logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Polární záře nad Švédskem
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Desinfekce v mezihvězdném prachu 2011.07.08 06:50

Oblast mezihvězdného prachu zkoumaná vědci na observatoři Paranal v Chile. Foto: S. Guisard /ESO. Mezinárodnímu týmu vědců na chilské observatoři Paranal se podařilo v okolí hmotné dvojhvězdy Rho Ophiuchi ve fotogenické oblasti nedaleko cetra Mléčné dráhy objevit stopy molekul peroxidu vodíku. Objev by mohl být vodítkem k vysvětlení vzniku života na Zemi.

Mezinárodnímu týmu astronomů se na vysokohorské observatoři v chilských Andách podařilo učinit zajímavý objev. Pomocí teleskopu APEX (Atacama Pathfinder Experiment Telescope) pozorovali vědci notoricky známou oblast oblohy v okolí rudého velebobra Antares v souhvězdí Štíra nedaleko směru centra Mléčné dráhy. U hmotné dvojhvězdy Rho Ophiuchi, nacházející se na obloze v blízkosti Antara, objevili mrazivě chladnou oblast hustého mezihvězdného mračna, jehož teplota se pohybuje kolem -250° Celsia. Oblak se skládá, jak je ve vesmíru zvykem, především z vodíku a tvoří se v něm nové hvězdy. Vědci se ovšem zaměřili na značně méně zastoupené prvky a molekuly. Jednou z objevených molekul byl i peroxid vodíku.

Jako jehla v poli sena

Objev peroxidu vodíku nebyl nikterak snadný. Vědci již předem laboratorně získali jeho spektrum tak, že uvážili možné podmínky jeho výskytu ve vesmíru a experimentovanou látku museli těmto podmínkám přizpůsobit. Samotné hledání molekul vodíkového peroxidu ve vesmíru byl ještě větší oříšek. V mezihvězdných mračnech je v drtivé většině jejich hmotnosti zastoupen vodík a další lehké prvky. Lehké vodíkové molekuly jsou tam vzácnější. Statisticky vychází, že ze všech možných vodíkových molekul náleží přibližně jedna z deseti miliard právě peroxidu vodíku. Najít proto její typické spektrum vyžadovalo nesmírně velkou trpělivost a obezřetnost.

Přinesla desinfekce život?

Centrum Mléčné dráhy v infračerveném záření s oblastí okolo Rho Ophiuchi (zelená Peroxid vodíku je na Zemi známý především jako "ta štípavá voda", se kterou si občas desinfikujeme rány na těle. Také je známou chemickou látkou běžně užívanou k odbarvení vlasů. Její chemické vlastnosti z ní dělají pro vědce jakousi kapsli dvou životně nejdůležitějších látek - vody a kyslíku. Uvažuje se, že molekuly peroxidu tvoří ve vesmíru jakási zrnka kosmického prachu. Dalšími reakcemi s vodíkem vznikají molekuly vody. Tato nová detekce peroxidu vodíku může být tedy hledanou indicií k pochopení vzniku vody ve vesmíru.

Astronomům však stále vrtá hlavou, jak přesně k této přeměně dochází. Je jasné, že kosmický prach se teď stane ještě větším ohniskem zájmu. Vysvětlením této procedury bychom totiž udělali velký krok vpřed při řešení otázek týkajících se vzniku života na Zemi. Fotogenická oblast okolo hvězdy Rho Ophiuchi možná nyní skrývá mnohem větší tajemství než barevné i temné mlhoviny vynikající na krásných astronomických fotografiích.

Česká astrofotografie měsíce

Česká astrofotografie měsíce za červen 2011 zobrazuje okolí rudého velebobra Antares. Rho Ophiuchi je hvězda zahalená v modravé mlhovině vlevo nahoře od Antara. Foto: Vlastimil Musil/ČAM. Právě barevnou mlhovinovou pavučinu mezihvězdných oblak okolo Antara a Rho Ophiuchi zobrazuje vítězný snímek České astrofotografie měsíce za červen 2011, který pořídil Vlastimil Musil v Hostýnských vrších. Snímek je unikátní především tím, že byl pořízen za obtížných fotografických podmínek. Oblast mlhovin v okolí "srdce Štíra" v České republice vychází nevysoko nad jižní obzor a fotografování proto velmi výrazně překáží nejen neklid ovzduší, ale i všudypřítomné světelné znečištění. Zatímco samotné hvězdy Antares a Rho Ophiuchi jsou v letních měsících pohodlně vidět pouhýma očima za dobrých podmínek i ve městech, komplexy mlhovin nám odhalí až náročně zpracovaná fotografie.

Zdroj: Evropská jižní observatoř

  Horálek Petr   Zobrazeno: 3767x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce