logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Orion nad Českým středohořím
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
USA ohromila polární záře 2011.10.28 06:50

Polární záře 24. října 2011 z Minnesoty. Foto: Travis Novitsky. V noci ze 24. na 25. října se obyvatelé na rozsáhlém území USA mohli kochat velmi výraznou polární září. Dynamické aurorální závoje a typické barvy úkazu se za bezměsíčné noci podařilo pozorovat ve více než třiceti státech USA včetně Arizony a Californie, které leží blíže k rovníku než Česká republika.

Polární záře byla způsobena koronální hmotou uvolněnou ze Slunce o dva dny dříve, která k zemské magnetosféře dorazila v pondělí 24. října okolo 18:00 UT (20 hodin našeho času). Země je před takovým oblakem chráněna přirozenou magnetickou blánou zvanou magnetosféra, takže nabité částice v koronální hmotě jsou v čelním směru k Zemi doslova zaraženy a "obeplouvají" naší planetu kolem magnetosféry. Část tohoto oblaku se ale přesouvá po magnetických smyčkách k zemským pólům, kde je magnetosféra nejslabší, neboť magnetické pole Země zde ústí a částice tak pronikají přímo do zemské atmosféry. Vzhledem k rychlosti a tudíž i tlaku tohoto oblaku na myšlenou stěnu magnetosféry se tato magnetická membrána značně stlačila a záře tak pronikla do nižších zeměpisných šířek. Obyvatelé USA navíc mají tu nespornou výhodu, že magnetický pól je od zemského rotačního pólu k nim více nakloněn oproti Evropě, takže má v USA úkaz o něco větší šance ke spatření než ve starém kontinentu. Navíc maximum úkazu nastalo v době, kdy už k nám není aurorální ovál vhodně natočen. Více o principu vzniku jevu se můžete dočíst i v posledních článcích slunečního fyzika Michala Švandy.

Aurorální ovál nad Kanadou a USA z družice DMPS. Zdroj: NOAA Barvy polární záře vznikají vlastním zářením molekul zemské atmosféry důsledkem dodání energie ze srážek s nabitými částicemi. Protože je nejvíce ve vzduchu zastoupen dusík a kyslík, jsou právě na těchto prvcích pozorovány typické sytě rudé a fosforově zelené odstíny. Úkaz vzniká nejčastěji ve výšce okolo 100 km. Na snímku je zobrazen záběr z družice DMPS náležící Národní oceánské a atmosférické správě (NOAA), která monitoruje v infračerveném a viditelném světle meteorologické, oceánografické a solárně-geofyzikální jevy. Na obrázku pořízeném 25. října 2011 v 1:30 UT (3:30 SELČ) je krásně rozeznatelný okraj aurorálního oválu zasahujícího pod jižní americko-kanadskou hranici. Fotograficky se úkaz podařilo zachytit až v Arizoně, která leží pod 40° severní šířky.

Nic až tak neobvyklého

Polární záře 26. září 2011. Foto: M. Druckmüller. Ačkoliv byla záře pro obyvatele USA milým překvapením, nešlo o až tak neobvyklou situaci. Slunce se nyní dostává ke špičce své aktivity, kterou astronomové předpovídají na dvě následující léta, takže dochází k výrazným slunečním erupcím poměrně často. Navíc lze pouhým okem či dalekohledem, v obou případech přes bezpečný filtr, na Slunci obdivovat stále více slunečních skvrn, které celkový nástup sluneční aktivity doprovázejí. Ostatně není to tak dávno, co - byť jen v zlomku krásy pondělního úkazu - polární záře zavítala i na severní český obzor. Došlo k tomu prakticky před měsícem, v noci ze 26. na 27. září. První slabší záře se "vyplížila" nad obzor kolem 20:45 SELČ, druhá pak po 23. hodině. V případě druhého, silnějšího maxima pak mohli šťastlivci pozorovat poměrně dynamické změny ve struktuře záře asi půl hodiny. V České republice se tak spolu s jěště jedním srpnovým případem objevily první polární záře po dlouhých 6 a půl letech (naposledy u nás byla očima vidět 21. ledna 2005). Na dechberoucí podívanou, se kterou to "vybalila" záře předchozí - 20. listopadu 2003 - si však ještě budeme muset počkat.

Štěstí přeje připraveným

Spatřit polární záři v České republice je dosti vzácné a o to těžší při vědomí, že celá paráda může nastat za zrovna velmi nepříznivého počasí. Polární záře patří mezi úkazy, které se nadají nikdy dostatečně dopředu předpovědět, a tak musí člověk sledovat především sluneční aktivitu. Naštěstí je dnes již přehršel stránek obsahujících aspoň statistické údaje vycházející z bezprostředního a neustálého sledování Slunce i stavu geomagnetického pole, z nichž si člověk může okamžitě udělat představu o tom, zda a do jaké míry by mohla být v následujících dnech polární záře pozorovatelná.

Jednou z nejnavštěvovanějších stránek tohoto zaměření je Spaceweather.com pod správou Dr. Tonyho Phillipse, amerického popularizátora astronomie a pracovníka NASA. Při návštěvě stránek je ke sledování sluneční aktivity a možnosti polární záře podstatný levý sloupec. V něm je pak nejdůležitější kolekce údajů o síle poslední výrazné erupce (stupně B, C, M, X - poslední stupně znamenají velmi silné erupce) a poté sekce Geomagnetic Storms s tabulkami v dolní části sloupce. Ty udávají procentuální šanci viditelnosti polárních září z polárních zeměpisných šířek (High latitudes) a středních zeměpisných šířek (Mid-latitudes). Údaje vychází z měření NOAA. Pokud je vysoké číslo (několik desítek procent) v políčku "Severe" pro "Mid-latitudes", můžeme očekávat záře i u nás. Vládnete-li aspoň trochu angličtinou, pak si při návštěvě stránek stačí pročíst hlavní články dne. O vyšší sluneční aktivitě i možnosti polárních září je tam vždy aspoň krátká zmínka a stránky jsou několikrát denně aktualizovány.

Při šanci vzniku polárních září pak můžete ještě bedlivě sledovat náš Monitor polárních září a v případě silné geomagnetické bouře se následně za jasného počasí už jít jen kochat tímto jedinečným úkazem.

Doporučujeme:
[1] Spaceweater.com ze 27. října 2011 - odkazy na fotografie
[2] Ukazy.astro.cz - Polární záře
[3] Monitor polárních září na Astro.cz

  Horálek Petr   Zobrazeno: 5470x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce