Nový objev měl i kousek štěstí. Romuald Tylenda (Nicolaus Copernicus Astronomical Center, Toruń, Polsko) prováděl se svými spolupracovníky z Varšavské univerzity od poloviny 90. let minulého století pátrání po přítomnosti temné hmoty ve vybrané části oblohy. Shodou okolností se ve stejném místě nachází i objekt V1309 Sco. Autoři nové práce provedli dodatečně k vlastním pozorováním ještě analýzu dat získaných během optických pozorování tzv. gravitačního čočkování (Optical Gravitational Lensing Experiment - OGLE), která uskutečnili pracovníci Varšavské univerzity.
 V pozorovací řadě bylo zaznamenáno více než 2000 měření z období 2002 až 2010, na nichž byly objeveny změny jasnosti objektu V1309 Sco. Bylo zjištěno, že v této době jasnost zdroje záření periodicky kolísala, což astronomové vysvětlují tak, že se jednalo o blízkou (dotykovou) dvojhvězdu, tedy dvě hvězdy, obíhající navzájem kolem sebe v periodě 1,4 dne. Perioda změn jasnosti objektu se postupně zkracovala tak, jak se hvězdy k sobě přibližovaly. V souladu s touto představou pak zvýšení jasnosti objektu V1309 v roce 2008 astronomové interpretují jako vzájemné splynutí obou hvězd.
V současné době není možné zjistit, jaký objekt představuje novorozená hvězda - její stavba by se měla odlišovat od "obyčejných" hvězd. Objekt V1309 je však nyní zcela ukryt v oblacích hmoty, vyvržené při vzájemném splynutí. Předpokládá se, že se jí v nejbližší době podívá "na zoubek" rovněž Hubblův kosmický dalekohled HST.
Nebezpečné hvězdy
 A nyní něco z jiného soudku. Astronomové objevili v blízkém kosmickém okolí Slunce 18 hvězd, které mohou představovat pro naši Sluneční soustavu určité nebezpečí. Autoři objevu provedli analýzu údajů u 40 000 hvězd typu červeného trpaslíka spektrální třídy M. Vycházeli z informací o jejich radiální rychlosti a vzdálenosti od Země a na základě těchto znalostí vypočítali pohyby těchto hvězd během příští miliardy let.
Ukázalo se, že u 18 ze zkoumaných hvězd jsou poměrně vysoké šance jejich průchodu v blízkosti Sluneční soustavy. Avšak ani jedna z nich by se neměla bezprostředně srazit se Sluncem - s největší pravděpodobností mohou tyto hvězdy-vetřelci pouze destabilizovat Oortův oblak, který je jakýmsi "skladištěm" kometárních jader. Podle současných předpokladů se Oortův oblak rozkládá v podobě tlusté kulové slupky ve vzdálenosti 50 000 až 100 000 astronomických jednotek od Slunce. Gravitace těchto "nebezpečných" hvězd může způsobit, že planety Sluneční soustavy budou v budoucnu vystaveny velkému bombardování kometárními jádry.
Zdroj: sciencenews.org a novosti-kosmonavtiki
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí |
