Ve středu 16. listopadu se k Mezinárodní kosmické stanici připojila kosmická loď Sojuz TMA-22 a z jejích modulů na palubu stanice přestoupili tři kosmonauti. Dorazili jako bájní hrdinové na poslední chvíli, aby zachránili situaci a veliká kosmická stanice nemusela na oběžné dráze naprosto osiřet.
Opět zde narážíme na srpnovou havárii rakety Sojuz-U s nákladní lodí Progress M-12M, o jejíchž příčinách a následcích jsme psali již několikrát, naposledy v článku o startu Progressu M-13M. Nyní se ještě zaměřme na důsledky pro posádku stanice ISS. V době havárie, 24. srpna 2011, na palubě stanice dlouhodobě pracovala šestičlenná posádka Expedice 28. Několik týdnů poté, 16. září 2011, se na Zemi vrátila loď Sojuz TMA-21 s třemi z těchto šesti kosmických letců. Na stanici zůstala pouze tříčlenná posádka ve složení: velitel Mike Fossum (USA) a letoví inženýři Sergej Volkov (Rusko) a Satoši Furukawa (Japonsko). A přílet posil, jejichž start byl v plánu 22. září, v nedohlednu kvůli přerušení letů raket Sojuz.
Jisté bylo, že Fossum a spol. se musí vrátit na Zemi nejpozději okolo 20. listopadu, což je dáno dvěma faktory: certifikační doba Sojuzu pro pobyt v kosmu je asi 210 dní, po uplynutí této doby už není bezpečné použít loď k návratu na Zemi, protože by mohla být poškozena dlouhým pobytem v drsných podmínkách vesmírného prostoru. Fossum, Volkov a Furukawa ve svém Sojuzu TMA-02M startovali 7. června, certifikace jejich lodi tedy skončí asi zároveň s letošním rokem. Pak je tu ale ještě druhý faktor: přistání lodi ve stepích Kazachstánu se musí uskutečnit za denního světla kvůli záchranným operacím a pátrání po lodi, což samozřejmě není vzhledem ke dráze stanice ISS možné vždy. Možnost přistávat ve dne končí krátce po 20. listopadu a další se otevírá až na konci prosince. To by ještě vzhledem k certifikační době Sojuzu TMA-02M stačilo, ale Rusové již prosincové možnosti využít nechtějí kvůli tradiční drsné kazašské zimě.
Tehdy se pochopitelně vynořily ty nejčernější spekulace: pokud se Rusům do poloviny listopadu nepodaří obnovit lety raket Sojuz a ke stanici vyslat novou posádku, orbitální komplex bude muset nějakou dobu fungovat bez posádky. Teoretické plány již dokonce byly připraveny, co by to přineslo v praxi je otázka, protože ISS je vytvořena jako stále obydlená stanice a tomu jsou přizpůsobeny její systémy. Třeba by provoz stanice hodně zkomplikovala nějaká běžná závada, kterou by astronauti odstranili během pár minut.
Pro příklad si odběhněme do historie: 4. července 1995 se od ruské stanice Mir odpojil raketoplán Atlantis STS-71. Současně s ním se od stanice oddělila i loď Sojuz TM-21, jejíž posádka měla za úkol nafotit raketoplán spolu s Mirem a kosmická stanice zůstala na chvíli bez posádky. Ale právě v této chvíli vypověděl službu hlavní řídící počítač stanice i její stabilizační a orientační systém, Mir se stal mrtvým tělesem. Šikovní piloti na palubě Sojuzu se naštěstí dokázali s mrtvou stanicí spojit a závadu velmi rychle spravili.
Zvrat na poslední chvíli
Již "uzdraveni" ze srpnové havárie lodě Progress a po několika bezpilotních úspěších raket Sojuz Rusové vpravdě na poslední chvíli vypustili čerstvé kosmonauty pro dlouhodobý pobyt na ISS, jejich start ze zasněženého Bajkonuru jsme vám 14. listopadu přinesli živě. Rolí "spasitelů" kosmické stanice za téměř 200 miliard dolarů se zhostili ruští kosmonauté Anton Škaplerov (39) a Anatolij Ivanišin (42) a americký astronaut Daniel Burbank (50). Zatímco pro oba Rusy je tento let jejich prvním, Burbank již za sebou má dva krátkodobé lety raketoplánem (mise STS-106 roku 2000 a STS-115 roku 2006).
Po startu v lodi Sojuz TMA-22 (14. listopadu v 05:14 SEČ) a navedení na výchozí oběžnou dráhu čekaly na posádku dva dny dohánění kosmické stanice. Veškeré s tím spojené manévry proběhly na jedničku a ve středu 16. listopadu se Sojuz ocitl jen kousek od svého cíle. I tady šlo všechno naprosto bez problémů a v 06:24 ráno našeho času se loď připojila k modulu Pojsk na vrcholku ruského segmentu stanice. Škaplerov, Ivanišin a Burbank zůstanou na palubě ISS do 16. března.
Když se loď ke stanici přiblížila jen na několik desítek metrů a zarovnala se se stykovacím uzlem, mělo následovat sedm minut, během kterých měl Sojuz pouze držet pozici vzhledem ke stanici, a pozemní řídící středisko mělo vyhodnotit, zda je loď správně zamířena na stykovací uzel. Tato fáze letu nakonec byla díky hladkému průběhu věcí téměř úplně přeskočena a záhy bylo zahájeno finální přiblížení a spojení se stanicí, vše proběhlo v režii automatického systému Kurs. Spojení se uskutečnilo o celých devět minut dříve oproti plánu.
Po prověrkách těsnosti spojení obou plavidel a napouštění vzduchu do průlezu mezi stanicí a Sojuzem byly v 08:39 SEČ otevřeny poklopy mezi stanicí a lodí a obě posádky se uvítaly.
Nyní na chvíli vyměníme textové informace za video:
první video zachycuje přílet a připojení Sojuzu TMA-22
k ISS, druhé otevření poklopů, uvítání posádek a následnou
videokonferenci se Zemí.
Zdroj: kanál Spaceflight101 na youtube.com
Zdroj: kanál NASA na youtube.com
Stanice tedy opět má šestičlennou posádku, ovšem vůbec ne nadlouho. Fossum a jeho dva kolegové se vracejí na Zemi v úterý 22. listopadu a v současné době tedy mají pouze několik dní, aby svým nově příchozím kolegům předali stanici (zasvětili do provozu, vysvětlili, co a jak, …). Sojuz TMA-02M se má od stanice odpojit o půlnoci na 22. listopadu našeho času a Fossum, Volkov a Furukawa budou na jeho palubě, na ISS opět zůstane pouze tříčlenná posádka, velení stanice převezme Burbank. Kvůli téměř dvouměsíčnímu odkladu startu Burbanka a ostatních pro ně Fossum, Volkov a Furukawa natočili na palubě ISS několik videí, které je měly pomoci zasvětit do provozu stanice již před jejich startem.
Dlouhodobě šestičlennou posádku bude stanice opět mít od 23. prosince, kdy se k ní má připojit loď Sojuz TMA-03M s dalšími třemi astronauty.
Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
