Česká astronomická společnost

Jeho vědecká kariéra začala v r. 1953, kdy Prof. W. W. Heinrich zadal Ruprechtovi diplomovou práci na téma "Hillovy plochy v galaktických hvězdokupách". Na návrh prof. J. M. Mohra rozšířil Jaroslav téma na velmi obtížné studium stability galaktických drah hvězdokup pohybujících se po eliptických drahách. Svého úkolu se zhostil zjištěním, že ve vzdálenosti Slunce od galaktického centra závisí stabilita hvězdokup na výstřednosti jen málo, že však směrem ke galaktickému centru se kritická hodnota hustoty ve hvězdokupě nutná pro její stabilitu několikanásobně zvyšuje. V kandidátské práci se pak věnoval studiu struktury hvězdokup vystavených působení rušivých sil.

Rozhodující moment v kariéře Jaroslava pak nastal o několik let později, kdy vznikla plodná spolupráce s Dr. J. Alterem a prof. V. Vanýskem, která vyústila na doporučení Mezinárodní astronomické unie v přípravě katalogu všech hvězdokup ve formě kartotéky. Práce pokračovala rychle a již v r. 1958 byl katalog prezentován na kongresu IAU v Moskvě. Katalog byl přijat s mimořádným zájmem. Jaroslav byl pozván ke studijnímu pobytu na observatoři v Hamburku, kde zpracoval pozorovací materiál z jižní Mléčné dráhy a objevil 174 nových otevřených hvězdokup. Na dalším kongresu IAU v Berkeley byl Ruprecht pověřen zavedením jednoznačného pořádku do značení hvězdokup a příbuzných objektů. V r. 1970 vyšlo druhé podstatně rozšířené vydání katalogu péčí Maďarské akademie věd.

Ruprecht se věnoval i podrobnému studiu vybraných hvězdokup, které vedlo k obecným závěrům o struktuře a úloze hvězdokup v Galaxii. Ve spolupráci s prof. J. Paloušem řešil i otázku polohy míst vzniku otevřených hvězdokup ve spirálních větvích Galaxie. V té době zastával Dr. Ruprecht funkci vedoucího stelárního oddělení Astronomického ústavu ČSAV. V tomto ústavu ostatně pracoval celý život až do svého vážného onemocnění.

Ruprechtovo dílo je významným příspěvkem k mezinárodní spolupráci v astronomii. Je velká škoda, že bylo přerušeno nemocí a odchodem našeho milého přítele a kolegy. Najde se pokračovatel?

(S pomocí Ruprechtovy stati v knize "Ondřejovská hvězdárna 1898-1996", nakl. Vesmír, Praha 1998, str. 219-224 zaznamenal Luboš Perek)