logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Zachycen
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Voda na Europě - nové důkazy 2011.12.08 07:10

Představa globálního oceánu a četných jezer kapalné vody v ledové kůře měsíce Europa V rámci pátrání po životě za hranicemi Země vědci důkladně studovali rovněž data z kosmické sondy Galileo (NASA). Zjistili, že v případě Jupiterova měsíce Europa se s největší pravděpodobností jedná o těleso nejen s přítomností podpovrchového globálního oceánu, ale také s výskytem jezer kapalné vody o objemu srovnatelném s pozemskými Velkými jezery (Great Lakes, nacházející se na hranicích mezi USA a Kanadou). Jezera mohou být rozmístěna uvnitř ledového krunýře tohoto měsíce.

Voda může představovat vhodné prostředí pro život, přičemž velké množství takovýchto jezer může existovat kdekoliv v podpovrchových oblastech ledové kůry Europy. Předpokládají to astronomové v článku publikovaném v časopise Nature.

"Zjištěná data otevírají některé zajímavé možnosti," říká Mary A. Voytek, ředitelka astrobiologického programu NASA. "Nicméně vědci celého světa potřebují získat detailnější pohled na tuto analýzu předtím, než budeme moci plně zhodnotit správnost těchto závěrů."

Chaotický terén na povrchu měsíce Europa může naznačovat přítomnost podpovrchových jezer Kosmická sonda Galileo, která byla vypuštěna raketoplánem Atlantis v roce 1989, poskytla vědcům spoustu dat k analýze ještě před vniknutím průzkumného pouzdra do atmosféry Jupiteru v roce 2003, které se oddělilo od mateřské sondy. Jedním z nejvýznamnějších objevů bylo odvození přítomnosti globálního slaného oceánu pod povrchem měsíce Europa. Tento oceán je ukryt dostatečně hluboko pod celým povrchem Europy a zřejmě obsahuje větší množství kapalné vody než veškeré pozemské oceány dohromady. Avšak v tak velké vzdálenosti od Slunce je tento oceán zcela zamrzlý. Většina astronomů se domnívá, že zdejší ledová kůra je tlustá několik desítek kilometrů.

"Jeden z názorů vědecké komunity předpokládá, že pokud je ledová kůra tak tlustá, pak je to špatná zpráva pro biology. To může totiž znamenat, že povrchové vrstvy nemohou být ve spojení s kapalným prostředím pod ledovou kůrou," říká Britney E. Schmidt, hlavní autorka článku v časopise Nature a postgraduální studentka na Institute for Geophysics, University of Texas at Austin. "Nyní jsme objevili důkazy, že tlustá ledová kůra Europy může obsahovat obří podpovrchová jezera. To může zvýšit šance přítomného oceánu na jeho obyvatelnost."

Schématické znázornění vzniku chaotického terénu na měsíci Europa Britney Schmidt a členové jejího týmu se zaměřili na snímky ze sondy Galileo, a to především na fotografie dvou kruhových hrbolatých útvarů na povrchu měsíce Europa, na tzv. chaotický terén. Na základě podobných procesů pozorovaných na Zemi vypracovali čtyřstupňový model, který vysvětluje, jak tyto charakteristické rysy vznikají (viz diagram). Model vyřešil několik protichůdných pozorování. Některá pozorování naznačují, že vrstva ledu je velmi tlustá, jiná zase naznačují, že je naopak poměrně tenká.

Nedávné analýzy vedou k závěru, že chaotické útvary na povrchu Europy byly zformovány prostřednictvím mechanismů, které zahrnují rozsáhlou výměnu látky mezi ledovou kůrou a podpovrchovými jezery. Tento druh "chaosu" může poskytovat cestu k přenášení živin a energie mezi povrchem a rozsáhlým globálním oceánem pravděpodobně existujícím pod tlustou skořápkou ledu. Astronomové se domnívají, že by to mohlo zvýšit pravděpodobnost přítomnosti života.

Autoři mají dobrý důvod se domnívat, že jejich model je správný. Nicméně protože odvozená jezera se nacházejí několik kilometrů pod povrchem měsíce, skutečné potvrzení jejich přítomnosti mohou poskytnout pouze budoucí kosmické sondy určené k průzkumu ledového povrchu Europy. Realizaci takové mise NASA zvažuje.

Zdroj: science.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 8300x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce