Raketoplán Endeavour se vydal před 16 dny do vesmíru, připojil se ke stanici ISS a dopravil sem dlouho očekávaný spektrometr AMS, na jeho palubě cestoval i český Krteček. Tato mise skončila ve středu 1. června přistáním na Floridě v 8:35 ráno našeho času, náš přenos začal v 7:15.
8:56 Posádka raketoplánu vypíná hydraulické jednotky APU.
8:53 Okolo raketoplánu již pracuje tým techniků, který ma za úkol zabezpečit hlavně případná místa na povrchu letounu potřísněná toxickým palivem,
které využívají manévrovací trysky RCS. O posádku raketoplánu se za chvíli postarají lékaři. Astronauti strávili ve stavu beztíže 16 dní, což není moc ale
Andrew Feustel po své první misi (STS-125) vypověděl, že i po takto krátké misi není první asi půlhodinu možná chůze.
8:49 Endeavour dokončil svou poslední misi, jeho další cesta bude do muzea v Los Angeles.
8:45 Na TV NASA sledujeme záběry infračervené kamery, které ještě zvýrazňují plameny a kouř, produkovaný hydraulickými jednotkami APU. Jde
o naprosto normální činnost chladícího systému. Za chvíli raketoplán "obklíčí" technici a začnou s jeho zabezpečováním a inspekcí.
8:42 Posádka provádí konfiguraci raketoplánu po přistání, vypíná některé systémy. Astronauti letoun opustí asi za hodinu, na TV NASA by měla
být vidět tradiční obchůzka raketoplánu astronauty, jakmile ho opustí.
8:39 Na záběrech TV NASA jsou vidět plameny šlehající přímo před zadním letovým kormidlem raketoplánu. Jde však o běžnou věc, konkrétně
činnost chladícího systému stroje.
8:35 Nádherným, ukázkovým, bezproblémovým přistáním skončila poslední mise raketoplánu Endeavour.
8:33 Posádka hlásí, že runway je v dohledu. Kelly provádí otočku a zarovnává s ní letoun.
8:30 Raketoplán se bude muset při přistání vyrovnat se slabým větrem, který je ale v limitech. Na TV NASA nyní vidíme záběry z přistávací kamery
raketoplánu.
8:28 Za několik minut již převezme ruční řízení letounu velitel Mark Kelly a bude řídit až do zastavení na runwayi. Na obrázku je vidět
prudké zarovnání s runwayí, které Kellyho čeká.
8:25 Endeavour překračuje břeh Floridy. Deset minut do přistání, záběry raketoplánu z místa přistání zřejmě dostaneme později než obvykle
kvůli noci, panující na Floridě.
8:22 Výška 50 km, rychlost 3,4 km/s. Spojení opět úspěšně navázáno. Raketoplán byl také zachycen radarem v místě přistání.
Endeavour provádí druhou prudkou zatáčku doleva.
8:21 Raketoplán je stále ještě velmi výrazně tepelně zatížen, řízení v této fázi letu obstarávají počítače, chvíle velitele Kellyho přijde
asi za deset minut.
8:19 16 minut do přistání, když lehce zabrousíme do historie, zjistíme, že v tomto okamžiku bylo ztraceno spojení s raketoplánem Columbia
1. února 2003. Při tomto návratu se však zatím nemáme čeho bát.
8:17 Endeavour čeká druhá zatáčka doprava, systémy raketoplánu stále pracují jak mají.
8:16 Samozřejmě není možné mít s raketoplánem celou dobu sestupu přímé radiové spojení kvůli žhavé plazmě, jež jej obklopuje, spojení
je tedy hodně přerušované, spojař v Houstonu Barry Wilmore (taktéž astronaut, veterán z mise Atlantis STS-129, které se účastnil jako pilot) musí
vyčkávat.
8:12 Jakmile je okolí dostatečně husté na to, aby mohly řízení převzít od trysek aerodynamické povrchy, začne raketoplán se čtyřmi prudkými (až 80 stupňů)
zatáčkami do stran, aby pozbyl kinetickou energii a zpomalil. Nyní provádí první zatáčku doleva.
8:09 Posádka raketoplánu nyní sleduje plameny šlehající za okny, jak se raketoplán začíná ve velmi vysoké rychlosti třít o zemskou
atmosféru, chrání jej pasivní tepelný štít, sestávající z desetitisíců keramických destiček z uhlíku.
8:03 Raketoplán právě vstoupil do atmosféry ve výšce asi 122 km rychlostí jen o málo menší než 8 km/s (kruhová rychlost kolem Země). O zbrždění
se postará tření o zemskou atmosféru. Od místa přistání Endeavour nyní dělí asi 8050 km.
7:58 Posádka raketoplánu je oblečena do oranžových kombinéz a černých přilb jako při startu a připoutána do křesel. Dnes začala posádka
speciální protokol, při kterém astronauti hodně pijí a polykají solné tablety. Ve stavu beztíže má totiž tělo tendenci zbavit se části tekutin, což
by po návratu mohlo vést k dehydrataci. Sůl má pomoci v těle nadbytečné tekutiny udržet.
7:53 Raketoplán se nachází ve výšce asi 267 km nad Novým Zélandem, do vstupu do atmosféry zbývá asi deset minut. Posádka právě spustila hydraulické
jednotky APU, které budou řídit pohyb elevonů, zadního letového kormidla a také vysunutí podvozku. Řídící středisko potvrzuje, že všechny tři
APU fungují jak mají, v případě nouze by ale pro přistání postačila pouhá jedna APU.
7:48 Endeavour má dnes dosednout na runway 15 Kennedyho kosmického střediska. Přistávací dráha pro raketoplány je zde pouze jedna (Shuttle
Landing Facility), číslování značí směr, ze kterého se raketoplán přiblíží. Pokud se blíží ze severozápadu, mluvíme o runwayi 15, pokud z jihovýchodu,
pak je řeč o runwayi 33.
7:44 Na TV NASA můžeme zaznamenat záběry raketoplánu Atlantis, který je právě převážen na startovací rampu 39A. Odsud má 8. července odstartovat
ke stanici ISS. Půjde o definitivně poslední misi raketoplánu.
7:42 Všechny systémy raketoplánu pracují spolehlivě, nyní je na řadě vypuštění zbytků paliva z nádrží předního svazku manévrovacích trysek
RCS, po zbytek mise již postačí dva zadní svazky. Až se Endeavour dostane do hustších vrstev atmosféry, tak řízení letu přeberou elevony na koncích
křídel a zadní letové kormidlo, trysky budou deaktivovány a raketoplán přistane jako bezmotorový kluzák.
7:37 Do vstupu do atmosféry zbývá asi půlhodina. Do té doby je třeba naorientovat Endeavour pro vstup do atmosféry. Letoun bude do atmosféry
vstupovat plochou tepelného štítu na své spodní straně, s "nosem" zvednutým asi o 30°vůči rovině zemského povrchu.
7:33 Právě ukončený brzdící manévr trval dvě minuty a 38 vteřin, byly při něm zažehnuty oba motory OMS na zádi raketoplánu proti směru letu.
Tento zážeh zbrzdil letoun o necelých 100 m/s, což je dost na to, aby asi za půl hodiny vstoupil do atmosféry.
Řídící středisko v Houstonu potvrzuje, že zážeh proběhl dobře a není třeba žádných korekcí dráhy. Endeavour je definitivně na cestě domů.
7:29 Motory hoří, brzdící manévr začal.
7:27 Dnes budeme svědky zajímavého nočního přistání. V místě přistání, na východním pobřeží USA, je totiž o šest hodin méně než v České republice,
Endeavour zde tedy dosedne ve 2:35 v noci místního času. Pro nás to bohužel znamená méně pěkných záběrů přistání.
7:21 V 7:29 by měl raketoplán uskutečnit brzdící manévr, který jej navede do atmosféry, povolení k tomuto manévru bylo uděleno již asi před
půl hodinou.
7:18 Situace je dnes ráno velmi dobrá, na palubě raketoplánu jdou všechny přípravy k návratu podle plánu a počasí vypadá také velmi pěkně,
byly zde jisté obavy kvůli oblasti nízkého tlaku vzduchu a s tím související nízkou oblačností, té je ale nad místem přistání jen minimum, vítr je také v limitech. Zdá se
tedy, že přistání hned na první pokus nic nestojí v cestě.
7:15 Vítáme všechny čtenáře, kteří se rozhodli s námi sledovat přistání raketoplánu Endeavour po jeho úspěšném letu k Mezinárodní kosmické
stanici.
Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.