logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Dragon nad Central Parkem
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Částečné zatmění Měsíce 21. prosince ráno nízko na obzoru 2010.12.20 07:10

Částečná fáze úplného zatmění Měsíce v roce 2000. Foto: Fred Espenak. V úterý 21. prosince ráno nastane úplné zatmění Měsíce. Jeho průběh je žel vůči střední Evropě posazen tak, že z České republiky spatříme jen fázi částečného zatmění krátce před západem Měsíce a východem Slunce. Jako úplné jej pak budou moci pozorovat například ve Spojených státech, v severozápadní polovině jižní Ameriky nebo v rozsáhlé oblasti z Tichomoří. Nízko na obzoru se Měsíc zabarví v zemském stínu také nad severskými státy Evropy, kde je polární noc.

Vznik zatmění Měsíce, autor: Petr Sobotka Zatmění Měsíce pozorujeme v době, kdy Měsíc prochází zemským stínem. Aby k tomu došlo, musí náš kosmický soused ležet velmi blízko roviny zemské dráhy (tzv. ekliptiky) a zároveň být ve fázi úplňku, tedy na opačné straně než Slunce. Měsíční dráha je oproti ekliptice skloněna o přibližně 5°, kdežto zemský stín má na obloze ve vzdálenosti Měsíce jen asi 1.5°. Takže měsíční úplněk zemský stín většinou mine a my zatmění nepozorujeme.

Tři druhy zatmění Měsíce, autor: Petr Sobotka Během úplného zatmění Měsíce (Měsíc během něho na nějaký čas vstoupí celý do zemského stínu) bývají pozorovatelé svědky pozoruhodného přírodního divadla. Měsíc nejdříve vstoupí do zemského polostínu. Tato fáze je očima zpočátku nepozorovatelná. Kdyby v té době byl na přivrácené straně Měsíce kosmonaut, z jeho pohledu by se naše Slunce pomalu schovávalo za Zemí, která je na měsíční obloze přibližně 4x větší než Měsíc na té pozemské. Po první půlhodině by si však někteří zkušenější pozorovatelé mohli všimnout, že je Měsíc z jedné strany poněkud potmavlý. S přibývajícím časem už to začne být patrné pro každého, neboť Měsíc se blíží do plného zemského stínu, jehož okraj není úplně ostrý. Měsíc v té době vypadá, jakoby byl z jednoho okraje začouzený černým kouřem. Přibližně po hodině se tvář Měsíce rapidně začíná měnit. Další zhruba hodinu se náš soused nechává "užírat" zemským stínem a v malém dalekohledu je patrná narudlá či naoranžovělá barva stínu. Jakmile se Měsíc ve stínu ocitá celý, chytá často zvláštní cihelné zabarvení viditelné očima. To je způsobeno zemskou atmosférou, která propouští na okrajových periferiích Země dlouhovlnnou část spektra slunečního světla a ta se láme do vnitřku zemského stínu.

Temný sloup v plném zemském stínu. Foto: Albert Engert Právě zabarvení Měsíce během úplného zatmění je vždy velkou neznámou. Podstatnou roli zde totiž hraje znečištění zemské atmosféry způsobené především sopečnými erupcemi (případně silnými meteorickými roji). Je-li atmosféra dostatečně znečištěna sopečným prachem, nemusí propouštět ani podstatnou část červené barvy spektra slunečního světla a Měsíc tak velmi výrazně ztmavne. V případě tohoto zatmění by takový vliv skutečně mohl být pozorován, neboť od posledního úplného zatmění (které nastalo 21. února 2008) došlo ke čtyřem výrazným sopečným erupcím na severní polokouli, jejímž profilem bude Měsíc během průchodu zemským stínem procházet. Pro připomenutí šlo o sopky Kasatochi (Aljaška, srpen 2008), Mt. Redoubt (Aljaška, březen 2009), Saryčev (Kurilské ostrovy, červen 2009) a Eyjafjallajökull (Island, duben 2010). Sloup popela první zmíněné sopky dokonce vrhnul svůj stín na Měsíc během jeho částečného zatmění v srpnu 2008.

Úterní zatmění spatříme bohužel jen z té prvotní části celého scénáře. Měsíc se poprvé "dotkne" zemského polostínu v 6 hodin 27 minut středoevropského času. Tuto fázi očima nespatříme, ale přibližně o půl až tři čtvrtě hodiny později, kolem 7 hodin 10 minut se už bude zdát, že se úplněk z levého okraje poněkud "začazuje". V 7 hodin 32 minut pak začne vstupovat do zemského stínu. V té době již bude značně světlá obloha kvůli pokročilému rozbřesku a samotný Měsíc najdeme jen asi 3° nad severozápadním obzorem. Pro pozorování tedy doporučujeme najít si místo, odkud je tato část obzoru odkryta a nerušena stromy či vzdálenými domy. Měsíc pak zapadá v 8 hodin 4 minuty (pro Prahu, na jiných místech ČR se čas liší v minutách). V době svého západu bude Měsíc ponořen asi 40 procenty svého průměru v zemském stínu.

I přes pro nás nevýhodně položené zatmění určitě nezapomeňte úkaz fotografovat, popřeje-li vám počasí. Fotografie nám můžete poslat do redakce na info@astro.cz nebo do ČAM (www.astro.cz/cam). Jaký byl průběh úplného zatmění, spatříte nepochybně ještě toho dne na proslulých stránkách www.spaceweather.com, kde se objeví fotogalerie úkazu. Zde také najdete odkaz na připravovaný webcast úkazu.

Průběh zatmění Slunce 4. ledna 2011 v Praze. Zdroj: EAI. A že předvánoční měsíční zatmění nespatříme, netřeba zoufat. Hned následující rok nám vše bohatě vynahradí. Vše započne velkolepé částečné zatmění Slunce v úterý 4. ledna, při kterém v dopoledních hodinách nad územím ČR Měsíc "ukousne" kolem 79 procent slunečního průměru. Půjde tak o největší sluneční zatmění viditelné z ČR od roku 2003 do roku 2026. O šest měsíců později 15. června večer se pak za jasného počasí staneme svědky mimořádného úplného zatmění Měsíce, při kterém Měsíc projde středem zemského stínu a fáze úplného zatmění potrvá téměř 101 minut. A do třetice - na konci roku 2011, konkrétně 10. prosince, uvidíme z našeho území ještě jedno měsíční zatmění.

Odkazy na internetové přenosy zatmění:

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Nejbližší zatmění nad územím České republiky
[2] Informace o zatmění Měsíce a přehled těch nejbližších
[3] Animace tohoto zatmění na ShadowAndSubstance.com
[4] Spaceweather.com
[5] Eclipse Online - všechna zatmění do roku 2100 včetně mapek (anglicky)
[6] Záhadný temný zub během zatmění Měsíce v srpnu (Petr Horálek)

Tiskové prohlášení:
[1] Formát DOC (91 kB)
[2] Formát PDF (69 kB)

  Horálek Petr   Zobrazeno: 9847x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce