Československo-japonský objev
Objev je sdílený s japonským pozorovatelem Minoru Hondou. Ten ji našel jako první 3. prosince 1948 čočkovým dalekohledem o průměru 15 cm. O několik dní později ji nezávisle objevil Čech Antonín Mrkos se Slovenkou Ľudmilou Pajdušákovou ze Skalnatého plesa 6. a 7. prosince 1948 pomocí legendárního binaru Somet.
Antonín Mrkos (1918 - 1996) byl významný český astronom a objevitel či spoluobjevitel 13 komet a 273 planetek. Svá pozorování prováděl mezi lety 1946 - 1961 ve vysokohorských observatořích na Skalnatém plese a na vrcholu Lomnického štítu ve Vysokých Tatrách. Díky tehdejším klimatickým podmínkám a kvalitní vysokohorské obloze mu k objevu komet postačil světelný binokulár Somet Binar o průměru 10 cm s 25 násobným zvětšením. Od roku 1965 byl vedoucím kleťské observatoře, kde se věnoval především pozorování planetek. Se spoluobjevitelkou komety 45P Ľudmilou Pajdušákovou (1916 - 1979) byl krátce ženatý a po její smrti po ní pojmenoval planetku číslo 3636, kterou objevil 17. října 1982 na kleťské observatoři.
Trpasličí kometa 45P Honda-Mrkos-Pajdušáková
Tato kometa je členkou tzv. Jupiterovy rodiny, její dráha je pod silným vlivem gravitace této obří planety. Poslední výrazné přiblížení k ní proběhlo v roce 1983 a další nastane v roce 2030. Změny dráhy ale nemají na viditelnost komety výrazný vliv. Ke Slunci se vrací každých 5,25 let a bývá obtížně viditelná, protože se jedná o trpasličí kometu s jádrem o průměru sotva 1 km. Většinou je velice slabá, pouze když je nejblíže Slunci, ke kterému se přibližuje až na vzdálenost 0.53 AU (AU = astronomická jednotka), ji můžeme spatřit s pomocí menšího dalekohledu (například loveckým triedrem). Důležitá je i geometrie jejího průletu vůči Zemi. S ohledem na malou vzdálenost od Slunce v přísluní (bod dráhy nejblíže ke Slunci) je těžké ji v době nejvyšší jasnosti zastihnout na noční obloze.
Viditelnost komety
 Letošní návrat patří k jedněm z nejpříznivějších. Kometa se nejprve na jižní obloze přiblížila 15. srpna Zemi na rekordní vzdálenost 9 milionů km (23 násobek vzdálenosti Země - Měsíc) po cestě do vnitřní části Sluneční soustavy, aby se po průletu kolem Slunce objevila i na naší obloze ještě před svítáním. Letos budeme mít opravdové štěstí. Její teoretická pozorovatelnost začala již ráno 20. září, kdy se dostala před svítáním 5° nad obzor. O 9 dní později, tedy 29. září, když bude nejblíže Slunci, se vyšplhá v závěru noci dokonce 9° vysoko (to lze považovat za dostatečnou výšku pro její pozorování i menším dalekohledem). V té době bude mít jasnost kolem 7 mag. Výhodou bude i to, že od 26. září do 10. října nebude rušit pozorování Měsíc. Po průchodu přísluním začne kometa rychle slábnout a výška nad obzorem bude ještě zvolna růst. Na obloze se bude nacházet v souhvězdí Lva poblíž jasné hvězdy Regulus.
Další příležitost k pozorování této jasnější československé komety budeme mít již při příštím návratu, kdy se těsně přiblíží k Zemi až po průchodu přísluním vysoko na naší obloze. Kometa Zemi mine ve vzdálenosti 12,5 milionu km (33 násobek vzdálenosti Země - Měsíc). Lépe bude vidět při letošním návratu, protože při průletu kolem Země v roce 2017 bude již daleko od Slunce a tudíž slabá a nevýrazná.
Ke stažení:
[1] Tiskové prohlášení v DOC (356 kB)
[2] Tiskové prohlášení v PDF (319 kB)
|
