1. Mnoho lidí hovořilo o Krtečkovi, o spektrometru AMS nebo o kosmických výstupech, ale během vaší mise došlo i k jiné unikátní události: k mimořádné podrobné inspekci poškozeného místa tepelné ochrany raketoplánu. Po inspekci NASA prohlásila, že Endeavour může bezpečně přistát i s tímto poškozením. Ale pokud by poškození bylo vážnější a raketoplán s ním přistát nemohl, co byste dělali? Byli byste schopni například uskutečnit neplánovaný výstup za účelem opravy?
 Ano, byli jsme trénováni pro opravy dlaždic tepelného štítu a měli jsme možnost si to poškození prohlédnout, protože jsme provedli inspekci. Poškozené místo jsme viděli na monitoru laptopu a mohli jsme zhodnotit situaci. Na dlaždice můžeme nanést určitou hmotu, která z nich opět udělá dobrou tepelnou ochranu pro raketoplán, takže taková situace pro nás není problémem. A poškození v našem případě bylo poměrně malé, proto NASA rozhodla, že raketoplán může přistát. Ale pokud by poškození bylo vážnější, máme možnosti provést opravu.
2. Nyní se zeptám na Váš názor: Kdyby odteď budoucnost kosmonautiky závisela na Vás osobně a Vy byste měl spoustu peněz, spoustu lidí, co by podle Vás lidé měli v budoucnu v kosmu dělat? Měli by například prodloužit lety raketoplánů a zůstat na palubě stanice ISS nebo létat hlouběji do vesmíru? Co byste dělal ve vesmíru Vy?
Pokud bychom měli neomezené finanční zdroje, pravděpodobně bych pokračoval v letech raketoplánů, ale současně vyvíjel nový program, který by nám umožnil stálou přítomnost na Měsíci. Dále bych pokračoval v provozu kosmické stanice (ISS), raketoplány bych využil i k podpoře zahájení letů na Měsíc. K těm bychom měli loď, jež by nám umožnila dostat se na Měsíc s náklady umožňujícími osídlení nějakou infrastrukturou a zahájil bych výzkumy, které by nám pomohly žít na jiné planetě. Toto vše bych rád udělal, ale bohužel nemáme neomezené finanční zdroje. Směr, který kosmonautika nyní nabírá, je podle mne dobrý, raketoplány dolétaly a my se můžeme zaměřit na vývoj nějaké nové lodi, která bude létat na stanici ISS a jednou snad až na Mars nebo na Měsíc nebo k nějakému blízkozemnímu asteroidu. Myslím, že současné směrování je dobrá cesta vpřed k nějakým novým technologiím, se kterými budeme létat dál než na Mezinárodní vesmírnou stanici.
3. Řekl jste, že vtípky mezi členy posádky jsou velmi důležité, protože odbourávají stres. Řekněte nám nějakou legrační historku z vaší mise.
Legračních událostí bylo opravdu hodně a většina z nich souvisela s konverzacemi mezi námi, ve kterých jsme si připomínali různé situace při výcviku a přípravě na Zemi. Máme určitá slova, nebo řekněme šifry, která vyslovíme a všichni se smějeme jako vtipu. Abych to příliš nerozváděl: tyto věci, které jsme vyslovili, jedno nebo dvě slova, nám připomínaly události, které jsme zažili někdy v minulosti při výcviku.
4. Když jste poprvé viděl stanici ISS jen pár set metrů za okny, jaké jste měl v té chvíli pocity? Vzpomínám si na Kena Hama, velitele mise STS-132, který řekl: "Když jsem poprvé viděl ISS za okny raketoplánu, řekl jsem si: ´Můj Bože, co to tady ti lidé postavili?´."
 Je to úžasné, obrovské, a když vidíte fotky nebo videa, která jsme pořídili, stanice nevypadá opravdově, nevypadá jako skutečná, vypadá jako model, ale je velmi opravdová a velmi velká, je skoro jako malé město, rostoucí město ve vesmíru, je úžasná.
Mnohokrát děkujeme za rozhovor.
Velké díky patří i Pavlu Suchanovi z Astronomického ústavu AV ČR, který projevil nebývalou ochotu při hledání času na výše publikovaný rozhovor v extrémně nabitém programu A. Feustela. |
