logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Finalisté o nejlepší vědu z Fermiho
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Nové evropské kosmické projekty 2011.12.21 07:00

Představa evropské sondy Solar Orbiter k výzkumu Slunce Evropská kosmická agentura ESA vybrala k realizaci další dva kosmické projekty. Prvním z nich bude sonda do blízkosti žhavého povrchu Slunce, v druhém případě se bude jednat o astronomickou družici k mapování struktury vesmíru. Se starty se počítá v letech 2017 a 2019.

Kosmická sonda Solar Orbiter bude zkoumat Slunce především během těsných průletů ve vzdálenosti, na jakou se doposud žádná sonda nepřiblížila - v pericentru dráhy se bude přibližovat k povrchu Slunce na vzdálenost 42 milióny km (tj. 0,28 AU). Její přístroje tak budou moci studovat částice slunečního větru krátce po jejich vyvržení. Sonda bude rovněž provádět dálkové snímkování sluneční atmosféry včetně koróny. Dráha sondy bude vůči rovině slunečního rovníku skloněna o úhel 25°.

Astronomové předpokládají, že sonda Solar Orbiter rozplete hádanku, jakým způsobem Slunce ovlivňuje celou Sluneční soustavu, a to na základě určení původu a působení hypersonického slunečního větru, magnetického pole Slunce a mohutných erupcí vznikajících v důsledku poruch ve sluneční atmosféře.

Solar Orbiter bude studovat Slunce nejen v oboru viditelného světla a rádiového záření, ale i v oboru ultrafialového a rentgenového záření. Přístroje sondy budou pořizovat podrobné snímky povrchu Slunce s rozlišením detailů o velikosti pouhých 200 km. Deset vědeckých přístrojů na palubě by mělo pracovat po dobu 7 let.

Se startem se počítá v lednu 2017 pomocí americké nosné rakety Atlas 5. Nejmenší vzdálenosti od povrchu Slunce dosáhne sonda 3,5 roku po startu, tj. zhruba v polovině roku 2020. Následné průlety sondy kolem Venuše postupně upraví dráhu sondy a navedou ji na průletové dráhy v blízkosti slunečních pólů v následujících několika letech.

Podobný projekt s názvem Interheliozond připravují ruští odborníci; s jeho startem se počítá po roce 2015. Ruská sonda by se měla ke Slunci přibližovat ještě více, a to na vzdálenost 30 až 40 poloměrů Slunce, tj. na 20 až 30 miliónů km.

Představa evropské kosmické observatoře Euclid k výzkumu struktury vesmíru Druhý schválený projekt ESA se jmenuje Euclid. Astronomická družice bude vypuštěna v roce 2019 pomocí nosné rakety Sojuz z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně a bude navedena do oblasti Lagrangeova libračního bodu L2. Ten se nachází ve vzdálenosti asi 1,5 miliónu km od Země v opačném směru, než leží Slunce. Je to oblast, kde se vyrovnávají gravitační síly Země a Slunce a kosmická observatoř zde může dlouhodobě pracovat bez nároků na korekce dráhy.

Družice Euclid o hmotnosti 2100 kg bude vybavena dalekohledem o průměru 1,15 m a jejím hlavním úkolem bude výzkum povahy skryté hmoty a skryté energie na základě měření zrychlující se expanze vesmíru.

Tři čtvrtiny vesmíru je tvořeno temnou energií - záhadnou silou způsobující zrychlené rozpínání vesmíru. Astronomové se domnívají, že dalších 20 % vesmíru je složeno ze skryté hmoty, která uplatňuje stejnou gravitační sílu jako obyčejná hmota, avšak nevyzařuje žádné světlo.

Přístroje na palubě družice Euclid zmapují měnící se trojrozměrnou strukturu vesmíru v období uplynulých 10 miliard roků, čímž vystopují jeho rozpínání a vliv skryté energie na jeho evoluci. Družice nese jméno antického matematika a zakladatele geometrie jménem Euklidés.

Projekty kosmických misí Solar Orbiter a Euclid zvítězily nad další navrhovanou družicí s názvem Plato, která byla navržena k určení četnosti výskytu planet kroužících kolem jiných hvězd, včetně planet v obyvatelné zóně, kde mohou panovat příhodné podmínky pro existenci života.

Tuto trojici projektů ESA vybrala v roce 2010 jako finalisty pro plánované mise ESA střední třídy zaměřené na výzkum vesmíru. Projekty jsou součástí evropského programu Cosmic Vision výhledově zaměřeného na období 2015 až 2025.

Zdroj: astronomynow.com a novosti-kosmonavtiki.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 3755x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce