Praskliny v hlavní nádrži
 Vypuštění raketoplánu, původně plánováno na 1. listopadu 2010, bylo v prvním listopadovém týdnu několikrát odloženo (porucha na kontrolních čidlech hlavních motorů, počasí) až start sklouznul do 5. listopadu. V tento den bylo dokonce zahájeno a téměř dokončeno tankování paliva do externí nádrže (ET) startující sestavy. Jenže ouha: v místě, kde je k nádrži připevněn panel GUCP, který odvádí pryč odpařující se vodík, používaný jako palivo, vodík unikal. Start byl tedy okamžitě odvolán. Jenže ouha podruhé: při pracích na nádrži ET po odvolání startu technici nalezli několik malých prasklin na dvou žebrech Intertanku (Intertank je žebrovaná sekce nádrže, která odděluje vodíkovou a kyslíkovou sekci - viz obrázek, Intertank obsahuje celkem 108 svislých žeber).
Problém s únikem vodíku byl vyřešen vcelku rychle, evidentně netěsnící panel GUCP byl vyměněn za své náhradní dvojče, údajně těsnící lépe. To se záhy potvrdilo. 17. prosince bylo provedeno pokusné tankování nádrže, které dopadlo na jedničku, žádné úniky.
Horší to ovšem bylo s prasklinkami Intertanku (které ovšem neměly zhola nic společného s únikem paliva!). 21. prosince byl Discovery převezen zpět do montážní haly VAB. Zde byla nádrž ET podrobena rentgenovým skenům, jež odhalily čtyři další prasklinky na třech dalších žebrech Intertanku. Nakonec bylo zjištěno, že za vznik prasklin může slabší materiál, použitý při výrobě tří nádrží ET. Žebra, zhotovená z onoho materiálu, zkrátka nevydržela tíhu kyslíkové sekce ET nad sebou a došlo ke vzniku prasklin. Technici tedy 99 ze 108 žeber vybavili speciálními výztuhami. 1. února byl raketoplán převezen zpět na startovací rampu a nyní je snad konečně připraven ke startu.
Poslední let raketoplánu Discovery
Mise STS-133 bude 39. a poslední let raketoplánu Discovery, v současné chvíli nejstaršího a nejlétanějšího amerického raketoplánu, který se poprvé vydal do vesmíru 30. srpna 1984. Při svém posledním letu zamíří k Mezinárodní kosmické stanici, kam dopraví dvě důležité věci: poslední část amerického segmentu stanice, italský modul PMM Leonardo a nosník ELC-4, který ponese náhradní radiátor chladícího systému pro stanici a nabídne jí prostor pro uskladnění dalších náhradních dílů.
Mise STS-133 bude trvat celkem 11 dní, z čehož týden stráví raketoplán připojený ke kosmické stanici. Jeho posádku bude tvořit šest amerických astronautů, všichni již zkušení. Mise začne v letový den 1 startem, třetí den letu bude následovat spojení s kosmickou stanicí, v letové dny 5 a 7 uskuteční posádka raketoplánu dva kosmické výstupy. Od stanice se raketoplán odpojí desátý den mise a letový den 12 bude obsahovat přistání zpět na Floridě.
O nákladu raketoplánu (např. o humanoidním robotovi) se více dočtete ve starším článku o misi.
Zraněný člen posádky
 Během doby, kdy byly prováděny opravy Discoveryho externí nádrže, došlo i k "opravě" posádky. V sobotu 15. ledna Timothy Kopra (jeden ze dvojice, určené k vykonání kosmických výstupů, a zároveň palubní inženýr raketoplánu, tzn. osoba, která asistuje pilotovi a veliteli při důležitých manévrech jako jsou start, setkání se stanicí, odpojení od stanice, přistání) spadl z kola a zlomil si kyčel. Poměrně neradostná událost, zabraňující Koprovi v účasti na misi, přiměla NASA jednat. 19. ledna NASA vydala tiskovou zprávu, která oznamovala vyřazení T. Kopry z posádky a jeho nahrazení zkušeným astronautem Stevem Bowenem.
Ten už má za sebou dva lety raketoplánem (mise Endeavour STS-126 v listopadu 2008 a Atlantis STS-132 v květnu 2010), během kterých absolvoval pět kosmických vycházek. Bowen se také stane vůbec prvním astronautem, který poletí na dvou misích, jdoucích po sobě, protože mise STS-132 vloni v květnu je zatím poslední uskutečněná mise raketoplánu. Kopru tedy nahradí při obou kosmických výstupech, důležitou roli palubního inženýra při zásadních manévrech však přebral Bowenův partner pro oba kosmické výstupy Alvin Drew.
 Posádka raketoplánu
Velitel Steven Lindsey (na fotografii úplně vpravo)
Penzionovaný plukovník amerického letectva, má za sebou pestrou službu v NASA. Pracoval například jako zástupce pro operace raketoplánů, šéf operací Mezinárodní kosmické stanice. Má za sebou 4 kosmické lety, ve vesmíru strávil více než 1203 hodin. Lindsey donedávna také pracoval jako šéfastronaut NASA, v této pozici měl na starosti sestavování a přípravu posádek raketoplánů a ISS. Netajil se tím, že by se chtěl stát velitelem posledního letu raketoplánu, což se mu také podařilo. Pak však došlo k prohození letů a po původně poslední misi STS-133 se uskuteční ještě jeden nebo dva lety. Jako velitel bude zodpovědný za vykonání úkolů mise a její bezpečnost, bude také řídit raketoplán při příletu ke stanici a při přistání na Zemi.
Pilot Eric Boe (druhý zprava)
Plukovník amerického letectva, do NASA vstoupil roku 2000. Po základním výcviku pracoval na technických projektech v oblasti raketoplánů a kosmické stanice. Po dobu jednoho roku sloužil ve Hvězdném městečku v Rusku jako ředitel operací za NASA. Má za sebou jeden kosmický let, misi Endeavour STS-126 v listopadu 2008, kde sloužil také jako pilot. Při misi bude mít na starosti provoz raketoplánu a bude jej řídit při odletu od stanice.
Letový specialista Alvin Drew (třetí zprava)
Rodák z Washingtonu D.C. má jako profesionální pilot více než 25 let zkušeností a 3500 nalétaných hodin na 30 typech letadel. Do NASA vybrán roku 2000, po dokončení základního výcviku pracoval na technických projektech týkajících se operací na stanici ISS. Stejně jako Boe poté sloužil jako ředitel operací NASA ve Hvězdném městečku. Má za sebou jeden kosmický let, misi Endeavour STS-118 v srpnu 2007. Při této misi jej čekají mimo jiné dva kosmické výstupy.
Letový specialista Steve Bowen (třetí zleva)
Jak už bylo řečeno výše, pouhých pět týdnů před startem nahradil zraněného Timothyho Kopru.
Bowen, kapitán námořnictva, je vůbec prvním důstojníkem z ponorky, vybraným NASA. Po dokončení základního astronautického výcviku pracoval v Astronaut Office a zabýval se operacemi na stanici ISS.
Zúčastnil se dvou misí raketoplánů (mise Endeavour STS-126 v listopadu 2008 a Atlantis STS-132 v květnu 2010) při kterých absolvoval pět kosmických výstupů v celkové délce 34 hodin a 30 minut.
Letový specialista Michael Barratt (druhý zleva)
Barratt je vystudovaným lékařem v oblasti interny a letecko-kosmickém lékařství, v roce 1992 začal pracovat v NASA jako letový lékař. Sloužil jako vedoucí lékař v programu kosmické stanice a poté jako vedoucí letový lékař, starající se o přípravy první dlouhodobé posádky ISS. Ještě před jejich startem byl roku 2000 sám vybrán jako astronaut. První let do vesmíru absolvoval roku 2009 jako člen 19. a 20. dlouhodobé posádky ISS, pracoval na ní od března do října, provedl také dva výstupy do kosmu. Při této misi bude například řídit staniční robotickou paži.
Letová specialistka Nicole Stottová
Pracovala původně v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě jako inženýrka programu raketoplánů nebo také velitelka konvojů NASA. Roku 1998 přesídlila do Houstonu, kde se starala o simulace misí raketoplánů. Jako astronautka byla také vybrána roku 2000 a první let do kosmu zažila v roce 2009, kdy pracovala od srpna do listopadu na palubě ISS. Při této misi se bude starat o koordinaci kosmických výstupů "zevnitř".
Zdroje:
|
