logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Velká mlhovina v Lodním kýlu
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Velké zásoby vody v okolí mladé hvězdy 2011.10.25 06:50

Umělecká představa protoplanetárního disku v okolí hvězdy TW Hydrae Astronomická družice Herschel Space Observatory, kterou vypustila Evropská kosmická agentura ESA dne 14. 5. 2009, našla důkazy přítomnosti vodní páry pocházející z ledových a prachových zrníček vytvářejících disk v okolí mladé hvězdy. Odhalila tak skrytý rezervoár vody o objemu několika tisíc pozemských oceánů.

Tou mladou hvězdou je TW Hydrae v souhvězdí Hydry (Vodní had), která je od Země vzdálená 176 světelných roků. Její stáří bylo určeno na 5 až 10 miliónů let (stáří Slunce je 4,5 miliardy roků), což znamená, že se nachází v posledním stadiu formování. Stále je ještě obklopena protoplanetárním prachoplynným diskem, v němž se mohou vytvářet jednotlivé planety.

Astronomové se domnívají, že velká část vody na Zemi může pocházet právě z komet, obsahujících značné množství ledu, které bombardovaly naši planetu krátce po jejím vzniku. Nedávný výzkum komety 103P/Hartley 2 pomocí kosmické observatoře Herschel vrhnul nové světlo na otázku původu vody na Zemi. Pozorování komety bylo interpretováno tak, že obsahuje vodu stejného izotopového složení jako voda v pozemských oceánech. Doposud však nebylo nic známo o přítomnosti vody v protoplanetárních discích s rodícími se planetami v okolí mladých hvězd.

Spektrum protoplanetárního disku u hvězdy TW Hydrae Toto nové pozorování je prvním případem detekce vody, které bylo uskutečněno pomocí přístroje HIFI (Heterodyne Instrument for the Far Infrared) na palubě kosmické observatoře Herschel Space Observatory. Záření prozrazující přítomnost vodní páry pravděpodobně opustilo hvězdu v okamžiku, kdy byl led pokrývající zrníčka prachu zahříván působením mezihvězdného ultrafialového záření.

"Objev vody doslova přilepené na prachová zrníčka v celém protoplanetárním disku tak může být potvrzením podobné fáze vývoje naší Sluneční soustavy, kdy se po dobu několika miliónů roků obdobná zrníčka prachu slepovala dohromady a vytvářela komety," říká hlavní vedoucí výzkumu Michiel Hogerheijde (Leiden University, Nizozemí). "Domníváme se, že právě tyto komety byly do značné míry zdrojem vody přítomné na planetách."

Vědci uskutečnili detailní počítačové simulace, ve kterých spojili nová data s dřívějšími informacemi získanými prostřednictvím pozemních přístrojů. Využili rovněž data z americké observatoře Spitzer Space Telescope. Na základě dostupných informací pak vypočítali množství ledu v okolí hvězdy TW Hydrae, kde mohou vznikat planety.

Dospěli přitom k závěru, že celkové množství vody přítomné v protoplanetárním disku hvězdy TW Hydrae by spolehlivě naplnilo několik tisíc pozemských oceánů.

"Máme již odsouhlasený pozorovací čas družice Herschel ke studiu dalších oblastí s pravděpodobným vznikem planet v okolí tří jiných hvězd," dodává Michiel Hogerheijde.

"Domníváme se, že získáme podobný obraz o přítomnosti vody, avšak naše další pozorování se budou týkat objektů, které se nacházejí v trojnásobné vzdálenosti od Země. Proto budeme potřebovat na studium podstatně více času."

Realizovaný výzkum položil nové základy poznání úlohy vody v protoplanetárních discích a dává astronomům novou možnost ke zjištění, jakým způsobem se dostala voda na naši planetu.

"Můžeme zde také studovat surový materiál pro vznik planet, což je základem pro pochopení dávného vzniku Sluneční soustavy," říká Göran Pilbratt, vědecký pracovník mise Herschel Space Observatory.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 4170x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce