logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Mlhovina Tarantule
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Na Merkuru je skutečně voda? 2011.10.18 06:20

Povrch planety Merkur v okolí jižního pólu Merkur obíhá nejblíže ke Slunci ze všech planet Sluneční soustavy. V důsledku toho je na jeho denní polokouli velmi vysoká teplota dosahující až +430 °C. Očekávali bychom zde například výskyt žhavé lávy. Může zde také existovat voda? Odpověď zní překvapivě: ANO! Před 20 roky pozemní radarová pozorování odhalila malé oblasti s velkou odrazivostí v blízkosti pólů planety Merkur, což ukazovalo na možnou přítomnost ledu.

V roce 1991 se astronomové pokusili pomocí radaru zmapovat některé oblasti na povrchu Merkuru, které nebyly detailně vyfotografovány sondou Mariner 10. Přitom získali velmi silné radarové ozvěny od polárních oblastí, které vysvětlovali tak, že se zde nachází zmrzlá voda, možná v podobě jíní či ledu. Po srovnání se snímky z Marineru 10 se zjistilo, že se tento led nachází v místech, kde existují poměrně velké krátery. Vzhledem k malému sklonu rotační osy Merkuru nemůže na dno těchto kráterů svítit Slunce. Teplota se zde stále pohybuje na hodnotě kolem -150 °C.

Nyní kosmická sonda MESSENGER (start 3. 8. 2004), vypuštěná americkou organizací NASA a kroužící kolem Merkuru od března 2011 potvrdila, že tyto jasné radarové odrazy přesně odpovídají hlubokým kráterům poblíž pólů, na jejichž dno nikdy nedopadají sluneční paprsky.

V úvodu článku je publikována nová vybarvená mozaika povrchu Merkuru v okolí jižního pólu planety. Tyto "mrazící boxy" jsou na obrázku znázorněny jako tmavé skvrny. Podle Nancy Chabotové (Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory in Laurel, Maryland) plná jedna pětina povrchu v okruhu 200 km od jižního pólu Merkuru se nachází v trvalém stínu. "To je docela v souladu s předpokladem, že zde existuje vodní led," dodává Nancy Chabotová.

S poznatky získanými sondou MESSENGER za dobu prvních šesti měsíců na oběžné dráze (což odpovídá jednomu slunečnímu dni na Merkuru) vystoupili astronomové 6. října 2011 ve speciální sekci konference European Planetary Science Congress and the Division for Planetary Sciences (EPSC-DPS) of the American Astronomical Society (Nantes, Francie). Nové objevy byly publikovány v podobě 30 dokumentů a posterů.

Planeta Merkur - foto sonda Messenger Po desetiletí byli vědci bezradní nad otázkou, zda na povrchu planety Merkur existují stopy po vulkanické činnosti. Nová data ukazují enormní rozšíření vulkanických plání obklopujících oblast v okolí severního pólu planety. Tyto souvislé hladké oblasti pokrývají více než 6 % celkového povrchu Merkuru. Depozity vypadají jako typické lávové proudy nebo mimořádně velké množství utuhlé roztavené horniny podobající se nálezům například na severozápadě USA.

"Jestliže si představíte, že stojíte u základny obelisku Washington Monument, pak vrchol lávy by se nacházel nad vámi ve výšce přibližně 12krát převyšující Washington Monument," říká James Head (Brown University), hlavní autor jednoho článku.

Na základě výzkumu sondou MESSENGER byla rovněž sestavena první globální mapa rozložení plazmy - především iontů sodíku - v magnetosféře Merkuru, ve velkém prostoru poblíž planety, kde je dominantní její magnetické pole. Závěry těchto pozorování odhalily, že slabá magnetosféra Merkuru poskytuje planetě velmi chatrnou ochranu před intenzivním slunečním větrem. Důsledkem je velmi nepřátelské prostředí na povrchu planety a extrémní kosmické počasí.

Zdroj: news.sciencemag.org a www.enn.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 4840x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce