Snímek dne
Zachycen
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
|
|
|
| Postřehy z JENAMu 2011 (4. část) |
2011.07.13 13:20 |
 DEN PÁTÝ - 7. 7. 2011
Předposlední den konference pro mnohé začal kosmicky. Tedy alespoň pro ty účastníky, kteří se zúčastnili podobných symposií jako já. Dopolední program jsem začal na Special session 6: Space projects. |
Nejdříve dr. MARIA ANTONIETTA BARUCCI představila nový projekt ESA – MarcoPolo-R. V příspěvku MarcoPolo-R: Near Earth Asteroid Sample Return Mission selected for the assessment study of the ESA Cosmic Vision 2 program představila kosmickou družici, kterou plánuje vypustit ESA (zatím ve stádiu studie proveditelnosti) směrem k nějakému blízkozemnímu asteroidu (NEO). Projekt má plánovaný rozpočet 470 milionů EUR. Bylo by v něm zapojeno více než 560 vědců. Pokud se ESA skutečně rozhodne vypustit tuto družici, měla by mise samotná proběhnout v letech 2020 až 2022. Nyní je několik NEO kandidátů, ke kterým by mohl MarcoPolo-R zamířit. Nejnadějnější je dvojplanetka 1996FG3. Družice by k ní měla letět 2,5 roku, nějaký čas kroužit okolo většího z páru asteroidů, dosednout, navrtat vzorky materiálu, odpoutat se a vrátit se 1,5 roku dlouhou cestou zpět na Zemi.
 Další představený kosmický projekt je z ruské dílny. OLEG VAISBERG představil plánovanou družici Interhelioprobe. Družice je již ve stádiu vývoje v ruské kosmické agentuře a měla by startovat v roce 2015. Bude kroužit po skloněné eliptické dráze kolem Slunce, což umožní dobře mapovat činnost na slunečních pólech. Samotná pozorovací činnost sondy by měla probíhat v letech 2018 až 2025. Po přednášce padl obvyklý dotaz na cenu projektu. Prý velmi neoficiální cena je 500 milionů. Ne ovšem EUR, jak jsme zvyklí u ESA, ale Rublů. Tedy na Eura děleno 40. Velmi levná družice.
Další plánovanou ruskou misi představil VITALY BOGOMOLOV, Lomonosov space mission: astrophysical and astro-particle aspects. Jedná se o rentgenovou družici, která je v pokročilém stádiu výroby a měla by startovat v roce 2012. Bude pozorovat v rentgenu i v gama oboru, bude zde širokoúhlá optická kamera a družice bude upozorňovat na gama záblesky (GRB). Přesnost, s jakou dokáže družice lokalizovat GRB bude 10 úhlových minut. Zajímavé je i to, že jedním z úkolů družice bude pozorovat Čerenkovovo záření vznikající při průchodu gama paprsků zemskou atmosférou – ovšem ze shora. Za tím účelem bude mít na palubě 2m zrcadlo.
 Tím skončila tato speciální sekce, ale vesmírných projektů jsme se drželi i nadále. Následovala plenární sekce pro všechny účastníky konference, při níž obdržel cenu Tycha Brahe dr. MICHAEL PARRYMAN, hlavní koordinátor družice Hipparcos. Příspěvek Hipparcos in Perspective byl velice poutavý a odhalil pro mne některé dosud neznámé informace ze zákulisí této astrometrické mise. Souhrnem: tento astrometrický projekt probíhal v letech 1967 až 1997. Nejprve se jím zabývala jen Francie, ale v 60. letech nebylo technologicky možné projekt uskutečnit. Až v roce 1980 byla mise akceptována ESA k realizaci. Družice byla stavěna v letech 81 až 89 a operovala 89 – 93. V roce 1997 pak byl vydán souhrnný katalog s více než 100 tisíci hvězdami. Již zmiňovaná družice Gaia bude Hipparcosův nástupce. M. Parryman popsal problém měření paralaxy a vlastních pohybů velmi názorně. Abyste mohli přesně změřit polohy hvězd, potřebujete referenční síť. Teoreticky by to měly být vzdálené hvězdy. V praxi to však nelze použít a nelze dopředu předpokládat, které hvězdy to jsou. Jako referenční síť tak Hipparcos používal hvězdy vzdálené 90° ve směru pohybu Země. Měl k tomu speciální dělené zrcadlo (viz obrázek). Katalog Hipparcos a Tycho byl použit jako základní mřížka pro následující katalogy s mnohem slabšími hvězdami: SDSS, 2MASS, UCAC2. Kromě jiného Michael Parryman ukazoval i velice ilustrativní videa vlastního pohybu a paralaxy hvězdokup Plejády a Hyjády. Ty druhé mám natočené na videu, pokud by někdo měl zájem k výukovým účelům, rád poskytnu.
 Následující přednáška byla opět plenární. V programu byla zvýrazněna jako „Highlight talk by young outstanding researcher“, tedy jako vyzdvihnutý příspěvek od mladého mimořádného výzkumníka. Je jím italská astronomka FRANCESCA PANNESSA, která se zabývá super masivními černými dírami. Její příspěvek The high energy view of Super Massive Black Holes byl velice poutavý a výborně řečnicky zvládnutý. Autorka patří do týmů pracujících s daty z družice Integral a zabývá se především aktivními jádry galaxií – AGN. Družice Integral zachytila přes 1500 zdrojů rentgenového záření. Většina z nich jsou vzdálené AGN. Jsou vidět dokonce i skrz rovinu naší Galaxie. Nejbližší AGN bylo NGC4395 (z = 0,002), nejvzdálenější IGR J22517+2218 (z = 3,7).
Po tomto plenárním bloku přednášek jsme se rozešli na oběd. Bylo nutné se pořádně posilnit, protože dnes byl vůbec nejnabitější program – až do 20. hodiny.
Po obědě jsem zašel do Special session 8: Astronomy Education and Public Outreach in Europe. Jedná se o zaměření na výuku a popularizaci astronomie. První měl přednášku Srbský astronom SLOBODAN NONKOVIC, který je členem komise Mezinárodní astronomické olympiády. Je to velmi vitální pán, který každý den docházel na konferenci z hotelu na Pulkovské observatoři pěšky (je to 9 km). Jeho příspěvek Astronomy Olympiads and their importance popisoval dvě mezinárodní astronomické olympiády a jejich složité ko-existování. IAO – International Astronomical Olympiad existuje od roku 1996 a založil ji DR. MICHAEL G. GAVRILOV z ruské akademie věd. Druhá je IOAA – International Olympiad of Astronomy and Astrophysics a byla založena v roce 2007. Její vedení se střídá v demokratických volbách. IAO pokrývá věkové rozmezí 14 až 18 let a IOAA 16 až 20 let. Obě olympiády jsou zamřené na studenty středních škol.
 Další příspěvek měl AREG MICKAELIAN, Scientific Journalism and Astronomy Outreach in Armenia. Mluvčí popisoval dříve velmi nedobrou situaci v Arménii, kdy novináři psali nekorektní zprávy z astronomie nebo toto pole raději vynechávali. Tamní astronomické společnosti se podařilo tento nedobrý trend zvrátit. Uspořádali několik workshopů pro novináře a začali vydávat tiskové zprávy s korektními texty. Během několika let se trend nedobrého a nedostatečného psaní o astronomii změnil o 180°. V diskusi po příspěvku jsem dal k dobru náš projekt Astrofotografie měsíce, jakožto inspiraci pro kolegy z ostatních zemí.
Dále pokračoval PEDRO RUSSO s příspěvkem European Universe Awareness. Autor je manažer projektu Leiden Univerzity a IAU, který si klade za cíl zlepšit informovanost veřejnosti o vesmíru. Je to velmi chvályhodná aktivita, která se v mnohém překrývá s činnosti České astronomické společnosti. Domovská stránka je www.eu-unawe.eu. Aktivita je zaměřena především na děti od 4 do 8 let a v rámci projektu vyvinuli kolegové z UNAWE zajímavé výukové postupy a prostředky. Mně osobně se nejvíc líbil nafukovací balón v podobě Zeměkoule. Vždy na přednášku pro děti si jeden vezmou a děti si s ním mohou hrát. Vidí hned jak je Země kulatá, jak obrovská, snadno se na něm ukazují roční období, střídání dne i noci. Zároveň mohou být děti upozorněny, že balón je jen jeden a že na něj musí být velice opatrní. Nejmenším capartům se tak vštěpují do vědomí základy šetrného přístupu k přírodě. Požádal jsem Pedra o poslání jednoho balónu a až přijde, věnuji jej naší Sekci pro mládež.
Blok přednášek zakončoval velice zajímavým příspěvkem francouzský astronom ROGER FERLET, Hands-On Universe – Europe (EU-HOU). Hands-On Universe je projekt, ve kterém spolupracují stovky učitelů a vědců a hledají způsoby jak co nejvíce přilákat děti ke vědě. Veškeré informace jsou i na www.euhou.net. Kromě jiného jsem si poznamenal tento citát: „Nejhorší pedagogická chyba je dát studentovi odpověď dříve, než si sám utvoří otázku“. Autor prezentoval činnost jako celek, vypíchl bych ale jen jednu věc. Totiž software SalsaJ. Jedná se o volně dostupný program určený k výuce astronomie ve školách. Je možné v něm udělat fotometrii tranzitující exoplanety, spektroskopii – určovat hmotnosti dvojhvězd, určování vzdáleností cefeid či měření hmotnosti super masivní černé díry ve středu Galaxie. To vše na reálných datech. Lze to doporučit i vedoucím astronomických kroužků. V diskusi po příspěvku jsem navrhl, že SalsaJ lze propojit i na naší databázi tranzitů exoplanet (ETD), kde lze data tranzitu rovněž nafitovat a určit skutečné parametry exoplanety. Co mne potěšilo, tak DR. FERLET o ETD věděl poměrně hodně.
 Do programu konference byl pak zařazen velice důležitý bod. Generální ředitel Evropské jižní observatoře (ESO) dr. TIM DE ZEEUW měl plenární příspěvek ESO and the E-ELT. Jednalo se o vůbec nejdelší příspěvek konference (měl 80 minut) a bylo to rozhodně oprávněné. ESO byla založena v roce 1962 pěti evropskými zeměmi, ke kterým se postupně přidávají další (nyní 14 zemí, včetně České republiky). Hlavní filozofie projektu je spojit národní finanční prostředky a vytvořit astronomickou observatoř, na kterou by žádná individuální země nedosáhla. Sestává ze tří komplexů – La Silla (s 3,6m dalekohledem a spektrografem HARPS), Paranal (4x 8m dalekohled) a komplexů pro sub milimetrové spektrum APEX a ALMA. K těmto současným (v případě komplexu ALMA právě budovaným) stanicím Evropské jižní observatoře, přibude ještě jeden mimořádný projekt. E-ELT – Evropský Extrémně veliký dalekohled s průměrem zrcadla 40m. Jen studie na E-ELT stála 60 milionů EUR (2007-2010) a celkové náklady na výstavbu observatoře jsou odhadovány na 1,055 miliard EUR s rozložením v 10 letech, což je doba, za kterou by měl být dalekohled postaven. Projekt bude financován mimořádnými příspěvky od členských zemí. V tomto ohledu zmínil T. DE ZEEUW speciálně Českou republiku, která jako první oficiálně potvrdila podpisem svůj podíl financování. E-ELT není jen černá díra, kam se „nalejí peníze“. Dalekohled by měl být postaven právě členskými zeměmi ESO a tak zakázky na jeho výrobu půjdou i zpět do ČR. Výroba E-ELT tak může podpořit technologický růst firem a institucí v členských zemích. |
|
|
Brát Luboš
Zobrazeno: 3223x
Tisk
|
|
Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
 | | 02.17 21:22 | Astro | M. Gembec |
Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
 | | 02.16 21:06 | Astro | M. Gembec |
| Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz | | 02.05 12:40 | Nezařazeno | M. Gembec |
| VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu: Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.
Zdroj: ESO | | 02.05 10:35 | Astro | M. Gembec |
Archiv novinek
|
