Můžete se těšit na následující program:
-
18:00 - Zahájení. Úvodní slovo o historii vlašimské hvězdárny přednese Jan Urban (Vlašimská astronomická společnost).
-
18:15 - Anna Kahounová (Fakulta humanitních studií UK Praha): Jan Zajíc a amatérská astronomie ve Vlašimi
-
18:30 - Miroslav Bárta (Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.): Slunce a okolí: Náš blízký tajuplný vesmír
Přednáška si klade za cíl seznámit posluchače s moderní sluneční fyzikou a zejména tou její částí, která se zabývá sluneční aktivitou. Kromě teoretických přístupů založených dnes často na masivních počítačových simulacích budou zmíněny i současné a plánované družicové i pozemní experimenty pro výzkum Slunce a okrajově i ostatních členů naší sluneční soustavy. Závěrem se z našeho vesmírného domova vydáme na krátký filmový výlet do vzdálenějšího kosmu, po které budou následovat dotazy návštěvníků.
-
20:00 - Pozorování oblohy s výkladem Petra Pivoňky (v případě příznivého počasí), prohlídka hvězdárny
Vstupné dobrovolné. Drobné občerstvení je zajištěno. Zahájení prodeje výroční turistické známky a vzpomínkové publikace Jana Zajíce Dvojčata "Vysočiny aneb Z Pacova až do vesmíru".
Těšíme se na shledanou pod hvězdnou oblohou.
O hlavním přednášejícím:
Mgr. Miroslav Bárta, Ph.D. (* 1973) se zabývá sluneční astrofyzikou, především výzkumem radiového záření Slunce, sluneční plazmou, nestabilitami a vlnami v plazmě a slunečními erupcemi v rádiovém oboru. Magisterský titul získal na Matematicko-fyzikální fakultě UK Praha (1996), titul Ph.D. také na Univerzitě Karlově v Praze (2003). M. Bárta se stal vědeckým pracovníkem slunečního oddělení, v roce 2008 se stal držitelem Prémie Otto Wichterleho za výzkum slunečních erupcí a jejich modelování (cena je určena perspektivním a talentovaným vědeckým pracovníkům Akademie věd ČR do 35 let).
Otázka pro Miroslava Bártu: Proč jste se rozhodl věnovat ve svém vědeckém výzkumu zrovna Slunci?
M.B.: Byl jsem k tomu nasměrován vlastně už v mládí díky tomu, že jsem svou astronomickou dráhu zahájil jako amatér na hvězdárně ve Vlašimi. Tam se totiž tradičně věnoval astronomický kroužek zakreslování slunečních skvrn a já se té práce také účastnil. Významný milník pro mě nastal v době, kdy jsem se během studia astronomie rozhodoval o své diplomové práci. Měl jsem to štěstí, že jsem se potkal s dr. Karlickým, který vypsal diplomovou práci v oblasti radiového výzkumu Slunce. Tím jsem byl do tohoto oboru definitivně lapen.
Abstrakt přednášky
Sluneční soustava je náš vesmírný domov a Slunce jako jeho centrální objekt je naše nejbližší hvězda. To často svádí k unáhlenému závěru, že všechna jeho tajemství už byla odhalena - kdo by přece neznal svůj domov? Ve fyzice však často platí, že to, že je vše zdánlivě jasné, znamená, že jsme si jen nepoložili ty správné otázky. Mnohdy jsme k tomu pak dotlačeni okolnostmi.
Názorným příkladem je sluneční magnetická aktivita a její vliv na meziplanetární prostor i planety samotné. S tím, jak roste závislost lidské civilizace na moderních, často kosmických technologiích (vždyť kdo dnes nevyužívá např. GPS nebo satelitní TV?), vystupuje do popředí i tento kdysi "neviditelný" atribut patřící přitom ke Slunci stejně jako banální fakt, že je zdrojem světla a tepla pro vše živé na Zemi. Tak jsme dnes svědky bouřlivého rozvoje oboru zvaného "výzkum kosmického počasí", který - jak se na správné počasí sluší - operuje s pojmy jako "sluneční vítr", "magnetická oblaka", nebo "magnetosférické bouřky". Cílem není nic menšího než umět kosmické počasí předpovídat a těchto předpovědí využívat k ochraně našich citlivých technologií před jeho nepřízní.
Jiná a nečekaná souvislost se objevila při studiu aktuálního problému změny klimatu. Zdá se, že výzkum dlouhodobých změn sluneční magnetické aktivity může přispět k diskusi i o této zdánlivě vzdálené otázce. Mimoto - tím, že je Slunce relativně dostupné pro testování našich hypotéz, slouží nám i jako laboratoř pro výzkum konceptů využívaných i v pro laika atraktivnějších oborech výzkumu. Příkladem budiž zkoumání erupcí na akrečních discích okolo černých děr a jiných exotických jevů, vše inspirováno fyzikou slunečních erupcí.
Doporučené odkazy:
[1] Vlašimská astronomická společnost
[2] Pozvánka na 50. výroční vlašimské hvězdárny (PDF; 129 kB)
|
