logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Orion nad Českým středohořím
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Sobotní večer ozdobí největší úplněk 2011.03.18 13:30

Východ Měsíce nad Lickovou observatoří. Foto: Rick Baldridge. Vzpomínáte si na nejjasnější úplňky v prosinci 2008 a lednu 2009? Jistěže. Obzvláště ten první díky sněhové pokrývce rozptylující měsíční svit a poloze Měsíce ve vysokých zvířetníkových souhvězdích doslova rozsvítil za jiných okolností v přírodě temnou a mrazivou noc. Další velký úplněk se blíží, dočkáme se jej už v sobotu 19. března večer. Tentokráte opět ve "velkém stylu", neboť Měsíc úplňkový Měsíc bude největší od roku 1993!

Porovnání úplňkového Měsíce v perihelu a apogeu Měsíc obíhá kolem Země po eliptické dráze, na které je k naší rodné planetě asi o 50 tisíc km blíže v perigeu (místo na dráze nejblíže k Zemi) oproti apogeu. Díky tomu se nám jeho úhlová velikost na obloze může lišit až o 14 procent (tedy přibližně o sedminu) a jas až o 30 procent. Aby byl úplněk úhlově největší, musí být Měsíc právě v době dosažení této fáze poblíž perigea, tedy nejblíže k Zemi. Není to tak vždy - k podobné pozici Měsíce dochází přibližně za 18 let.

V čem je to jiné oproti letům 2008 a 2009?

Je asi namístě se ptát, čím to že, když se celá událost opakuje za 18 let, nastává další největší úplněk letos v březnu? Při obou úplňcích v zimě 2008/2009 se Měsíc nenacházel pouze v blízkosti perigea, ale zároveň na obloze v místech, která "vynášejí" objekty na ekliptice (planety, Slunce a samozřejmě Měsíc) nad český obzor fyzicky nejvýše. Časově se však fáze úplňku a průchod Měsíce perigeem lišily o 5 a půl hodiny v případně prosincového úplňku 2008 a o 16 a půl hodiny v případě úplňku v lednu 2009. Letošní březnový úplněk sice už nenajdeme tak vysoko nad obzorem (Měsíc bude v souhvězdí Panny maximálně 34° nad obzorem), nicméně čas průchodu perigeem od času úplňku bude dělit pouze necelá hodina. K dokonalé výjimečnosti nahrává i fakt, že Měsíc není ani při každém přízemí (perigeu) ve stejné vzdálenosti. Při letošním úplňku jej bude od Země delit 356 577 km, což je nejméně za několik posledních let. Podobný úplněk nastal naposledy v březnu roku 1993. Více v článku Pavla Gabzdyla.

Katastrofické scénáře na obzoru

Celá tato nebývalá událost může evokovat v lidech myšlenky o drastických slapových vlnách a jiných možných katastrofách. Není však třeba propadat panice. Měsíc obíhá kolem Země po své dráze vpodstatě pořád stejně, pouze je nyní v době průchodu perigea zároveň v úplňku, tedy na přímce se Sluncem a Zemí. Pro přímořské státy pociťující vliv Měsíce na přílivu a odlivu to znamená o něco vyšší příliv a hlubší odliv. Řádově však o několik centimetrů.

Koukni, jak je Měsíc dneska obrovský!

Porovnání úplňkového Měsíce na obzoru a vysoko nad ním. Foto: David Haworth. Že je Měsíc větší jak obvykle, si všimnete hlavně v době, kdy se bude nacházet u obzoru. To však nesouvisí ani tak s jeho fyzickou polohou nejblíže k Zemi, ale se známým optickým klamem. Lidské oko má tendenci velikost objektu odhadovat na základě přirovnání s nedalekými objekty. V případě Měsíce je takový odhad silně přeceněn, neboť mozek nedokáže objektivně porovnat vzdálené budovy či stromy s mnohem vzdálenějším Měsícem, který je oproti pozemským objektům přibližně o čtyři řády dál. U obzoru se nám proto Měsíc (i Slunce) zdá mnohdy větší než vysoko na obloze, kde jej už nemáme s čím tak rychle porovnat. Samozřejmě jistou úlohu tu hraje i zemská atmosféra, ale "zvětšení" Měsíce ovlivní jen minimálně. Nevěříte? Můžete se jednoduše přesvědčit. Stačí si vzít papír a namířit jej srolovaný do tvaru trubky k Měsíci při jeho východu. Průzor v papíru si nastavte tak, aby byl stejný jako úhlová velikost Měsíce. Pak počkejte pár hodin, až Měsíc povystoupí nad obzor, a namiřte na něj srolovaný papír znovu. Uvidíte, že rozdíl ve velikosti je minimální.

Krásná konstelace

Jak již bylo řečeno, sobotní největší úplněk najdete v souhvězdí Panny. Tam je v tuto chvíli i planeta Saturn a leží tu i jasná hvězda jarní oblohy - Spica. Měsíc vychází kolem 18:20 SEČ a úplněk nastává o přibližně 50 minut později, tedy v 19:11 (perigea pak náš souputník dosáhne ve 20:10 SEČ). Celou fotogenickou trojici - Měsíc, Saturn a Spicu - budeme moci pozorovat od deváté večerní až do půl šesté v neděli ráno.

Pošlete nám své fotografie

Pokud se vám podaří úplněk (či Měsíc, Saturn a Spicu) nafotografovat, můžete nám své snímky poslat do redakce. Sejde-li se více fotek, vytvoříme fotogalerii. Obrázky posílejte na e-mailovou adresu info@astro.cz. Do e-mailu nezapomeňte připsat své jméno a příjmení, místo a čas pozorování a příp. technické informace či okolnosti pořízení fotografie. Zdařilé snímky můžete též zaslat do ČAM.

Video: Science@NASA o největším březnovém úplňku

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Super úplněk (Tony Phillips, NASA, anglicky)
[2] Dnes večer nastane nejjasnější úplněk roku 2008 (Petr Horálek)
[3] Největší a nejjasnější úplněk roku 2009 (Petr Horálek)
[4] V sobotu nastane výjimečně velký úplněk (Pavel Gabzdyl)

  Horálek Petr   Zobrazeno: 10316x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce