Téměř každý meteorický roj nese název dle souhvězdí, v němž se nachází tzv. radiant, tedy místo, odkud meteory na obloze vlivem perspektivy zdánlivě vylétají. Kvadrantidy mají radiant v dnes již neexistujícím souhvězdí Kvadrantu na pomezí Pastýře a Draka. V lednu toto místo na obloze dosahuje maximální výšky nad obzorem až k ránu, kdy se proto roj vyplatí bez ohledu na čas maxima pozorovat nejvíce.
Samotné meteory jsou poměrně pomalé - vstupní rychlost meteoroidů do zemské atmosféry je 41 km/s. Z důvodu nepravidelného rozložení proudu roje může hodinová zenitová frekvence (kdyby byl radiant v nadhlavníku) kolísat mezi 60 a 200 meteory. Maximum slabších meteorů předchází hlavnímu maximu až o 14 hodin.
Mateřské těleso roje je nevyřešenou záhadou. Uvažovalo se, že jde o kometu kometu 96P Machholz, která se má ke Slunci vrátit letos v létě a mohla by být, ač za nepříliš příznivých podmínek, pozorovatelná i menšími přístroji. Známý vědec v oboru meteorů, Peter Jenniskens (NASA Ames Research Center) ovšem před osmi lety naznačil, že za rojem s největší pravděpodobností stojí fragment již přes 500 let neexistující komety, který byl v roce 2003 objeven a katalogizován pod asteroidálním označením C/2003 EH1. Dráha tělesa se Zemí se protíná v téměř kolmém úhlu, což způsobuje krátkou aktivitu roje (obecně mezi 28. prosincem a 12. lednem). Samotné Maximum je velmi ostré a trvá jen několik málo hodin. Vlivem gravitace Jupiteru se proud roje komety od Země vzdaluje, takže přibližně za 1000 let už Kvadrantidy patrně nebudeme pozorovat.
Letos platí doporučení roj pozorovat v ranních hodinách dvojnásob. Vrchol aktivity se předpovídá na 8:20 SEČ, tedy až po východu Slunce. Tma končí přibližně dvě hodiny před maximem, kdy radiant vystoupí velmi vysoko nad obzor a začíná rozbřesk. Se stoupajícím radiantem tedy bude i výrazně stoupat aktivita a bude největší šance zpozorovat i jasnější meteory. Navíc po třetí hodině ranní zapadá Měsíc v souhvězdí Býka a nastává zhruba tří a půl hodinové okénko pro pozorování na tmavé obloze. Nebe v té době budou mimo náhodné meteory zdobit i planety Mars a Saturn.
K pozorování meteorů doporučujeme najít místo daleko od měst s minimálním vlivem světelného znečištění, nejlépe na horách s odkrytým obzorem. Ke sledování jevu není třeba žádného přístrojového vybavení, neboť meteory se náhodně objevují ve všech místech oblohy. Rozhodně je však nutné nepodcenit mrazivé počasí a vybavit se i několika vrstvami teplého oblečení. Nejlépe se meteory pozorují vleže, ideální je mít teplý spacák a karimatku.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] IMO
[2] Quadrantidy, meteory ze zmizelého souhvězdí (Pavel Koten)
|
