Čína, ve svém kosmickém programu mílovými kroky dohánějící ostatní velmoci, si ve středu 2. listopadu na své konto připsala další rozhodující čin: podařilo se jí na oběžné dráze připojit loď Shenzhou 8 k pokusné kosmické stanici Tiangong 1. Byla to zkouška navigačních technologií, které v budoucnu budou životně důležité při stavbě vlastní čínské orbitální stanice.
V říjnu 2003 se Čína stala teprve třetí zemí, která vlastními silami dokázala vypustit do kosmu člověka, v září 2008 zase čínští kosmonauté z posádky lodi Shenzhou 7 provedli první čínský kosmický výstup. 29. září 2011 Čína vypustila první pokusnou orbitální stanici Tiangong 1 (Nebeský palác) a 2. listopadu 2011 se poprvé na oběžné dráze setkaly a spojily dvě čínská tělesa.
První čínskou lodí, která se připojila ke kosmické stanici, se stala 31. října vypuštěná Shenzhou 8, tentokráte letící bez posádky. Dva dny po svém startu se přiblížila k modulu Tiangong a v automatickém režimu, řízená počítačem, předvedla naprosto bravurní připojení k Tiangong 1.
"Můžu vám říct, že setkání a spojení plavidel Tiangong 1 a Shenzhou 8 byl naprostý úspěch" řekl generál Change Wanquan, velitel čínského pilotovaného vesmírného programu.
Počítač, řídící při příletu k čínské stanici loď Shenzhou, se spoléhal na navigační data z radaru a laserových a optických senzorů, kamery na obou plavidlech zaznamenávaly historický okamžik a zprostředkovávaly přímý přenos pro čínskou státní televizi. Spojení se uskutečnilo při přeletu noční polokoule, aby citlivé navigační senzory nebyly rušeny září Slunce. V okamžiku spojení (středa 2. listopadu v 18:28 SEČ) se obě plavidla právě pohybovala nad územím Číny ve výšce asi 330 km. Společně tvoří obě plavidla těleso dlouhé 19 metrů a široké 4 metry.
Video ze stykovky Shenzhou a Tiangong (zdroj: youtube.com; v čínském znění)
Pro zajímavost uveďme, že stykovací uzel, použitý lodí Shenzhou, je odvozen od ruského systému APAS, jež byl použit například při spojení lodí Sojuz a Apollo roku 1975, později při stavbě ruské stanice Mir a v poslední době APAS využívaly americké raketoplány, připojující se ke stanici ISS. K ISS se mimochodem v budoucnu díky využívání systému APAS mohou připojovat i lodě Shenzhou, pokud by Čína byla přizvána k projektu ISS a pozvání neodmítla.
Co se týče bližší budoucnosti, Shenzhou 8 má být připojena k Tiangong celkem 12 dní, poté, 14. listopadu, se Shenzhou odpojí, vzdálí se na asi 140 metrů a poté se k modulu Tiangong opět přiblíží a podruhé se s ním spojí, to vše tentokrát nad denní polokoulí kvůli zkoušce reakcí naváděcích senzorů na sluneční světlo.
K Tiangong zůstane Shenzhou podruhé připojena už jen dva dny, poté se od stanice odpojí a její návratový modul na padáku přistane zpět na Zemi, návrat je plánován 17. listopadu. Modul Tiangong 1 zůstane osamocen na oběžné dráze a bude očekávat přílet další lodě, Shenzhou 9, jejíž vypuštění Čína plánuje na první polovinu příštího roku. Vyvstává zde otázka, zda Shenzhou 9 ponese posádku. Čína prohlásila, že minimálně jedna z následujících dvou lodí (Shenzhou 9 a 10, které obě zamíří ke stanici Tiangong 1) bude mít na své palubě lidskou posádku, která vykoná pokusné spojení se stanicí pomocí manuálního řízení lodi. Pokud by ovšem všechno šlo perfektně a současná bezpilotní mise Shenzhou 8 by byla beze zbytku úspěšná, lidskou posádku by mohly nést obě následující lodě. Pokud tedy vše dopadne dobře, už Shenzhou 9 by mohla na stanici Tiangong 1 dopravit až tři astronauty.
Pokusná kosmická stanice Tiangong 1 má na oběžné dráze sloužit celkem dva roky, poté Čína plánuje roku 2013 vypustit větší modul Tiangong 2 pro další testy a zkoušky. Tiangong 3 by měl být vypuštěn roku 2015, o pět let později by měl být vypuštěn první modul budoucí čínské vesmírné stanice pro dlouhodobé mise.
Ještě připomeňme, že ve stejný den, kdy se loď Shenzhou 8 připojila ke stanici Tiangong 1, došlo také k připojení zásobovací lodě Progress M-13M, vypuštěné v neděli 30. října z Bajkonuru, ke stanici ISS. I tady šlo všechno bez problémů, ke spojení došlo ve 12:41 SEČ a v současné době již posádka ISS pracuje na vykládání přivezených zásob.
Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
