Tmavé oblačné pásy Jupiteru jsou podle vědců tvořeny zmrzlými krystalkami čpavku, sloučeninami síry a fosforu. Na okraji tmavých oblačných pásů dochází ke střetu proudění v Jupiterově atmosféře, což dává vzniknout rozsáhlým rotujícím vírům podobným cyklonám či hurikánům na Zemi. Rychlost větru v těchto vírech je však podstatně vyšší než v nejničivějších hurikánech na Zemi. Nejznámějším vírem a snad i atmosférickým úkazem Jupiteru vůbec je tzv. Velká rudá skvrna, která překonává rekordy jak ve své velikosti, tak i v síle a délce trvání. Tato bouře leží na okraji výrazného rovníkového pásu na jižní Jupiterově polokouli. A právě ten koncem minulého roku zmizel z dohledu malých přístrojů.
Na zmizení pásu poprvé upozornil australský amatérský astronom Anthony Wesley. Dokázal tak mimo jiné, že pozemské pozorování planet malými přístroji, které může provádět i naprostý laik, vede i dnes, v době satelitů, dalekohledů na oběžné dráze Země nebo meziplanetárních sond, k nemalým objevům. Stačí mít jen trpělivost a trochu štěstí.
Jak se ukazuje, tmavé oblačné pásy na Jupiteru jsou něco podobného jako nízká oblačnost na Zemi. Jednou za čas je tato nízká oblačnost překryta vysokou a nějakou dobu trvá, než se vyšší oblačnost opět rozpustí. Je ovšem záhadou, jak zmiňuje Glenn Orton z Jet Propulsion Laboratory (NASA), jaktože vysoká oblačnost zakryla jen jižní rovníkový pás a nikoliv jeho bezprostřední okolí. Tento jev je navíc známý i z historie - podobně se tvář Jupiteru ukázala sondě Pioneer 10, která planetu snímala v roce 1973.
 Poslední fotografická pozorování planety ukazují, že v oblasti zmizelého jižního rovníkového pásu Jupiteru opět dochází ke změnám. Očekává se, že v dohledné době se vysoká oblačnost nad jižním rovníkovým pásem Jupiteru začne rozpouštět a pás opět vynikne. Půjde nejspíše o relativně pozvolný proces, při kterém bude pás nejdříve jen vybledlým "duchem" pod rovníkem planety, ale jeho kontrast se bude neustále zvyšovat. Je však otázkou kdy. Už nyní se ale občas objevují kusé náznaky pásu během Jupiterovy rotace.
Vzhledem k tomu, že tyto atmosférické jevy jsou pozorovatelné už dalekohledem nad cca 5 cm v průměru (samozřejmě větší přístroj ukáže více detailů), je měnící se "tvář" Jupiteru výzvou pro všechny pozorovatele. Jupiter je navíc v současné době dobře pozorovatelný již za večerního soumraku, takže je jedním z hlavních objektů během večerních pozorování na lidových hvězdárnách, jejichž přístrojové vybavení k pozorování tohoto jevu velmi dostačuje. Změny Jupiteru tak mohou pozorovat úplně všichni, jak astronomové, tak i pravidelní návštěvníci lidových hvězdáren.
Pakliže budete mít nějaké kvalitní fotografie či kresby Jupiteru v průběhu jeho proměny, určitě neváhejte a pošlete nám je do redakce astro.cz. Sejde-li se více snímků, vytvoříme fotogalerii. Své snímky (či kresby) zasílejte na info@astro.cz, nezapomeňte v mailu uvést potřebné informace jako jméno, místo pozorování, čas pozorování a technické údaje (dalekohled, fotoaparát). S vydařenými snímky samozřejmě můžete zkusit své štěstí v České astrofotografii měsíce.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Jupiter ztrácí svoji ozdobu (František Martinek)
[2] Spaceweather.com
[3] Obří Jupiter v dohledu (akce pardubické hvězdárny)
|
