logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Dragon nad Central Parkem
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Meteorický roj Kvadrantidy vrcholí ve středu ráno 2012.01.02 10:00

Kvadrantida nad Minnewanka Lake v Kanadě ráno 4. ledna 2011. Foto: Yuichi Takasaka Rok 2012 je k pozorování meteorických rojů velmi nakloněn. Hned první z hlavních rojů, Kvadrantidy (nebo též Quadrantidy), vrcholí už ve středu 4. ledna ráno za maximální výšky radiantu a již minimálního negativního vlivu měsíčního svitu. Tento každoroční meteorický roj bývá často poskvrněn nepříznivým a chladným počasím, nicméně občasné dobré podmínky zejména v ranních hodinách pak nahrávají ke sledování přes 100 meteorů za hodinu.

Téměř každý meteorický roj nese název dle souhvězdí, v němž se nachází tzv. radiant, tedy místo, odkud meteory na obloze vlivem perspektivy zdánlivě vylétají. Kvadrantidy mají radiant v dnes již neexistujícím souhvězdí Kvadrantu na pomezí Pastýře a Draka. V lednu toto místo na obloze dosahuje maximální výšky nad obzorem až k ránu, kdy se proto roj vyplatí bez ohledu na čas maxima pozorovat nejvíce.

Samotné meteory jsou poměrně pomalé - vstupní rychlost meteoroidů do zemské atmosféry je 41 km/s. Z důvodu nepravidelného rozložení proudu roje může hodinová zenitová frekvence (kdyby byl radiant v nadhlavníku) kolísat mezi 60 a 200 meteory. Maximum slabších meteorů předchází hlavnímu maximu až o 14 hodin.

Mateřské těleso roje je nevyřešenou záhadou. Uvažovalo se, že jde o kometu kometu 96P Machholz, která se má ke Slunci vrátit letos v létě a mohla by být, ač za nepříliš příznivých podmínek, pozorovatelná i menšími přístroji. Známý vědec v oboru meteorů, Peter Jenniskens (NASA Ames Research Center) ovšem před osmi lety naznačil, že za rojem s největší pravděpodobností stojí fragment již přes 500 let neexistující komety, který byl v roce 2003 objeven a katalogizován pod asteroidálním označením C/2003 EH1. Dráha tělesa se Zemí se protíná v téměř kolmém úhlu, což způsobuje krátkou aktivitu roje (obecně mezi 28. prosincem a 12. lednem). Samotné Maximum je velmi ostré a trvá jen několik málo hodin. Vlivem gravitace Jupiteru se proud roje komety od Země vzdaluje, takže přibližně za 1000 let už Kvadrantidy patrně nebudeme pozorovat.

Letos platí doporučení roj pozorovat v ranních hodinách dvojnásob. Vrchol aktivity se předpovídá na 8:20 SEČ, tedy až po východu Slunce. Tma končí přibližně dvě hodiny před maximem, kdy radiant vystoupí velmi vysoko nad obzor a začíná rozbřesk. Se stoupajícím radiantem tedy bude i výrazně stoupat aktivita a bude největší šance zpozorovat i jasnější meteory. Navíc po třetí hodině ranní zapadá Měsíc v souhvězdí Býka a nastává zhruba tří a půl hodinové okénko pro pozorování na tmavé obloze. Nebe v té době budou mimo náhodné meteory zdobit i planety Mars a Saturn.

K pozorování meteorů doporučujeme najít místo daleko od měst s minimálním vlivem světelného znečištění, nejlépe na horách s odkrytým obzorem. Ke sledování jevu není třeba žádného přístrojového vybavení, neboť meteory se náhodně objevují ve všech místech oblohy. Rozhodně je však nutné nepodcenit mrazivé počasí a vybavit se i několika vrstvami teplého oblečení. Nejlépe se meteory pozorují vleže, ideální je mít teplý spacák a karimatku.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] IMO
[2] Quadrantidy, meteory ze zmizelého souhvězdí (Pavel Koten)

  Horálek Petr   Zobrazeno: 4260x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce