazila ruskou stanici Mir. První dlouhodobá posádka na ISS dorazila 2. listopadu 2000, tedy skoro přesně před 10 lety.
Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
