Skandinávie má letos veliké štěstí. Hned druhé částečné zatmění z celkových čtyř, která mají letos na Zemi nastat, bude opět pozorovatelné z těchto končin. Červnové částečné zatmění dosáhne maximální velikosti zakrytí něco málo přes 60 %, a to shora. Slunce tedy znovu "vykouzlí" úsměv, i když už ne tak úzký jako v případě lednového zatmění. Úkaz se odehraje na severním pólu, severní Evropu zastihne v době polárního dne. V České republice však tentokrát nespatříme ani část úkazu - Slunce bude v čase zatmění skryto pod severozápadním obzorem.
Podobně jako u lednového zatmění nebude ani toto nikde na Zemi pozorovatelné jako úplné nebo prstencové. Měsíční stín mine Zemi vysoko nad severním pólem. Částečné zatmění si ovšem budou moci vychutnat lidé na širokém území v okolí severního pólu, konkrétně na Aljašce, v Kanadě, v Grónsku a na Islandu, v severní čtvrtině Skandinávie a v Rusku. Právě v ruském Mysu Mikulkin v Barentsově moři bude také zatmění největší - Měsíc zde shora zakryje 60,1 procent slunečního průměru.
Zatmění proběhne na severu Evropy v době kolem 23:30 středoevropského letního času. Obyvatelé horní čtvrtiny států skandinávského "trojlístku" jej spatří díky tomu, že v té době u nich Slunce nezapadne pod obzor, pouze kolem místní půlnoci "proplouží" nízko nad severním obzorem. Díky polárnímu dni úkaz spatří celý, bude-li jim počasí přát. Kdyby Země byla průhledná, bylo by z našeho území zakryto přibližně 40 procent slunečního průměru. Slunce bychom v době maxima úkazu našli asi 18° pod severozápadním obzorem.
O další spektakulární podívanou už nepřijdeme
Byť druhé částečné zatmění Slunce tohoto roku je na našem území beznadějně ztraceno pod obzorem, obyvatelé České republiky si už mohou brousit drápky na další neobvyklou podívanou, ke které se schýlí už 14 dní po tomto zatmění. Ve středu 15. června v pozdních večerních a nočních hodinách nastane nízko nad jihovýchodním obzorem úplné zatmění Měsíce. Měsíc při něm projde středem zemského stínu a tento fakt učiní blížící se měsíční zatmění pátým nejdelším celého 21. století. V době úplného zatmění bude mít Měsíc podivuhodný narudlý nádech, jehož sytost se bude v průběhu "pobytu" v zemském stínu měnit. Můžeme se tedy těšit na neobvykle barevný úplněk.
Na zatmění Slunce si v českých končinách musíme počkat značně déle. To nejbližší se nad naším obzorem odehraje v pátek 20. března 2015. Měsíc při něm skryje přibližně 74 procent slunečního kotouče a jako deja vu to bude opět shora. Oproti letošku však toto zatmění bude na Zemi pozorovatelné i jako úplné, a to například na severském Faerském souostroví.
Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
