V pátek 25. listopadu se v ranních hodinách světového času odehraje na jižním zemském pólu výrazné částečné zatmění Slunce. Půjde o poslední svého druhu, které se ve světě odehraje až do října 2014. Pro nadšené cestovatele zvané "eclipse chasers" tak pomalu končí trpělivé čekání, neboť příští rok po dlouhé době opět nabídne jedno zatmění prstencové a jedno úplné. Středoevropané se navíc za přibližně dva týdny dočkají příbuzného jevu - rovněž ne příliš obvyklého zatmění Měsíce. Příští rok také spatří úkaz století…
Částečné zatmění Slunce 25. listopadu se odehraje nad jižním pólem okolo půl osmé středoevropského času. Spatří jej především současní obyvatelé promrzlého antarktického kontinentu, kteří budou nízko na obzoru vyhlížet shora ukrojený sluneční kotouč. Maximální zatmění se odehraje blízko poloostrova Graham land jižně pod argentinsko-chilskou Patagonií. Měsíc tam skryje přes 90 procent slunečního kotouče. Malé částečné zatmění uvidí lidé v ranních hodinách v Jihoafrické republice. Ve večerních hodinách též obyvatelé Nového Zélandu a Tasmánie. Posledně dvě zmíněné země mají to štěstí, že se nad nimi za necelý rok odehraje částečné zatmění Slunce znovu.
Toto je světově poslední ze čtyř částečných zatmění Slunce probíhajících ve "šňůře" od ledna tohoto roku. Při všech těchto zatměních se měsíční stín nedokl žádné zemské periferie, a proto byla zatmění vidět vždy jen z velkého území na Zemi jako částečná. Právě první z nich jsme mohli v České republice vcelku úspěšně spatřit 4. ledna v ranních hodinách. Ve světě se částečné zatmění odehraje až v 23. října 2014.
Animace se ovládá zelenými tlačítky, které umožňují průběh úkazu krokovat nebo plynule spustit.
Malé okénko do budoucna
Pojďme se nyní podívat, jaká další zatmění ve světě, ale i v České republice v následujícím období nastanou. Hned o dna týdny později, 10. prosince nastane úplné zatmění Měsíce. Půjde o poslední úplné měsíční zatmění do roku 2014 světově a 2015 pro středoevropany. V České republice toto prosincové zatmění spatříme v podstatě již jen v závěrečné částečné fázi - Měsíc bude za podvečerního soumraku vycházet nad obzor právě v době konce úplného zatmění. Ačkoliv tedy fázi úplného zatmění nespatříme, rozhodně půjde o neobvykle fotogenickou podívanou. Podrobnosti o zatmění připravujeme.
O necelý půlrok na to se obyvatelé východní Asie a západní poloviny Spojených států budou moci nabažit prstencového zatmění Slunce. To se odehraje ze 20. na 21. května 2012 (zatmění přestoupí datovou hranici) a bude jakýmsi úvodním jevem z trojice mimořádných úkazů, které spatří především lidé v těchto končinách. Druhým úkazem bude 4. června částečné zatmění Měsíce, které nám žel bude skryto obzorem a celou přehlídku zakončí o dva dny později, 6. června 2012, nesmírně vzácný přechod Venuše přes Slunce. Závěrečné asi dvě hodiny jevu spatříme i u nás časně ráno po východu Slunce. Znovu temný Venušin kotouček přecházející pozvolna přes zářivé Slunce lidé zaznamenají až v prosinci roku 2117!
Na téměř samotný závěr roku 2012 se ovšem mnozí nadšenci těší nejvíce. 14. listopadu 2012 v časných ranních hodinách východního australského času (13. listopadu večer našeho času) se v severním teritoriu v oblasti kolem "protinožského" městečka Cairns odehraje po dlouhých dvou a půl letech úplné zatmění Slunce. Velkým lákadlem je především fakt, že v době úkazu bude také pozvolna vrcholit aktivita Slunce a během zatmění tak budou moci vědci pozorovat průvodní jevy solarmaxu ve vnitřní koróně Slunce tak, jak toho nemůže být doposud schopna žádná družice.
Fotografie z pátečního částečného zatmění Slunce budete moci najít například na serveru Spaceweather.com. V České republice spatříme zatmění Slunce až 20. března 2015. Měsíc při něm skryje přibližně 73 procent slunečního disku a jako úplné jej budou moci pozorovat lidé na Faerských ostrovech nebo na Špicberkách.
Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
