Nejnápadnějším útvarem této jasné galaxie jsou její dlouhá spirální ramena ozdobená regiony aktivní hvězdotvorby a protkána sítí oblaků mezihvězdného prachu. Jednotlivá ramena jsou spíše nepravidelná a nesouvislá, což z galaxie NGC 3521 dělá typický příklad takzvané 'vločkové' spirální galaxie. Tento typ galaxií má chmýří připomínající spirální ramena, jejichž vzhled je v příkrém kontrastu s dokonalými rozmáchlými rameny takzvaných ‚grand-design‘ galaxií. Jednou z nich je například slavná Vírová galaxie M 51, kterou objevil Charles Messier.
NGC 3521 je jasná a relativně blízká galaxie. Je tedy možné ji pozorovat i malými dalekohledy srovnatelnými s tím, který v 17. století používal Charles Messier ke katalogizaci mlhavých objektů na obloze. Zdá se, že tento francouzský astronom tuto 'vločkovou' galaxii překvapivě nezaznamenal, ačkoliv řadu jiných stejně jasných galaxií v souhvězdí Lva spolehlivě spatřil.
A bylo to právě v roce 1784, ve kterém Messier zveřejnil konečnou verzi svého katalogu, když jiný významný astronom William Herschel na počátku své detailní přehlídky severní oblohy objevil galaxii dnes známou jako NGC 3521. Prostřednictvím svého dalekohledu o průměru objektivu 47 cm Herschel spatřil "jasný střed obklopený mlhovinou", jak si zaznamenal do svého pozorovacího deníku.
Na tomto novém snímku získaném pomocí dalekohledu VLT nahradily Herschelovu mlhovinu barevná, i když ne přiliž dobře definovaná, spirální ramena. Načervenalé oblasti ve středu dominují starší hvězdy, zatímco od centra vzdálenější části spirálních ramen jsou prostoupeny mladými horkými namodralými hvězdami.
Oleg Maliy, jeden z účastníků soutěže ESO Hidden Treasures 2010 [1], vybral data získaná pomocí přístroje FORS1 a dalekohledu ESO/VLT na observatoři Paranal v Chile, která byla použita k vytvoření tohoto snímku. Barevný záběr vznikl kombinací expozic získaných přes trojici různých filtrů vymezujících modrou (modrý kanál snímku), žlutozelenou (zelený kanál) a blízkou infračervenou (červený kanál) část spektra. Celkový expoziční čas pro jednotlivé filtry byl 300 s. Olegův snímek galaxie NGC 3521 se umístil na jednom z předních míst v soutěži, do které bylo zasláno na sto jednotlivých prací.
Zdroj - tisková zpráva ESO
Poznámky
[1] Astrofotografická soutěž 'Hidden Treasures 2010' dala amatérským astronomům možnost prohledat ohromné archivy ESO, a to ve snaze nalézt v nich dobře ukryté skvosty, které potřebují jen trochu vyleštit. Více o soutěži Hidden Treasures se dozvíte zde.
Další informace
ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) - nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob - teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 40 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.
Odkazy
Kontakty
Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT and Survey Telescopes Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Email: rhook@eso.org
Překlad: Jiří Srba
Národní kontakt: Viktor Votruba +420 267 103 040; votruba@physics.muni.cz |