Avšak přeplněný životní prostor v této kulové hvězdokupě rovněž vytváří domov pro exotické binární soustavy, v nichž jsou dvě hvězdy pevně uvězněny na drahách, po kterých navzájem obíhají jedna kolem druhé, přičemž hmota z jedné hvězdy je pohlcována druhou složkou dvojhvězdy. V důsledku jejího zahřívání dochází k produkci rentgenového záření.
Podle názoru astronomů takovéto rentgenové záření vzniká při velmi těsném setkání hvězd ve značně přehuštěném prostoru - v tomto případě v kulových hvězdokupách. Přestože hvězdokupa M 12 se jeví docela difúzní (s rozptýlenými hvězdami) v porovnání s běžnými kulovými hvězdokupami, i zde mohou být takovéto zdroje rentgenového záření objeveny.
Astronomové rovněž zjistili, že kulová hvězdokupa M 12 je domovem podstatně menšího počtu hvězd s malou hmotností, než se doposud předpokládalo. Při nedávném výzkumu (2005) astronomové použili dalekohled VLT (Very Large Telescope) na Cerro Paranal v Chile, který patří Evropské jižní observatoři ESO, k určení jasností a barev více než 16 000 hvězd ve hvězdokupě M 12. Astronomům je známa také pod označením NGC 6218 a obsahuje přibližně 200 000 hvězd. Hmotnost většiny z nich se pohybuje v rozsahu 0,2 až 0,8 hmotnosti Slunce. Na základě těchto měření se předpokládá, že téměř 1 milión hvězd s nízkou hmotností byl z kulové hvězdokupy M 12 vytržen v době, kdy prolétala nejhustějšími oblastmi naší Galaxie při svém oběhu kolem galaktického jádra.
Zdá se, že klid vyzařující z tohoto pohledu (viz obrázek) na kulovou hvězdokupu M 12 je zavádějící a hvězdokupa musela v minulosti prodělat násilné narušení své stavby a struktury.
Kulová hvězdokupa M 12 je od Země vzdálena asi 23 000 světelných let a na obloze se její poloha promítá do souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus). Její fotografie publikovaná v úvodu článku byla získána pomocí kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) na palubě Hubblova kosmického dalekohledu. Barevné podání obrázku bylo vytvořeno sloučením tří expozic, a to přes modrý filtr (na obrázku modrá barva), přes červený filtr (na obrázku zelená barva) a přes filtr propouštějící blízké infračervené záření (na fotografii červená barva). Celkové expoziční časy byly postupně 1 360 s, 200 s a 264 sekundy. Snímek zaujímá na obloze oblast o rozměru 3,2 x 3,1 obloukové minuty (pro porovnání: Měsíc v úplňku má průměr přibližně 30 obloukových minut).
Zdroj: spacespin.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí |
