Po úspěšné misi, své vůbec poslední, se legendární raketoplán Discovery definitivně vrátil na Zemi. V provozu byl celkem 26 let a nyní ukončil jeho 39. a poslední let, při kterém zakotvil na více než týden u stanice ISS a dopravil na ni nový modul. Přistání se uskutečnilo v 17:57 SEČ na Floridě, přenos začal v 16:40.
18:07 Náš přenos nyní končí, děkujeme za vaši účast a pozornost. Raketoplán Discovery je v bezpečí zpět doma, nádherným přistáním ukončil svou poslední
výpravu do vesmíru.
18:04 K letounu se vydal konvoj servisních vozidel, Discovery stojí na přistávací dráze. Posádka jej za asistence techniků a lékařů opustí
asi za hodinu. Na TV NASA může být živě vysílána tradiční obchůzka raketoplánu posádkou.
17:58 "Houstone, naposledy Discovery. Zastavili jsme!" Raketoplán Discovery právě naposledy přistál, mise bezpečně skončila.
17:50 Raketoplán již vidíme na záběrech TV NASA z místa přistání.
17:48 Discovery je 320 km od runwaye, letí rychlostí 1800 m/s.
17:47 Discovery se blíží k místu přistání, vše pokračuje podle plánu. 10 minut do přistání.
17:43 Raketoplán nyní zatáčí doleva po vykonané zatáčce doprava. Řízení přebraly elevony a zadní směrové kormidlo, trysky RCS již byly deaktivovány.
17:36 Raketoplán se pohybuje ve výšce 71 km, 3220 km od místa přistání.
17:35 Raketoplán se blíží k místu přistání a s ohnivým chvostem "prořezává" atmosféru. Zatáčí lehce doprava. Během přistávacího manévru letoun
několikrát zabočí do stran a jeho dráha tedy připomíná písmeno S. Zatáčky vykonává kvůli pozbytí kinetické energie.
17:25 Discovery právě vstupuje do zemské atmosféry ve výšce asi 120 km nad jižním Pacifikem.
17:15 Zbývající dvě ze tří jednotek APU, řídících hydraulické systémy, byly úspěšně spuštěny. Hydraulicky jsou řízeny např. elevony (pohyblivé konce
křídel), zadní směrové kormidlo anebo vysunování podvozku.
17:09 Raketoplán právě vypouští zbytky nespáleného paliva z nádrže pro přední svazek manévrovacích motorků. Do konce letu již budou dráhu ovlivňovat
pouze zadní dva svazky trysek RCS.
17:07 Discovery nyní následkem brzdícího zážehu klesá pomalu ale jistě do zemské atmosféry. Posádka jej nyní musí naorientovat pro vstup, při
kterém jej bude před žárem chránit štít, sestávající z několika desítek tisíc keramických destiček.
17:01 Počasí na mysu Canaveral je vskutku velmi pěkné, jak je vidět na obrázku. Discovery dosedne na dráhu
Shuttle Landing Facility, což je speciální runway pro raketoplány v Kennedyho kosmickém středisku. Přistane na dráze 15, což znamená, že se k Shuttle
Landing Facility bude přibližovat z jihovýchodu.
16:55 Manévr je úspěšně hotov, zážeh trval dvě minuty a 27 vteřin. Letoun zpomalil o asi 83 m/s, což je dost, aby za půl hodiny vstoupil do atmosféry.
16:52 Dva motory OMS již chrlí plameny proti směru letu. Každý z nich má tah asi 2720 kg.
16:50 Houston potvrzuje, že je vše připraveno k brzdícímu zážehu.
16:46 Brzdící manévr je v plánu v 16:52.
16:42 Raketoplán je v dobrém technickém stavu a připravuje se k zážehu, jenž jej zbrzdí a umožní vstup do atmosféry. Počasí je též příznivé.
Na Floridě je skoro jasná obloha, sice fouká trochu vítr ale nepřekračuje limity.
Povolení k brzdícímu manévru bylo uděleno z Houstonu již před začátkem našeho přenosu.
16:40 Mise STS-133, poslední let raketoplánu Discovery, nám přinesl spoustu napětí a zajímavých událostí. Jmenujme např. měsíce odkladů startu
kvůli prasklinkám v externí nádrži, výměnu klíčového člena posádky na poslední chvíli, napínavý start jen tři sekundy před koncem startovacího okna,
nádherné přelety raketoplánu a ISS na české obloze, dva kosmické výstupy atd.
Jakkoliv to zní smutně, je čas tuto misi ukončit. Přejme posádce i letounu štěstí a sledujme návrat.
Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
