 Startu nebylo od počátku příliš nakloněno ani počasí. V noci na startovní den se přes kosmodrom přehnala poměrně silná bouře, která oddálila odsunutí rotační servisní struktury od raketoplánu o pět hodin. Počasí na kosmodromu sice dávalo startu 70procentní šanci, ale počasí na záložních letištích v západní Evropě, kde by raketoplán dosedl v případě potíží při stoupání do vesmíru, nevypadalo vůbec dobře. A špatné počasí na těchto letištích je samo o sobě důvodem ke zrušení startu. V den startu začala zlobit i technika: letoví kontroloři nebyli vůbec spokojeni s tlakem v palivové nádrži pravého motoru OMS, který byl vyšší, než by být měl. Tento problém měl být vyřešen propojením obou nádrží motorů OMS, což mělo tlak vyrovnat. Asi čtyři hodiny před plánovaným startem ale selhaly oba ohřívače kapaliny v hydraulické jednotce APU číslo 1 (raketoplán má celkem tři) a NASA rozhodla o odvolání startu.
Neovladatelný raketoplán
Selhání ohřívačů hydrazinu, používaného jako náplň hydraulických jednotek, by při startu znamenalo poměrně velký problém. Každá ze tří APU totiž řídí vychylování jednoho ze tří hlavních motorů SSME, které pohánějí raketoplán při cestě na oběžnou dráhu a čerpají palivo z externí nádrže. Jakmile by raketoplán vystoupal mimo atmosféru, mohlo by dojít k zamrznutí hydrazinu a silnému omezení manévrovacích možností stroje. NASA tedy raději start odvolala a začalo se s vypouštěním paliva z externí nádrže, po jehož dokončení technici vstoupili do zadní pohonné části raketoplánu a začali s pátráním po příčinách poruchy.
Nakonec bylo zjištěno, že chyba je v boxu ALCA-2, což je jednoduše řečeno krabička s vypínači, která má na starosti řízení toku elektřiny do potřebných systémů. Ohřívače tedy přestaly pracovat proto, že prostě nedostávaly energii.
 Technici mají v plánu box jednoduše celý vyjmout a nahradit záložním boxem, který je na kosmodromu k dispozici. Poté bude následovat asi dvoudenní testování nového boxu a příslušných systémů. Až bude toto hotovo, sejdou se opět manažeři a stanoví datum startu. Jeho stanovení je očekáváno v pátek 6. května.
Krátké startovací okno
Pokud by došlo k dalšímu odkladu startu, situace už by se stávala kritickou. Start raketoplánu totiž není možný od 19. května do 14. června kvůli tzv. slunečnímu "beta cutoutu". To je období, kdy je stanice po většinu oběhu Země vystavena slunečním paprskům a přehřívá se. V tomto období není žádoucí přítomnost raketoplánu.
Omezit Endeavour by také mohl plánovaný návrat lodi Sojuz TMA-20 s třemi členy posádky stanice, který je plánován na 24. května. Bezpečnostní předpisy a plány misí by mohly mít problém s přítomností raketoplánu během odletu Sojuzu. Odlet Sojuzu přitom není možné příliš odkládat, protože po určité době uplyne jeho "záruční lhůta" a není jisté, zda nebyl poškozen příliš dlouhým pobytem ve vesmíru.
Start mise STS-134 by tedy mohl velmi snadno sklouznout až na polovinu června, což by vedlo k odkladu také poslední mise STS-135, která má vzlétnout 28. června.
Zdroje:
|
