V neděli 30. října 2011 došlo na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu ke vcelku rutinní záležitosti - raketa Sojuz využila hezkého počasí a svého 25vteřinového startovacího okna, zažehla své motory, zvedla se ze startovací rampy a zamířila vzhůru, k blankytně modrému nebi. Za necelých devět minut byl na oběžné dráze vypnut třetí stupeň této rakety a odpoutala se od něj loď Progress. Řečí statistiky naprosto běžná věc. Jenže tento start znamenal něco mnohem víc - rakety Sojuz získaly zpět ztracenou důvěru a mohou ukončit současnou krizi na Mezinárodní kosmické stanici.
V krátkosti si na úvod připomeňme ten strašlivý den: ve středu 24. srpna 2011 z Bajkonuru startuje raketa Sojuz-U s lodí Progress M-12M, v jejíchž útrobách se skrývají tři tuny zásob, na které si už brousí zuby šest lidí na palubě stanice ISS. Vše probíhá dobře, raketa pomalu mizí z dohledu, na záběrech z Bajkonuru je ještě vidět odhození prvního stupně. Po chvilce však přicházejí špatné zprávy: během činnosti třetího stupně nosné rakety došlo ke ztrátě veškerého spojení s lodí, nikdo neví, co se stalo. O chvíli později je jasné, že třetí stupeň nosiče byl předčasně vypnut a loď Progress spadla zpět na Zemi.
Událost samozřejmě znamenala okamžité přerušení provozu raket Sojuz. A zde byl veliký problém: tyto rakety do kosmu kromě jiného vynášejí také pilotované lodě Sojuz, jediný dopravní prostředek pro posádky stanice ISS. Bylo jasné, že přísun kosmonautů na palubu stanice bude na čas přerušen. V současné době na palubě stanice dlouhodobě pracuje pouze tříčlenná posádka namísto obvyklých šesti lidí, posily, které měly dorazit již před koncem září, se na stanici neměly jak dostat. Tři lidé provoz stanice jsou schopni zvládnout, přece jen, ISS fungovala s tříčlennou posádkou celá léta, jen není možno provádět tolik vědeckých aktivit co předtím a právě kvůli vědeckým aktivitám přece byla ta obří stanice zbudována.
Vyšetřování havárie
Selhání a následné vyšetřování měly (mají) nezpochybnitelný dopad na provoz stanice ISS. Ale je samozřejmě důležité zajistit, aby nic podobného jako srpnový Progress nepostihlo i další mise, natož start s lidskou posádkou (současný ředitel NASA Charles Bolden prohlásil, že věří, že pokud by se závada, která zapříčinila pád Progressu, stala při startu lodi Sojuz s posádkou, modul s astronauty by byl schopen nouzového přistání). Ruští inženýři nakonec selhání rakety podle serveru spaceflightnow.com vystopovali k znečištění uvnitř palivového potrubí, které narušilo funkci turbočerpadla, užívaného k vedení paliva do spalovací komory. Motory, určené k použití při nadcházejících misích, byly všechny důkladně zkontrolovány.
Než bude raketě Sojuz dovoleno opět vozit kosmonauty, musí prokázat spolehlivost v bezpilotním režimu. To se jí od srpnové havárie podařilo již třikrát: 2. října vynesla z ruského kosmodromu Plesetsk na oběžnou dráhu satelit Glonass-M, 21. října dopadl výborně premiérový start nosiče Sojuz z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Ale nedělní start byl skutečná zkouška, raketa Sojuz-U, vynášející do vesmíru lodě Progress, totiž na rozdíl od verzí, použitých v Plesetsk a Kourou, užívá stejný třetí stupeň, s jakým Sojuz startuje s lidskou osádkou.
A tato "zkouška ohněm" s lodí Progress v neděli 30. října skutečně lépe dopadnout již nemohla.
Den D
Raketa se ze startovací rampy zvedla na pilíři plamenů v 11:11 SEČ (16:11 místního času) a čím dál rychleji se zvedala k jasné modré obloze. Po pro pozemní kamery málo patrném oddělení prvního stupně sice víceméně zmizela ze záběrů TV NASA, ale let nadále probíhal hladce. V čase 8 minut a 45 vteřin po startu byl vypnut tentokráte naprosto úspěšný třetí stupeň rakety a o 4 vteřiny později se od něj oddělila loď Progress a vyklopila své solární panely a komunikační antény. Ke stanici ISS se má Progress připojit ve středu 2. listopadu, Progress M-10M, ke stanici připojený od konce dubna, mu svým odletem v sobotu 29. října uvolnil modul Pirs. V útrobách nového Progressu nalezne ve středu posádka stanice celkem 2,9 tuny nákladu: 750 kg paliva, 420 kg vody, 50 kg kyslíku a 1410 kg "suchého" nákladu.
Videozáznam startu. Zdroj: NASA
Nyní to vypadá, že již nic nestojí v cestě startu nové posádky ke stanici ISS. Anton Škaplerov, Anatolij Ivanišin (oba Rusko) a Daniel Burbank (USA) by měli ke stanici vzlétnout z kosmodromu Bajkonur v lodi Sojuz TMA-22 14. listopadu. Po tradičním dvoudenním manévrování se 16. listopadu připojí ke kosmické stanici. Zde je čeká pouze týdenní předání stanice od současné posádky, která má přistát zpět na Zemi 22. listopadu. 21. prosince má z Bajkonuru odstartovat další trojice kosmonautů v Sojuzu TMA-03M - Oleg Kononěnko (Rusko), Donald Pettit (USA) a André Kuipers (ESA, Nizozemí), po jejich příletu na ISS bude stanice opět fungovat s šesti lidmi na palubě a současný nucený útlum tím skončí.
"Velmi se těším na let Sojuzem ... a to se ve světle událostí posledních měsíců ani trošku nezměnilo", řekl Dan Burbank na tiskové konferenci v Moskvě.
Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
