Ve středu 15. prosince jsme vám nabídli online přenos startu lodi Sojuz TMA-20. Ta se o dva dny později spojila s kosmickou stanicí ISS, jejíž posádce doručila tříčlennou posilu pro dlouhodobou práci na palubě komplexu a, kromě jiného, několik vánočních dárků. Start lodi Sojuz i setkání se stanicí proběhly hladce, mezi těmito dvěma událostmi se však situace na chvíli zkomplikovala.
Odletem lodi Sojuz TMA-19 26. listopadu oficiálně začala kosmické stanici "vládnout" 26. dlouhodobá posádka (Expedice 26), zatím jen tříčlenná. Velitelem je americký astronaut Scott Kelly, dalšími dvěma členy ruští kosmonauti Alexandr Kaleri a Oleg Skripočka. A 17. prosince se s příletem lodi Sojuz TMA-20 posádka Expedice 26 konečně rozrostla na šest členů.
Loď Sojuz TMA-20 na palubu komplexu dopravila následující posádku:
Letový inženýr Exp. 26, velitel Exp. 27 Dmitrij Kondratěv (Rusko; na fotografii uprostřed)
Dmitrij byl vybrán do oddílu kosmonautů na konci roku 1997, od té doby byl členem záložních posádek Expedice 5 a 20. Sloužil také jako ředitel operací v Johnsonově kosmickém středisku v Houstonu za ruskou kosmickou agenturu v letech 2006 a 2007. Toto je jeho první let do vesmíru. Kondratěv je velkým příznivcem karate, ve kterém má už hnědý pásek a nechal se slyšet, že v trénincích karate se bude snažit pokračovat i ve vesmíru, i když neví, nakolik to bude ve stavu beztíže možné.
Letový inženýr Exp. 26/27 Paolo Nespoli (ESA, Itálie)
Paolo byl vybrán jako italský astronaut v polovině roku 1998 a o měsíc později se stal členem evropského oddílu astronautů pod záštitou ESA. Do vesmíru v minulosti letěl jednou, bylo to na podzim 2007 a šlo o misi raketoplánu Discovery STS-120, která doručila na ISS nový americký modul Harmony, který později umožnil připojení evropské laboratoře Columbus a japonské laboratoře Kibo. Ve vesmíru tehdy Paolo strávil 15 dní.
Do vesmíru si s sebou bere speciální kameru pro natočení 3D filmu o jejich 5měsíční misi.
Letová inženýrka Exp. 26/27 Catherine Colemanová (USA)
Catherine je bývalý plukovník amerického letectva, do vesmíru se ve svém životě vydala již potřetí. Předtím se zúčastnila dvou misí raketoplánů: Columbia STS-73 v roce 1995 a Columbia STS-93 v roce 1999 (první mise raketoplánu pod velením ženy, Eileen Collinsové), během kterých strávila ve vesmíru více než 20 dní. Byla také členkou záložních posádek Expedicí 19, 20 a 21.
Den před svým třetím startem, 14. prosince, oslavila na kosmodromu Bajkonur své 50. narozeniny.
Kelly, Kaleri a Skripočka se na Zemi vrátí v polovině března, čímž začne Expedice 27 pod velením Kondratěva, po dobu prvních dvou týdnů (klasicky) jen tříčlenná.
A teď se ohlédněme za samotným příletem nové posádky. Start Sojuzu TMA-20 z Bajkonuru se uskutečnil 15. prosince ve 20:09 SEČ a navedení lodi na výchozí oběžnou dráhu proběhlo bez problémů (online přenos). Následující dva dny strávila posádka Sojuzu samostatným letem s několika zážehy motorů, které je více a více přibližovaly k cíli, prověrkami systémů a přípravami na setkání s kosmickou stanicí. Sojuz fungoval naprosto spolehlivě, potíže paradoxně zasáhly pozemní řídící středisko.
Řídící středisko v Moskvě údajně ztratilo 16. prosince na několik hodin spojení se stanicí ISS i s lodí Sojuz kvůli poškozenému optickému kabelu mezi dvěma pozemními spojovacími stanicemi na západ od Moskvy. Závada však byla rychle odstraněna. Údajně je tato událost u používaných optických kabelů poměrně běžná a technici již s ní mají zkušenosti.
Letu Sojuzu naštěstí tato událost žádné problémy nezpůsobila a tak došlo 17. prosince podle plánu k jeho setkání s kosmickou stanicí. Po celou dobu příletu byl Sojuz řízen počítačem, který využíval automatický naváděcí systém Kurs. Ten sestává ze dvou částí: z aktivní, jež je součástí lodi a pasivní, kterou je vybavena stanice, v tomto případě cílový modul Rassvět.
Tyto dvě části Kursu spolu navázaly kontakt asi v 19:45 SEČ, zhruba hodinu a půl před samotným spojením těles. Po přiblížení ke stanici na asi 150 metrů a zarovnání se stykovacím uzlem se Sojuz vůči stanici na chvíli zastavil, aby mohlo řídící středisko zanalyzovat situaci.
Velitel Sojuzu Dmitrij Kondratěv byl celou dobu připraven převzít ruční řízení lodi, kdyby Kurs selhal, naštěstí to nebylo třeba.
Po několika minutách dalo řídící středisko souhlas se spojením a Sojuz se dal opět do pohybu. Začal se čím dál tím pomaleji přibližovat ke stykovacímu uzlu, ve finální fázi setkání jen rychlostí asi 10 cm/s. K jeho hladkému připojení ke stanici došlo ve 21:11 SEČ. Po uzavření západek mezi stanicí a lodí a potvrzení pevného spojení následovaly prověrky, zda je loď skutečně dobře připojena a nejsou zde žádné netěsnosti. Necelé tři hodiny po příletu, 18. prosince v 0:02 SEČ, posádky otevřely poklopy mezi stanicí a lodí a přivítaly se. Vzápětí se přesunuly do modulu Zvezda, ze kterého uskutečnily krátkou konferenci s řídícím střediskem, při níž astronauti hovořili s představiteli kosmických agentur anebo i se svými příbuznými. Během rozhovoru se Zemí se dokonce někomu podařilo vykouzlit úsměv na jindy "kamenné" tváři Dmitrije Kondratěva.
Videozáznam příletu Sojuzu ke kosmické stanici:
Na videozáznam přivítání posádek se můžete podívat zde.
Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
